Historie a význam Františkových Lázní

19.03.2026

Naše firmy i regiony se předhánějí v turistických nabídkách, lákají na přírodní krásy, možnosti odpočinku, léčbu i kulinářské zážitky. Pokud se rozhodnete vypravit do Františkových Lázní a to za jakýmkoliv účelem, určitě nebudete litovat. Františkovy Lázně patří k našim nejlépe udržovaným městům a své návštěvníky vítají vlídně a na úrovni. Výstavný historický střed města zaujme pečlivě udržovanými budovami. Pěší zóny jsou čisté, dobře dostupné i pro postižené spoluobčany.

Existence léčebných pramenů byla zaznamenána již v patnáctém století. Léčivá voda z pramenů získala velkou popularitu u nás i v sousedním Německu. Německý učenec Georgius Bauer Agricola se stal v roce 1527 lékařem v Jáchymově a protože měl také vzdělání v oboru mineralogie, zajímala ho skladba a účinnost pramenů v oblasti nynějších Františkových Lázní. V roce 1545 popsal jako první vědec dnešní plynový Mariin pramen.

Podle dochovaných zdrojů byla první stáčírna minerální vody vybudována již v roce 1661. Unikátnost místa potvrdil v roce 1793 císař František I., který založil Ves císaře Františka jako první slatinné lázně na světě. Hlavní pramen František nese také císařovo jméno. V osmnáctém století natolik vzrostla atraktivita a povědomí o léčivých účincích místních pramenů, že došlo k jejich plánovitému využívání.

V roce 1822 započal Josef August Hecht s vývozem lahví s minerální vodou do zahraničí. Díky tomuto kroku se šířilo zejména u nás a v Německu povědomí o léčivé vodě a místu, kde pramení. Atraktivita podnikání s minerální vodou vedla k dalším investicím. V devatenáctém století nastal plánovitý rozvoj lázní a pokračoval i do dalších let.

Přírodní bohatství a léčebné účinky

Kromě prvního nalezeného pramene František, tryská z hlubin země dalších dvacet dva léčivých pramenů obsahujících síran sodný. Minerální vody ve Františkových Lázních mají pozitivní vliv a jsou účinné na choroby srdce a oběhové soustavy. V balneologii je využíván i zdejší zřídelní plyn, který je jímán z několika zdrojů. Přírodní slatina se těží v okolí města.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Obsahuje vysoký podíl rozpustných minerálních látek a takzvaných fulvických neboli humidových kyselin. Tyto kyseliny mají schopnost nasávat z půdy minerály, vitamíny a enzymy, které potřebují naše kosti.

Městská památková rezervace a symboly

Františkovy Lázně jsou městskou památkovou rezervací. Procházky městem jsou příjemné a každý se zde dobře orientuje. Systém značení je přehledný a jednoduchý. Obvykle hosté města nejprve zamíří před Společenský dům k sošce malého nahého chlapce „Františka", která se stala synonymem naděje pro otěhotnění. Mnoho žen se dotýkalo a dotýká bronzového chlapečka s vírou, že se do roka stanou matkami. Soška je oblíbená a možná nejfotografovanější z celého města. Její originál z roku 1924 je v městském muzeu. Některá pacientka navštíví obě sochy.

Kulturní a společenský život

K příjemnému místu patří možnost posedět s přáteli a pobavit se. Mimořádný zážitek získáte v místních cukrárnách a kavárnách, které jsou stylové a nápadité, co se týká výběru zákusků a dortů. Mnohým návštěvníkům utkví vzpomínka na míchané koktejly, které podávali při maturitě studenti zdejší hotelové školy. V měsících s příjemným počasím je i zážitkem odpočívat na zahrádkách restaurací a kaváren. Poklidný a skutečně lázeňský život dává zapomenout na shon a starosti.

V galerii si můžete prohlédnout díla většinou místních umělců. Pro milovníky tance se určitě každý večer najde místo, kde mají hudbu k tanci, poslechu nebo živou kapelu. Pro pohodlného návštěvníka funguje vláček s vyhlídkovou jízdou, která se v tomto městě stala vyhledávanou atrakcí i tradicí.

Slavná lázeňská města Evropy (UNESCO)

Zdraví, odpočinek a kultura. Za tím a mnoha dalšími kratochvílemi jezdí lidé do lázeňského trojúhelníku už odnepaměti. Karlovy Vary, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně jsou spolu s dalšími osmi městy ze sedmi evropských zemí zapsány na seznam světového dědictví UNESCO v rámci iniciativy Great Spa Towns of Europe. Tato města se podílela na formování lázeňského fenoménu, který utvářel obraz a dějiny Evropy a kterého využívala široká veřejnost, mocní vladaři, proslulí umělci i vědci. Malebné městečko Františkovy Lázně poctili svého času návštěvou i císařové František I., Karel I. nebo František Josef II. Františkovy Lázně jsou pověstné léčbou neplodnosti, symbolizovanou soškou Františka.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Léčba přírodními zdroji je v Česku populární stovky let. Do Karlových Varů nebo Mariánských Lázní jezdily na léčebné pobyty slavné osobnosti z celé Evropy. Největší boom zažilo lázeňství na přelomu 19. a 20. století s rozvojem lékařství a balneologie.

Tradiční františkolázeňská kúra ale dokáže ulevit i od bolesti kloubů a pomoci se srdečními, cévními nebo kožními problémy. Léčí se zde i nemoci pohybového ústrojí, onkologická, nervová i další onemocnění. Při procházce městem můžete obdivovat klasicistní pavilony s léčivými prameny, historické lázeňské budovy a upravené parky plné svěží zeleně. Kulturní program nabízí Divadlo Boženy Němcové a doplňuje jej městské muzeum.

Jak to začalo?

V České republice, bohaté na léčivé prameny a množství uceleně dochovaných historických lázeňských celků, se záměry získat pro některé lázeňské město status světového dědictví datují do doby kolem roku 2000, kdy se v oboru památkové péče připravoval nový indikativní seznam pro další nominace k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO. Pečlivou analýzou tematických rezerv se tehdy ukázalo, že téma lázeňství dosud není na seznamu světového dědictví explicitně zastoupeno - a proto má velkou šanci na úspěch.

V roce 2005 vznikl v České republice navíc záměr nominace trojice měst Karlovarského kraje, dlouhodobě známých pod souhrnným názvem Západočeský lázeňský trojúhelník. Záměr byl stvrzen v následujícím roce Koncepcí památkové péče Karlovarského kraje a v roce 2007 zápisem na indikativní seznam České republiky. Následující roky byly věnovány seznamování se s ostatními evropskými lázeňskými městy v rámci prací na detailní srovnávací studii (Lubomír Zeman), jejíž význam posílil v létě 2008 právě výrok Výboru pro světové dědictví o odložení posuzování Luhačovic.

Postupně se stávalo zřejmým, že vzájemná „konkurence“ států, resp. lázeňských měst, při snaze o zápis na seznam světového dědictví nemůže vést k cíli a že jedinou šancí je společná mezinárodní sériová nominace odpovědně vybrané skupiny měst. Koordinační roli právě na konferenci v Baden-Badenu přislíbila Česká republika a zejména statutární město Karlovy Vary (jehož zástupci byli účastníky), které aktivně zahájilo kroky ke spolupráci.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Velmi významná byla přitom stále aktivní účast vedení měst, která vše nadále financovala. Definitivní výběr měst byl odborně i společensky nejobtížnější částí celého procesu. Česká republika například kladla důraz na urbanistickou a architektonickou integritu a autenticitu (tedy památkovou hodnotu měst), zatímco německá strana od počátku preferovala mezinárodní věhlas, reference na slavné klienty lázní a obecně na další kulturní a společenské aspekty. Zástupci z Velké Británie se zasloužili o prosazení pojmu lázeňské léčebné krajiny jako plnohodnotné, resp. nepominutelné součásti lázeňského dědictví.

Výsledná, velmi obsáhlá nominační dokumentace série tvořené 11 městy byla Centru světového dědictví předložena v lednu 2019 a v září a říjnu téhož roku se uskutečnila hodnotitelská mise, která byla s ohledem na počet a velkou vzdálenost měst série logisticky velmi náročnou akcí. O zápisu mělo rozhodnout zasedání Výboru světového dědictví v roce 2020, které se však kvůli koronavirové pandemii mohlo uskutečnit až o rok později. Mezinárodní výbor ICOMOS doporučil Výboru světového dědictví památku zapsat pod názvem The Great Spa Towns of Europe (nikoli The Great Spas of Europe, pod kterým byla nominována) a stanovil řadu podmínek, které musejí být splněny do prosince 2022. Výbor tyto závěry plně respektoval a na svém 44. zasedání v čínském Fu-čou dne 24. 7.

Co je v našich lázeňských městech světovým dědictvím?

Na seznamu světového dědictví jsou velmi početně zastoupena historická města, zejména z regionu Evropy. Bylo proto od počátku zřejmé, že je nezbytné vysvětlit, čím jsou lázeňská města odlišná, specifická a nezaměnitelná. Zároveň bylo potřebné obhájit, že nelze navrhnout některé město jako „symbol všech“, ale že právě sériová nominace může fenomén evropského lázeňství nejlépe reprezentovat.

Všechna tři západočeská lázeňská města jsou památkově chráněna. Františkovy Lázně získaly právní výnos o ochraně urbanistického celku obklopeného velkým parkem formou památkové rezervace v roce 1992. Ve stejném roce se plošné památkové ochrany dočkaly také Karlovy Vary a Mariánské Lázně, ale formou památkové zóny signalizující určitou nižší koncentraci kulturních památek v tomto území (což v té době také jasně reflektovalo přetrvávající deficit uznání hodnoty historizující architektury 19.

Národní památkový ústav zpracoval a vláda v roce 2017 svým nařízením č. 430/2017 Sb. vyhlásila s účinností od 1. 1. 2018 nové památkové rezervace Františkovy Lázně, Karlovy Vary a Mariánské Lázně, a to v rozsahu mnohem větším oproti dosavadním chráněným územím a zahrnujícím i lázeňskou krajinu. Ve Františkových Lázních a Karlových Varech se světovým dědictvím stala celá území nových památkových rezervací.

Největší území z tří českých měst nové světové památky mají Karlovy Vary (1123 ha; ze zahraničních měst má více pouze Bath: 2870 ha), následují Mariánské Lázně (835 ha) a Františkovy Lázně (367 ha). Nárazníková zóna je největší v Mariánských Lázních (3677 ha, dominuje v rámci celé série), následují Karlovy Vary (1029 ha) a Františkovy Lázně (872 ha). Vymezení přibližují přehledné mapy.

Slavná lázeňská města Evropy jako příležitost mezioborové spolupráce

Tak jako v Krušnohoří, také v lázeňských městech dochází k překryvu ochrany z hlediska památkové péče a ochrany přírody. Nejvýraznější je to v případě CHKO Slavkovský les, o které již byla řeč. AOPK ČR záměr získat nové památky světového dědictví podporovala, souhlasila se závazkem sledovat širší okolí lázeňských měst na území CHKO, tedy možnost deklarovat tato území v CHKO jako potřebnou nárazníkovou zónu.

Český inspektorát lázní a zřídel (ČIL) v současnosti připravuje udělení klimatického statutu Mariánským Lázním, který plošně pokryje jak jejich jádrové území i nárazníkovou zónu, tak právě i KPZ Kladská. Do budoucna bude velmi důležitý soulad v názoru na povahu lesních ploch, jež jsou nyní součástí světového dědictví, z nichž mnohé obsahují poněkud zanedbané části kdysi pečlivě formované kulturní krajiny s množstvím vyhlídek, odpočinkových ploch s drobnou architekturou či návštěvnickým vybavením ve formě sedátek, laviček, upraveného okolí minerálních pramenů a podobně.

Kulturní program ve Františkových Lázních

Dokážete si představit lázně bez stylových kavárniček, živé hudby, tance a slavných osobností? Bez báječných nových setkání a zážitků, na které budete ještě dlouho vzpomínat? Ve Františkových Lázních byl, je a vždy bude bohatý kulturní program prioritou. Historická budova Císařských lázní nabízí krásný reprezentativní sál ve stylu vídeňské neorenesance z roku 1880 od nejvýznamnějšího lázeňského architekta Gustava Wiedermanna. Svou chrámovou akustikou je ideální ke koncertům staré hudby, klasiky, ale i swingu a jazzu. Koncerty, představení a besedy jsou pořádané celoročně. Akce jsou zpoplatněné.

Divadelní budovu dle plánů vídeňského architekta Hügla město otevřelo v červnu roku 1868. I toto divadlo antického vzhledu se však stalo ve dvacátých letech minulého století příliš těsným a v roce 1927 se městská rada rozhodla budovu modernizovat do současné podoby. Novoklasicistní budova architekta prof. Artura Payra s dekoračními prvky ve stylu art deco od Johanna Adolfa Mayerla si zachovala své kouzlo a útulnost i pro současné diváky. Představení se konají celoročně.

Důvod pro vybudování lázeňské kolonády byl ryze praktický - při pitné kúře se měli pacienti procházet, aby se urychlil průchod vody v lidském těle a do krevního oběhu se dostalo co nejvíce léčivých minerálních látek. Promenádní koncerty se konají od poloviny května do konce září.

Obě kulturní instituce nabízí společně letní filmové projekce na zahradě muzea, přednášky i výstavy se zaměřením na historii a cestovatelství. Pod správu muzea patří také jeden z ministeriálních hradů na Chebsku - Hrad Seeberg, který nabízí koncerty nejen v krásném prostoru obřadní síně, ale také v nedalekém kostele Sv. Akce se konají v otvírací sezóně hradu od března do listopadu.

Galerie Brömse připravuje výstavy i výtvarné dílny. Akce se konají celoročně.

Kalendář kulturních a společenských akcí ve Františkových Lázních (výhled na rok 2026)

Kalendář kulturních a společenských akcí ve Františkových Lázních pro rok 2026 slibuje jednu z nejpestřejších sezón posledních let. Město společně s hradem Seeberg, přírodní rezervací Soos a unikátní Komorní hůrkou připravilo program, který uspokojí milovníky historie, dobrého jídla, hudby i přírodních věd.

Vrcholem jara bude 16. května, kdy proběhne oficiální zahájení 233. lázeňské sezóny. „Ráda bych na této tradiční akci přivítala nejen obyvatele města, ale všechny návštěvníky. Přichystána bude slavnostní mše a žehnání pramenů, ale také bohatý kulturní program všech žánrů, ze kterého si vyberou lidé napříč generacemi. Tato slavnost je však jen pomyslným startem, v kalendáři máme připraveno mnoho dalších akcí po celý rok,“ pozvala starostka Františkových Lázní Mgr.

Starostka zároveň připomněla i oblíbené červnové „Vínování“ (13. 6.): „Čtvrtý ročník této akce opět překvapí nabídkou tradičních, ale i méně známých vín. Městské kulturní středisko sází na pestrost a mezinárodní přesah napříč všemi svými scénami. „Divadlo nabídne pestrý repertoár zaměřený nejen na české návštěvníky, ale mysleli jsme i na hosty ze zahraničí, kteří si mohou vychutnat koncerty, při kterých není třeba slov. Velkou novinkou bude dubnový Festival piva na hradě Seeberg.

„V sobotu 18. dubna chystáme na hradě Seeberg Festival piva. Představí se nejen velké pivovary, ale dáme prostor také lokálním výrobcům. A co by to bylo za akci, kdyby chybělo dobré jídlo? K výběru budou tradiční pokrmy, ale návštěvníci se již teď mohou těšit na výběr sýrů, pečiva i uzenin. Příroda v okolí města nabídne edukační i zážitkový program. V rezervaci Soos se chystá oslava Dne Země (2. 5.). „Bude přichystán program pro celou rodinu,“ uvedla Kateřina Alblová s tím, že chybět nebude komentovaná prohlídka záchranné stanice s vedoucí Markétou Hruškovou či přednáška botanika Jiřího Brabce. Lákadlem je i podzemí Komorní hůrky.

Průvodce Jan Buriánek popsal, co návštěvníky v nitru vyhaslého vulkánu čeká: „Lidé se dostanou do 30 metrů dlouhé chodby na jejímž konci je vidět vulkanický výchoz a nově i seismometr. Zájemci o geologii se k nám mohou vypravit na komentované prohlídky opakovaně, připravujeme například i srpnové oslavy narozenin J. W.