Skládka versus Recyklace: Rozdíly a Aktuální Situace v České Republice

Ani miliardové evropské dotace nezměnily v Česku způsob nakládání s komunálními odpady. Nejvyužívanější metodou zůstává dál skládkování, i když je nejméně vhodné. Státu se také nedařilo zvyšovat kapacity pro recyklaci odpadů ani budovat či modernizovat zařízení na energetické využití odpadů. Neklesá ani produkce odpadů. V roce 2020 skončila v Česku na skládkách téměř polovina komunálního odpadu, 39 procent odpadu bylo opětovně použito či recyklováno, jen 13 procent odpadu bylo energeticky využito.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) si uvědomuje, že vysoká míra skládkování odpadů je problém, řada přijatých i chystaných opatření ale v nejbližších letech situaci zlepší. V roce 2021 začal platit balíček odpadové legislativy, který podle úřadu řeší především předcházení vzniku odpadů, zvýšení třídění a využití odpadů i odklon od skládkování. Hlavním nástrojem je podle ministerstva postupné navyšování poplatku za skládkování.

Kontroloři poukázali také na to, že poplatek za skládkování zůstal 12 let beze změny, tedy na 500 korunách za tunu odpadu. Výjimka v zákoně ale umožňuje obcím ukládat na skládky do roku 2029 podstatnou část jejich odpadů za původní sazbu, což fakticky zvýhodňuje skládkování oproti jiným formám nakládání s odpady. Například energetické využití jedné tuny komunálního odpadu stálo v roce 2021 v průměru 1799 korun. Kontrola NKÚ také zjistila, že mezi roky 2016 až 2020 se v ČR zvýšila i produkce nebezpečných odpadů, a to o 23 procent.

Nelegální Skládky a Snaha o Nápravu

Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo 50 milionů korun na boj s nelegálními skládkami odpadu. Prostřednictvím dotace z národního programu Životní prostředí pomůže obcím s rozšířenou působností i obcím poskytujícím součinnost při odklízení odpadu vlastníkům pozemků, na kterých se nepovolená skládka nachází. MŽP uvádí, že během posledních deseti let podpořilo sanaci 62 starých kontaminovaných lokalit na ploše přesahující 580 hektarů. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDÚ-ČSL) upřesňuje, že k pomoci s odstraňováním starých ekologických zátěží využívá jeho resort evropské zdroje.

V případě likvidace nelegálně uloženého odpadu mohou obce získat na jeden projekt až jeden milion korun a uplatnit až 90 procent způsobilých výdajů. Každý, kdo neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpady mimo vyhrazená místa, se dopouští přestupku podle zákona o odpadech. Prokázanému viníkovi podle přestupkového zákona hrozí ve správním řízení pokuta až 50 tisíc korun. Náklady na odstranění neoprávněně uloženého odpadu na území obce pak stojí radnice obrovské peníze.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Příklady Z Praxe

Například Blansko vyhradilo na náklady spojené s odstraňováním nezákonně uloženého odpadu 280 tisíc korun. Lidé odpad ukládají nejčastěji v blízkosti separačních míst, kde jsou umístěny kontejnery. V objasňování případů pomáhá městský kamerový systém, výpovědi, ale také fotopasti. Také Bakov nad Jizerou opakovaně řeší odkládání odpadu v sadu Na Jeřábu v Malé Bělé. Město apeluje na občany, že tímto jednáním dochází k znečišťování cizích pozemků, zejména ve vlastnictví města a státu a často jde i o lesní pozemky.

S černými skládkami na území města dlouhodobě bojuje také Ostrava. Na konci loňského roku nechalo město odvézt 49 tun odpadu z Oderské ulice. Náklady na likvidace se vyšplhaly k 400 tisícům korun. Po odstranění odpadu prostor monitoruje kamera.

Prevence a Vzdělávání

Na začátku loňského roku se Plzeň zaměřila na prevenci vzniku neoprávněných odkladišť odpadu. Městská organizace Čistá Plzeň, která zajišťuje provoz systému nakládání s komunálním odpadem, vytipovala nejproblémovější místa a Městská policie Plzeň tam zvýšila dohled. Významným preventivním prostředkem bylo zavedení vyhlášky o systému nakládání s odpadem, kde je stanoveno, že v určitých lokalitách nesmí mít plátce poplatku nádobu na veřejném prostranství. V oblastech, kde je separace nekvalitní, město zavádí door-to-door systém sběru odpadu.

Klíčovou roli v řešení problematiky černých skládek vidí město ve vzdělávání a výchově veřejnosti. Dnešní společnost si zvykla na fakt, že obce cokoliv uklidí. Lidem nedělá problém před dům vyhodit pračku, ledničku, televizi, gauč a podobně. Přitom by stačilo vše odvést na sběrný dvůr, který město provozuje pro občany města zdarma.

Role Lesů České Republiky

V posledních pěti letech klesl podle údajů Státního podniku Lesy České republiky počet černých skládek téměř o polovinu. Podnik spravuje bezmála 50 procent lesů v ČR. I přesto se náklady na likvidaci nelegálně odloženého odpadu pohybují v řádech statisíců korun. Lesníci skládky zdokumentují a podklady předají policii a obcím, v jejichž katastru se nachází. Vytvoření černé lesní skládky je přestupkem proti lesnímu zákonu i zákonu o odpadech.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Při nálezu nelegálně odloženého odpadu by měl občan podat podnět k prošetření přestupku. Obecně lze říci, že neuděláte chybu, pokud podnět podáte obecnímu úřadu. Pokud se skládka nachází v lese, na vašem pozemku, nebo znečisťuje vodu, podnět podejte obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Pokud se jedná o velkou skládku, která znečišťuje životní prostředí, obraťte se na Českou inspekci životního prostředí.

Možnosti Hlášení Skládek a Dobrovolnické Aktivity

Jednoduchým způsobem můžete obci černou skládku nahlásit také na www.ZmapujTo.cz, nebo přes jejich mobilní aplikaci. Portál ZmapujTo.cz funguje od roku 2012. K dnešnímu dni registruje celkem 9736 zapojených subjektů včetně měst a obcí. Nahlášených je 10 892 případů výskytů černých skládek.

Významnou pomoc při likvidaci černých skládek představují aktivity dobrovolníků. Mnoho akcí pořádají organizátoři v souvislosti s nadcházejícím termínem světového úklidového dne. Například pod záštitou Českého svazu ochránců přírody probíhají úklidy v rámci kampaně Ukliďme svět už více než 30 let. Obdobně fungují aktivity spolku Ukliďme Česko.

Proč Má Smysl Třídit Jedlé Oleje a Tuky?

Že je dobré třídit sklo, papír, elektroodpad, textil a spoustu dalších materiálů, které můžou být díky recyklaci znovu užitečné, je nám už dávno jasné. I tady vám ukážeme, proč opravdu stojí za to oleje vytřídit - a proč vám naopak nedoporučujeme likvidovat je „postaru“.

Co se stane, když olej lijeme do dřezu nebo záchodu? Olej se v odpadových trubkách a sifonu postupně usazuje, sráží se a potahuje stěny trubek. Potah se neustále zvětšuje a nabaluje další mastnotu, zbytky potravin a špínu, vodní kámen i celé kolonie bakterií. Kromě čím dál nepříjemnějšího zápachu tak jednoho dne nevyhnutelně dojde k úplnému ucpání potrubí. Odpadní voda s vylitým olejem navíc z vašeho, i mnoha dalších domovů pokračuje dál, do veřejné kanalizační sítě. A tady dochází ke stejnému procesu usazování a ucpávání - jen v mnohem větším měřítku.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Na konci každé kanalizační sítě je čistička odpadních vod, ať už ta domácí nebo velká obecní. Také tady dokáže mastnota pořádně škodit. Blokuje průtok, zabraňuje účinnosti měřicích přístrojů a v nádržích vytváří na hladině krustu, pod níž čisticí bakterie a prvoci nemůžou dýchat a nedokážou správně likvidovat nečistoty. Dokonce i ve vyčištěné vodě, vypouštěné z čističek zpět do řek, mohou zůstávat malé kuličky tuku, se kterými si čističky neporadí.

Olej vylitý kamkoliv do půdy proto nejenže nic nepohnojí, ale dokonce uškodí rostlinám a živočichům. Jako všude jinde i tady olej vše umaže, oblepí, obalí a nakonec zadusí.

Při vysokých teplotách, přepalování a opakovaném používání při tepelné úpravě dochází ke změnám poměrů zdravých tuků a k chemické přeměně vnitřních struktur. Vznikají tak zdraví škodlivé látky, některé z nich se mění na rakovinotvorné. Olej použitý při tepelné úpravě jídla tedy nikdy nepoužívejte znovu a vytřiďte jej do toho správného kontejneru.

Po vyčištění a dalším zpracování se stane hodnotnou surovinou pro výrobu moderních biopaliv do letadel. Tím, že jednou vypěstovaný olej je použit hned dvakrát, šetříte půdu, vodu, ovzduší a další přírodní zdroje. Skládkování komunálního odpadu je nejdražší a nejméně ekologický způsob „likvidace“ odpadu. Tak co, přesvědčili jsme vás? Zkuste to s námi. Až se vám poprvé povede nevylít olej do dřezu či do záchodu a přelít ho do PET lahve, mrkněte na www.tridimolej.cz - kde si v sekci Mapa popelnic najdete nejbližší olejovou popelnici projektu Třídím olej. A čím víc nás bude třídit, tím hustější síť popelnic ve vašem okolí bude.

Stavět Na Toxické Skládce a Vést Skrz Ni Železniční Tunel?

Metropolitní plán má v Praze umožnit zahuštění výstavby a zároveň ochránit nové zelené plochy. Po říjnovém zveřejnění přinesl však i řadu kontroverzí. Patří mezi ně možnost stavět na bývalé skládce u Uhříněvsi, která je monitorována kvůli úniku nebezpečných látek. Skládce mezi Uhříněvsí a Pitkovicemi na jihovýchodním okraji Prahy místní říkají „Hliník“. Nachází se pod osmimetrovým nánosem zeminy a lidé na ní sportují nebo venčí psy. V minulosti se sem vozil nebezpečný odpad z nedalekých provozů státních podniků Léčiva, Barvy a laky nebo Teplárna Malešice.

V minulosti se sem vozil nebezpečný odpad z nedalekých provozů státních podniků Léčiva, Barvy a laky nebo Teplárna Malešice. Navážka ukrývá nebezpečnou směs těžkých kovů, radioaktivních látek nebo bóru. Území se proto neustále monitoruje. Probíhají pravidelné odběry a vyhodnocení spodních vod ze sond rozmístěných v lokalitě i přilehlém okolí. Loni v dubnu si uhříněveští zastupitelé odhlasovali kontroverzní změnu části území bývalé skládky z původní kategorie nezastavitelného území na „veřejnou vybavenost“. Tedy území, na němž je možné stavět.

Občané se obávají, že se při narušení bývalé skládky dostanou do podzemních vod chemikálie. Loni v dubnu si uhříněveští zastupitelé odhlasovali kontroverzní změnu části území skládky z původní kategorie nezastavitelného území na „veřejnou vybavenost“. Označená část bývalé skládky může podle pražského metropolitního plánu sloužit k výstavbě. Nově zastupitelé chtějí pozemky pro veřejnou výstavbu opět převést do kategorie nezastavitelného území. Zároveň zástupce veřejnosti Martin Linhart podal námitku k pražskému metropolitnímu plánu, kterou podepsalo 500 občanů.

Proti zamezení výstavby na skládce „Hliník“ byly jen dva hlasy. V metropolitním plánu je dále zakreslena vysokorychlostní trať, která je vedena tunelem přímo tělesem skládky v délce cca jednoho kilometru. Pro Metropolitní plán Prahy je sice zpracována studie SEA, ale ne detailní. Za zdaleka nejrizikovější Turnovský považuje vedení železniční trati tunelem napříč celým tělesem skládky. Realizace takového záměru by znamenala zásadní narušení celistvosti rekultivované skládky s dosud nespecifikovanými riziky, zejména v oblasti podzemích vod.

Podle Systému evidence kontaminovaných míst (SEKM) jsou na některých částech skládky překročeny limity kontaminantů v klidovém režimu, vodu tak nelze použít ani k závlaze. „Stávající kontaminace by znamenala vznik neakceptovatelného zdravotního rizika v případě změny funkčního využívání lokality či dotčeného okolí na více citlivé ve srovnání s využitím současným,“ píše se ve vyjádření Evy Procházkové ze společnosti GEOtest založeném v SEKM. Největší obavu má Motlochová z toho, že jakmile se do skládky zasáhne, dostanou se chemikálie do podzemních vod.

Standardy Konstrukcí

Obsah standardu je popsán následujícími technickými a kvalitativními parametry:

• Uložení sypaniny do násypů zhutněných
• Hutnění boků násypů
• Uložení sypaniny do násypů nezhutněných a uložení sypanin na skládku
• Zřízení těsnící výplně
• Zřízení těsnícího jádra nebo těsnící vrstvy z hornin 1 až 4 zemních a kamenitých hrází přehradních a jiných nádrží se zhutněním do 100% Ps- koef.CZ
• Uložení netříděných sypanin z hornin 1 až 4 do přechodových vrstev zemních a kamenitých hrází přehradních a jiných vodních nádrží
• Zásyp sypaninou z jakékoliv horniny, s uložením výkopku ve vrstvách se zhutněním
• Zásyp sypaninou z jakékoliv horniny, s uložením výkopku ve vrstvách bez zhutnění
• Obsyp potrubí sypaninou
• Obsyp objektů sypaninou
• Přísyp těsnící fólie nebo geotextilie na objektech vodních staveb z vhodného materiálu bez zhutnění
• Výplň štoly délky do 200 m rubaninou nebo betonem tř. B7,5

Vnitrostaveništním přesunem se rozumí veškerá manipulace s materiálem nezbytným ke zhotovení požadované konstrukce (práce) v rámci staveniště ze skládky po jeho zabudování.

Lešením se rozumí konstrukce umožňující provádění prací i nad dosažitelnou výšku.

Způsob Měření

Objem hotové sypané konstrukce předepisuje projekt. Do tohoto objemu se započítává i objem zatlačení násypu do podloží.

Počet m. j. při provádění sypaných konstrukcí se určí podle těchto zásad:

1. Získání sypaniny podle podmínek pro určení počtu m. j. pro vykopávky, případně pro nakládání výkopku s přihlédnutím k ustanovení čl. 3651 a 3251.
2. Počet m. j. nakupovaných materiálů podle ustanovení podstatných kvalitativních podmínek, platných pro dodávky těchto materiálů; pokud nejsou stanoveny podle podmínek dohodnutých při stanovení ceny dohodou.
3. Počet m. j. vodorovného přemístění podle ustanovení čl. 3651
4. Počet m. j. sypané konstrukce podle ustanovení čl. 1.3.1

Technické Specifikace

Na provádění, měření a kvalitu prací se vztahují příslušné ČSN, obecně závazné předpisy nebo normy výrobců v plném znění. Jsou to zejména:

• ČSN 01 3423 Výkresy pozemních staveb. Kreslení výkopů
• ČSN 72 1001 Pomenovanie a opis hornín v inžinierskej geológii
• ČSN 72 1002 Klasifikace zemin pro dopravní stavby
• ČSN EN ISO 14688 - 1 Geotechnický průzkum a zkoušení - Pojmenování a zatřiďování zemin - Část 1: Pojmenování a popis
• ČSN 72 1004 Presiometrická skúška
• ČSN 72 1006 Kontrola zhutnění zemin a sypanin
• ČSN 72 1010 Stanovení objemové hmotnosti zemin. Laboratorní a polní metody
• ČSN 72 1011 Laboratorní stanovení zdánlivé hustoty pevných částic zemin
• ČSN 72 1012 Laboratorní stanovení vlhkosti zemin
• ČSN 72 1013 Laboratorní stanovení meze plasticity zemin
• ČSN 72 1014 Laboratorní stanovení meze tekutosti zemin
• ČSN 72 1015 Laboratorní stanovení zhutnitelnosti zemin
• ČSN 72 1016 Laboratorní stanovení poměru únosnosti zemin (CBR)
• ČSN 72 1017 Stanovení zrnitosti zemin pro geotechniku
• ČSN 72 1018 Laboratorní stanovení relativní ulehlosti nesoudržných zemin
• ČSN 72 1019 Laboratorní stanovení smršťování zemin
• ČSN 72 1020 Laboratorní stanovení propustnosti zemin
• ČSN 72 1021 Laboratórne stanovenie organických látok v zeminách
• ČSN 72 1025 Laboratorní stanovení pevnosti jemnozrnných zemin v prostém tlaku
• ČSN 72 1026 Laboratorní stanovení smykové pevnosti zemin vrtulkovou zkouškou
• ČSN 72 1027 Laboratorní stanovení stlačitelnosti zemin v edometru
• ČSN 72 1029 Stanovení adsorpce vody podle Enslina
• ČSN 72 1030 Laboratorní metody stanovení smykové pevnosti zemin krabicovým přístrojem
• ČSN 72 1031 Laboratorní metody stanovení smykové pevnosti zemin triaxiálním přístrojem
• ČSN 73 3050 Zemné práce. Všeobecné ustanovenia
• ČSN EN 13286 - 3 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy - Část 3: Zkušební metody pro stanovení laboratorní srovnávací objemové hmotnosti a vlhkosti - Vibrační tlak s řízenými parametry
• ČSN EN 13286 - 4 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy - Část 4: Zkušební metody pro stanovení laboratorní srovnávací objemové hmotnosti a vlhkosti - Vibrační pěch
• ČSN EN 13286 - 40 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy - Část 40: Zkušební metody pro stanovení pevnosti v prostém tahu směsí stmelených hydraulickými pojivy
• ČSN EN 13286 - 41 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy - Část 41: Zkušební metoda pro stanovení pevnosti v tlaku směsí stmelených hydraulickými pojivy
• ČSN EN 13286 - 42 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy - Část 42: Zkušební metoda pro stanovení pevnosti v příčném tahu směsí stmelených hydraulickými pojivy
• ČSN EN 13286 - 43 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy - Část 43: Zkušební metoda pro stanovení modulu pružnosti směsí stmelených hydraulickými pojivy
• ČSN 73 8685 Sypané přehradní hráze
• ČSN EN 13331 - 1 Pažicí systémy pro výkopy - Část 1: Požadavky na výrobky
• ČSN EN 13331 - 2 Pažicí systémy pro výkopy - Část 2: Posouzení výpočtem nebo zkouškou
• ČSN 73 7501 Navrhování konstrukcí ražených podzemních objektů. Společná ustanovení
• ČSN 73 7503 Projektování a stavba tunelů městských drah
• ČSN 73 7507 Projektování tunelů pozemních komunikací
• ČSN 73 7508 Železniční tunely
• ČSN 73 7509 Průjezdný průřez metra

Materiály

Na dodávky materiálů požadovaných k vytvoření kompletních, přípravných a přidružených prací se vztahují příslušné certifikáty jakosti ISO a dále zejména:

• ČSN 01 3423 Výkresy pozemních staveb. Kreslení výkopů
• ČSN EN 13331 - 1 Pažicí systémy pro výkopy - Část 1: Požadavky na výrobky
• ČSN EN 13331 - 2 Pažicí systémy pro výkopy - Část 2: Posouzení výpočtem nebo zkouškou
• ČSN EN 12767 Pasivní bezpečnost podpěrných konstrukcí zařízení na pozemní komunikaci - Požadavky a zkušební metody
• ČSN 72 1020 Laboratórne stanovenie organických látok v zeminách
• ČSN 72 1022 Laboratórne stanovenie organických látok v zeminách
• ČSN EN 206 - 1 Beton - Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda
• ČSN 72 1171 (721171) Stanovení hmotnosti, pórovitosti a mezerovitosti kameniva
• ČSN EN 933-3 (721172) Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 3: Stanovení tvaru zrn - Index plochosti
• ČSN EN 1097-1 (721175) Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva - Část 1: Stanovení odolnosti proti otěru (mikro-Deval)
• ČSN 72 1176 (721176) Zkouška trvanlivosti a odolnosti kameniva proti mrazu
• ČSN 72 1179 (721179) Stanovení reaktivnosti kameniva s alkáliemi
• ČSN 72 1180 (721180) Stanovení rozlišných částic kameniva
• ČSN 72 1181 (721181) Stanovení zrn různé objemové hmotnosti v kamenivu
• ČSN 72 1182 (721182) Zkouška zrychlené ohladitelnosti kameniva
• ČSN EN 933-1 (721183) Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 1: Stanovení zrnitosti Sítový rozbor
• ČSN EN 933-2 (721184) Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 2: Stanovení zrnitosti - Zkušební síta, jmenovité velikosti otvorů
• ČSN EN 932-1 (721185) Zkoušení všeobecných vlastností kameniva - Část 1: Metody odběru vzorků
• ČSN EN 932-3 (721186) Zkoušení všeobecných vlastností kameniva - Část 3: Postup a názvosloví pro jednoduchý petrografický popis
• ČSN 72 1187 (721187) Zkoušení jemných částic pro asfaltové směsi - Zkouška zt...

Soudní Spor Ohledně Skládkového Komplexu CELIO, a.s.

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. zastoupená JUDr. et Ing. v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2022, čj. I. Předmět sporuČeská inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Ústí nad Labem (dále též „ČIŽP“) rozhodnutím ze dne 10. 8. 2021, č. j. ČIŽP/44/2021/6553 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), podle § 19b odst. 5 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování (dále jen „zákon o integrované prevenci“) omezila provoz zařízení „Skládkový komplex CELIO, a.s.“ skládky skupiny S-NO v sektorech 3 a 4 skládky S-NO (dále jen „S-NO“). Toto omezení spočívá v zákazu příjmu všech druhů odpadů do zařízení a v zákazu manipulace s již dosud přijatými odpady do zařízení (výroky I.1 a I.2). Prvostupňové rozhodnutí stanovilo ve výrocích I.3 a I.4 podmínky pro pominutí tohoto omezení a výrokem II. byl vyloučen odkladný účinek odvolání. Žalovaný rozhodnutím ze dne 14. 2. 2022, č. j. MZP/2021/530/2045 zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil prvostupňové rozhodnutí.

tags: #skladka #versus #zavazka #rozdíly

Oblíbené příspěvky:

• Emise a rok 2040
• Fotografie Ludmily Hájkové: Příroda a město
• Kulturní pohled na člověka a přírodu
• Odpad na osobu v Česku
• Charakteristika ekologického románu