Škoda Octavia si získala oblibu díky své univerzálnosti. Je dost velká na rodinné využití, dost pohodlná pro dálkové letce i dost reprezentativní na firemní auto, které třeba tolik nenajezdí. Varianta na CNG se už tradičně jmenuje G-Tec a má nádrže na 17,3 kg plynu, s nimiž podle laboratorní spotřeby 3,5 kg/100 km ujede 490 km. Přijde tedy spíš vhod dálkařům.
Na stovce kilometrů v reálných podmínkách jsme prověřili spotřebu tří variant Škody Octavia s alternativním pohonem: G-Tecu na zemní plyn a dvou variant hybridu nabíjeného ze zásuvky. Ten sice formálně pomáhá výrobci snížit vykazované emise CO2, ale praktický dopad na životní prostředí záleží na způsobu použití vozu i výrobě samotné elektřiny. Jeho udávaná spotřeba hluboko pod dvěma litry benzinu je nicméně výsledkem úředně stanoveného výpočtu, který nelze brát vážně. Proto ho chceme ověřit v praxi; tím spíš, že oba hybridy vykazují spotřebu odlišnou. Základní Octavia iV udává 1,2 litru, sportovnější RS iV 1,5 l/100 km.
Rychlý úsek mezi Berounem a Zličínem ukazuje, že Octavia je pro dálky jako stvořená. Má rozložitá, festovně tuhá sedadla a po dálnici sviští velmi tiše. Obě hybridní auta potvrzují identické zpřevodování, při 130 km/h točí na šestku 2600 otáček. V hybridním módu pohonu pomáhá baterie, takže na Zličíně už počítač ukazuje bezemisní dojezd jen 35 km.
V hektickém provozu se G-Tec ukazuje jako slabší hráč, rozjíždí se relaxovaně až váhavě. Ani dvouspojkový automat, ani samotný motor se od semaforů nenechají vyhecovat a solidní práci předvedou až v souvislém zátahu. Také v hybridu se rozjezdová spojka potřebuje chvíli rozkoukávat. Pak za to ale elektromotor vezme takovou silou, až se přední kola marně protáčejí.
Po píďalkovitém pohybu Ječnou ulicí, šourání přes Vinohrady k Olšanům, sešupu do Libně a Holešovic, vyhlídkové vložce po nábřeží, protažení letenským tunelem do Bubenče a výjezdu na Suchdol dosáhl městský úsek přes 38 km. Baterie hybridů přesto nejsou ani zdaleka vybité. Pohodové tempo po silnicích druhé a třetí třídy zvládají Octavie s nadhledem, ale předjíždění už žádá trochu rozvahy a místa. Na prudší přidání plynu reagují všechny agregáty podřazováním o dva i tři stupně, které chvíli trvá, a ryk vysokých otáček dává tušit, že velká výkonová rezerva už nezbývá.
Čtěte také: Motor 1.9 TDI 66 kW
Mimochodem jak to, že takzvaný systémový výkon, tedy tandem obou motorů současně, má RS vyšší, když v obou hybridech jsou motory stejné? Protože záleží, kdy se do té spolupráce pustí. Výkon totiž roste s otáčkami. Takže RS k celkovým 180 kW stačí, aby to elektřina rozbalila naplno, až když benziňák šturmuje při 4000 ot./min, což se hodí při ostřejší jízdě. Naopak základnímu iV se elektřina snaží pomoci co nejníž, aby se čtrnáctistovka vytáčet nemusela a šetřila palivo.
Jenže jak naznačují oficiální údaje o zrychlení na stovku za 7,3 vs. 7,8 vteřiny a maximálka 220 vs. 227 km/h, nejde o rozdíl, který bychom při běžné jízdě poznali. Také v zatáčkách je cítit rozvážnější přenášení váhy. Hybridy jsou o tři metráky těžší než Octavie s konvenčním pohonem, což nezamaskuje ani rychlejší převod řízení u RS. G-Tec působí při běžné jízdě obratněji. Pérování je přitom hodně utažené, protože G-Tec musí udržet stabilitu na jednoduchém podvozku s vlečenou zadní nápravou.
Hrbolaté české cesty nejpříjemněji zdolává červená dobíjecí Octavia iV s nezávislým zavěšením a komfortními tlumiči. Sportovní podvozek RS iV zase trochu pohody ubere. To už se serpentinami od Unhoště spouštíme zpátky do Berouna a palubní počítače ukazují rovnou stovku kilometrů. Slabší hybrid k tomu přidává 3,5 l/100 km, zatímco RS 3,9 litru. Rozdíl mezi nimi potvrzuje, že sportovně označená verze si pomoc elektřiny schovává na dynamičtější jízdu, takže při úsporném stylu přináší menší efekt. Ještě je k tomu potřeba přičíst 8 kWh elektřiny z nabíječky, za které bychom v ideálním případě domácího nabíjení s nejvýhodnějším tarifem zaplatili 28 Kč.
Jako u všech plug-in hybridů ovšem platí, že této spotřeby dosáhnete, jen když budete nabíjet každých sto kilometrů. Pro kontrolu jsme se pak s oběma vybitými Octaviemi projeli po dálnici a naměřili 6,7, respektive 6,9 litru benzinu, tedy v aktuálních cenách kolem 1,90 Kč/ km.
Tady přichází první smeč varianty na CNG. Testovací trasu ujel za 4,2 kg plynu. To při dnešní ceně 25,50 Kč/kg znamená náklady 1,07 Kč/km, dokonce nižší než u pravidelně nabíjeného hybridu. Dojezd přes 400 km přitom i většině obchodních cestujících vystačí na celý den, takže nouzová zásoba 9 litrů benzinu ani nepřijde ke slovu.
Čtěte také: Emise Octavia 1.9 TDI 66kW
Druhý nepoměr tkví celkem předvídatelně v ceně. I kdybyste do práce jezdili pouze na elektřinu a nabíjeli doma po nocích za 2,50 Kč/kWh, příplatek 170 000 Kč proti CNG by se vám vracel třiadvacet let. V zemích, kde vláda rozdává lidem peníze na automobily, snad Octavia iV přispěje k rozšíření elektrického pohonu. V českých podmínkách dotace chybí, karta se tedy obrací ve prospěch Octavie G-Tec.
Ze 4,2 kg zemního plynu G-Tec vypustí 112 g CO2 na kilometr. U plug-hybridů musíme vzít v úvahu CO2 z 3,5, resp. 3,9 litru benzinu (80 a 91 g/km) a přičíst k tomu 8 kWh elektřiny z nabíječky. Český energetický mix podle posledních údajů ministerstva životního prostředí emituje 464 gramy na každou kilowatthodinu.
Odvrácenou stranou zůstávají lokální emise škodlivin. Ty ale otevírají flozofickou otázku, kolik jsme ochotni zaplatit za jejich další snížení proti sofistikovaným motorům splňujícím normu Euro 6d. Se zjišťováním skutečného tzv. „ekologického otisku“ automobilů je to ošemetné. Záleží totiž na metodice, kterou použijete. Často se bere za nezpochybnitelný a nezpochybňovaný fakt, že elektromobily jsou to nejekologičtější, co můžete vyrobit. To ale bude pravda, jen dokud budete posuzovat pouze lokální výfukové emise.
A stejně tak je to velmi komplikované se zjišťováním, jaký ekologický dopad má celý životní cyklus automobilu od získávání surovin přes výrobu, několikaletý provoz a údržbu až k následné recyklaci po ukončení životního cyklu.
Německý autoklub ADAC už několik let pravidelně zjišťuje, jak na tom jsou vlastně auta nejen s koncovými emisemi během provozu. Do výpočtu přidává ještě emise spojené s distribucí pohonných hmot, případně elektrické energie. Běžně se u aut udávají emise označované zkratkou TTW (Tank to Wheel, přeloženo jako „z nádrže na kola“), tedy ty, které auto reálně vypustí. ADAC ale přidává ještě emise WTT, tedy Well to Tank (od zdroje do nádrže). Následně pak hodnoty sčítá a vypočítává tzv.
Čtěte také: Euro normy u Škody Octavia 3
ADAC s tím začal už asi před deseti lety a každé čtyři roky aktualizuje metodiku, podle které auta posuzuje. Především má jít o jakési „uvádění emisních norem na pravou míru“. Testovaným autům pak ADAC uděluje známku podle tabulkových kritérií. Zohledňuje nejen skutečně zjištěné reálné škodlivé emise pevných částic, oxidů dusíku, oxidu uhlenatého a nespálených uhlovodíků v provozu, ale připočítává i reálně zjištěnou spotřebu paliva a z ní odvozené emise CO2.
Pro zjišťování spotřeby a emisí používá ADAC novou metodiku WLTP, podle které se budou od září měřit oficiální hodnoty nových aut. K tomu ale přidává vlastní metodiku pro dálniční provoz s větším podílem akcelerací a jízdy rychlostí přes 130 km/h. ADAC dle cyklu WLTP testuje auta se studeným i teplým motorem a přikládá hodnotám stejnou váhu. Na celkovém výsledku se pak tato data podílí 70% podílem.
Za hodnoty skutečně zjištěných škodlivých emisí a spotřeby (tedy emisí CO2) ADAC uděluje body od 0 do 50, kdy více bodů znamená lepší hodnoty emisí. Musíme také počítat s tím, že německý energetický mix pro elektřinu bude mít jinou hodnotu než u nás. Evropská Unie přisuzuje Německu hodnotu 636 g CO2 na 1 kWh elektrické energie. Nicméně České republice přisuzuje 680 g CO2 na 1 kWh, což je trochu v rozporu s hodnotami Ministerstva průmyslu a obchodu. Německo stále vyrábí zhruba 60 % elektřiny z uhlí nebo spalováním jiných paliv v tepelných elektrárnách.
Například Škoda Octavia G-TEC s pohonem na zemní plyn vykázala nižší ekologickou zátěž než opěvovaný elektromobil Tesla Model S. ADAC také upozorňuje, že moderní přeplňované přímovstřikové benzinové motory vykazují vysoký podíl pevných částic.
Motor 1,4 TSI s 81 kW (110 koní) je schopen spalovat dvě různá paliva - stlačený zemní plyn nebo benzin. Součástí technických opatření tohoto modelu je ekologický paket Green tec se systémem Start-Stop a rekuperací brzdné energie.
Adaptivní tempomat velmi dobře reagoval a dokázal si poradit i s nenadálým přejetím auta ze sousedního pruhu. Lane Assist tomu ale nasadil korunu, když poměrně přesně dokázal auto držet uvnitř pruhu.
Přehledná palubní deska vozu Škoda Octavia G-TEC Combi zobrazuje vlevo v otáčkoměru stav nádrží CNG, vpravo v rychloměru pak stav benzinové nádrže. Vše je úhledné a přehledné, pohon na stlačený zemní plyn je do vozu plně integrován, podobně jako v nedávno testovaném Seat Leon TGI. Benzinová nádrž má objem 50 l a teoretický dojezd 920 km. Dvě nádrže na CNG, tlakové láhce umístěné pod umístěné pod podlahou kufru, pojmou 97 litrů či 15 kg zemního plynu.
Zavazadlový prostor má objem 460 litrů pro verzi Octavia G-TEC a o 20 litrů více pro verzi Combi. Sklopením zadních sedadel do rovné plochy se objem zvětší na 1610 l. Škoda Octavia G-TEC přichází standardně s víceprvkovou zadní nápravou, díky které je svezení opravdu pohodlné.
Cena Škoda Octavia G-TEC s pohonem na CNG začíná na 433 900 Kč. Dle ročního nájezdu se připlatek za CNG proti dieselovým verzím (asi 30 000 Kč) může u vozu Škoda Octavia G-TEC vrátit už po roce, ale klidně i mnohem dříve.
tags: #skoda #octavia #cng #emise #hodnoty