Evropská unie v posledních letech zintenzivnila své úsilí v přechodu k oběhovému hospodářství a k omezování negativních dopadů výroby a spotřeby na životní prostředí. Tento směr, který je jedním z pilířů Zelené dohody pro Evropu (The European Green Deal), se odráží v celé řadě strategických dokumentů a legislativních iniciativ, jejichž cílem je snížit množství odpadu, podpořit efektivnější využívání zdrojů a přesměrovat evropské hospodářství směrem k udržitelnosti.
Jedním z nejnovějších a nejvýznamnějších kroků na této cestě je přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/1892 ze dne 10. Tato Směrnice je součástí širšího legislativního rámce podporujícího přechod na oběhové hospodářství, jak jej stanovuje nový akční plán pro oběhové hospodářství z roku 2020. Směrnice reaguje na rostoucí potřebu omezit odpad v odvětvích, která mají nejvyšší ekologickou stopu - především v textilním a potravinářském průmyslu.
Právě tyto sektory jsou v Evropě (resp. EU) dlouhodobě považovány za kritické: podle Evropské agentury pro životní prostředí patří textilní výroba mezi čtyři největší zdroje spotřeby primárních surovin a vody a je zodpovědná za 10 % emisí CO₂ z průmyslové výroby v EU.
Směrnice má dva hlavní a úzce propojené cíle. Prvním je zavedení povinného systému rozšířené odpovědnosti výrobce (Extended Producer Responsibility, tzv. EPR) pro textilní a obuvnické výrobky. Směrnice vstoupila v platnost koncem října 2025 a členské státy nyní musí její ustanovení transponovat do svých právních řádů během 20 měsíců, tedy nejpozději do 17. června 2027.
Rozšířená Odpovědnost Výrobce (EPR)
Zavedení systému EPR pro textilní a obuvnické výrobky je patrně nejzásadnější změnou, kterou směrnice přináší. Výrobci, dovozci i distributoři, kteří poprvé uvádějí výrobky na trh, budou mít povinnost zajišťovat financování i praktickou organizaci nakládání s těmito výrobky po konci jejich životního cyklu. Tato odpovědnost zahrnuje nejen financování, ale i zřízení nebo účast v systémech sběru, třídění, přípravy k opětovnému použití a recyklace. Z povinnosti jsou vyňati samostatně výdělečně činní krejčí vyrábějící výrobky na zakázku a výrobci, kteří uvádějí na trh použité výrobky určené k opětovnému použití.
Čtěte také: Kvalita ovzduší v ČR a EU
Nový systém EPR bude doplněn o princip tzv. Výrobky, které jsou snadno recyklovatelné, obsahují recyklovaná vlákna, mají delší životnost a jsou opravitelné, budou zatíženy nižším poplatkem. Směrnice klade na členské státy důraznou povinnost zajistit dostupnou infrastrukturu pro sběr textilního odpadu na celém území, včetně odlehlých a venkovských oblastí.
Od roku 2025 mají všechny členské státy povinnost zajistit oddělený sběr textilu, který bude následně využíván pro opětovné použití nebo recyklaci. Dalším prvkem je povinnost informovat spotřebitele o způsobech nakládání s textilními výrobky po skončení jejich životnosti, o možnostech oprav, recyklace a opětovného použití.
Povinnosti členských států
Členské státy zajistí, aby v případě, že si to výrobce ve smyslu čl. 3 bodu 4b písm. d) přeje, mohla případné povinnosti podle odstavce 3 tohoto článku splnit jeho jménem organizace odpovědnosti výrobců jmenovaná na základě písemného pověření.
Členské státy v souladu s čl. 8a odst. 6 zajistí, aby do provádění systému rozšířené odpovědnosti výrobce byly zapojeny relevantní subjekty.
Členské státy stanoví kritéria týkající se kvalifikací, které musí mít organizace odpovědnosti výrobců, aby mohly být pověřeny plněním povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce jménem výrobců.
Čtěte také: Zákaz obalů a jeho důsledky
Členské státy zajistí, aby organizace odpovědnosti výrobců zavedly systém tříděného sběru použitých a odpadních textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc bez ohledu na jejich povahu, materiálové složení, stav, název, značku, ochrannou známku nebo původ, a to na území členského státu, v němž tyto výrobky poprvé dodají na trh.
Aniž jsou dotčeny odst. 8 písm. a) a b) a odst. 9 písm. a), zajistí členské státy, aby subjekty sociální ekonomiky mohly udržovat a provozovat svá vlastní sběrná místa tříděného odpadu a aby se jim při volbě polohy těchto sběrných míst tříděného odpadu dostalo stejného nebo přednostního zacházení.
Členské státy určí příslušný orgán nebo jmenují nezávislou třetí stranu, aby dohlížely na to, zda organizace odpovědnosti výrobců plní své povinnosti koordinovaně a v souladu s právem Unie v oblasti hospodářské soutěže.
Členské státy zajistí, aby organizace odpovědnosti výrobců každoročně poskytovaly příslušným orgánům informace uvedené v odst. 18 písm. a) a b), včetně relevantních informací uvedených v odst. 18 písm. a) požadovaných každoročně od výrobců textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem nebo obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc, které byly poprvé dodány na trh.
Členské státy zajistí, aby sběr, nakládka a vykládka, infrastruktura pro přepravu a skladování, jakož i činnosti zahrnující manipulaci s použitým textilem a textilním odpadem, a následné postupy třídění a zpracování byly chráněny před nepříznivými povětrnostními vlivy a potenciálními zdroji kontaminace, aby se zabránilo poškození a křížové kontaminaci sebraného použitého textilu a textilního odpadu.
Čtěte také: RED III
V případě textilií, které nejsou výrobky uvedenými v příloze IVc, jakož i v případě vyřazených neprodaných textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc členské státy zajistí, aby jednotlivé složky textilních materiálů a textilních výrobků byly v místě vzniku odpadu od sebe odděleny, pokud toto oddělení usnadňuje následné opětovné použití, přípravu k opětovnému použití nebo recyklaci, včetně recyklace vláken na nová vlákna, umožňuje-li to technologický pokrok.
Do 1. ledna 2026 a poté každých pět let provedou členské státy průzkum složení sebraného směsného komunálního odpadu s cílem určit, jaký podíl v něm zaujímají odpadní textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky, a to v souladu s kódy KN uvedenými v příloze IVc, je-li to vhodné.
Členské státy zajistí, aby na základě získaných informací mohly příslušné orgány požadovat, aby organizace odpovědnosti výrobců přijaly nápravná opatření zaměřená na rozšíření sítě sběrných míst a vedení informačních kampaní v souladu s čl. 22c odst. 14 a 15.
Registr výrobců
Členské státy zajistí, aby byli výrobci povinni se v registru výrobců zaregistrovat.
Členské státy vyžadují, aby výrobce, nebo v relevantních případech pověřený zástupce pro rozšířenou odpovědnost výrobce nebo organizace odpovědnosti výrobců, bez zbytečného odkladu oznámili příslušnému orgánu jakékoli změny v informacích obsažených v registraci podle odst. 4 písm. d) a jakékoli trvalé ukončení činností, které souvisejí s prvním dodáním textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem nebo obuvnických výrobků, jež jsou uvedeny v registraci, na trh.
Do 17. dubna 2027 přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví harmonizovaný formát pro registraci v registru výrobců na základě požadavků na informace stanovených v odstavci 4 tohoto článku.
Komise zřídí internetové stránky s odkazy na všechny vnitrostátní registry výrobců, aby usnadnila registraci výrobců ve všech členských státech.
Členské státy informují Komisi o odkazu na své vnitrostátní registry výrobců do 30 dnů od spuštění registrů.
Informace obsažené v jednotlivých registrech výrobců musí být snadno dostupné, veřejně přístupné a bezplatné, být ve formátu umožňujícím strojové čtení, třídění a vyhledávání a dodržovat otevřené standardy pro užití třetí stranou.
Další ustanovení
Je-li to nezbytné k tomu, aby se zabránilo narušení vnitřního trhu a zajistil se soulad s požadavky na ekodesign přijatými podle článku 4 ve spojení s článkem 5 nařízení (EU) 2024/1781, přijme Komise prováděcí akty, jimiž stanoví kritéria pro úpravu poplatků pro účely použití odst. 5 písm. a) a odstavce 6 tohoto článku.
Členské státy zajistí, aby poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek po obdržení informací uvedených v odstavci 15 a v okamžiku uzavření smlouvy mezi tímto poskytovatelem a výrobcem pro kteroukoli ze služeb uvedených v čl. 3 bodě 11 nařízení (EU) 2019/1020 prostřednictvím použití jakékoli volně přístupné oficiální online databáze nebo online rozhraní zpřístupněných členským státem nebo Unií nebo prostřednictvím žádostí určených výrobci o poskytnutí podkladů ze spolehlivých zdrojů vynaložil maximální úsilí k posouzení toho, zda jsou informace uvedené v odstavci 15 tohoto článku spolehlivé a úplné.
Odpadní elektrická a elektronická zařízení (OEEZ)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU se týká odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ). Cílem politiky Unie v oblasti životního prostředí je zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí, ochrana lidského zdraví a uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů. Pátý akční program pro životní prostředí uvádí, že pro dosažení udržitelného rozvoje je nutno významně změnit současný charakter vývoje, výroby, spotřeby a vzorce chování, a vyslovuje se mimo jiné pro snížení plýtvání přírodními zdroji a pro předcházení znečištění.
Účelem směrnice je přispívat k udržitelné výrobě a spotřebě především předcházením vzniku OEEZ a dále jejich opětovným použitím, recyklací a dalšími formami jejich využívání ve snaze snížit množství odpadu určeného k odstranění a podílet se na účinném využívání zdrojů a opětovném získávání hodnotných druhotných surovin.
Směrnice se použije pro elektrická a elektronická zařízení spadající do kategorií uvedených v příloze IA, za předpokladu, že dotyčná zařízení nejsou částí jiného typu zařízení, které nespadá do oblasti působnosti této směrnice. Zařízení, která souvisejí s ochranou podstatných bezpečnostních zájmů členských států, zbraně, střelivo a válečný materiál jsou z této směrnice vyňaty.
Členské státy podporují návrhy a výrobu elektrických a elektronických zařízení, které zohlední a usnadní jejich demontáž a využití, zejména opětovné použití a recyklaci OEEZ, jejich konstrukčních částí a materiálů.
Členské státy zajistí, že výrobci nebo třetí strany jednající jejich jménem zřídí v souladu s právními předpisy Společenství systémy zajišťující zpracování OEEZ za použití nejlepších dostupných technik zpracování, využití a recyklace. Tyto systémy mohou být zřízeny výrobci samostatně nebo kolektivně. Pro účely ochrany životního prostředí mohou členské státy vypracovat normy minimální jakosti pro zpracování sebraných OEEZ.
U výrobků uvedených na trh po 13. srpnu 2005 musí každý výrobce odpovídat za financování postupů uvedených v odstavci 1 týkajících se odpadů z vlastních výrobků. Členské státy zajistí, že každý výrobce při uvedení výrobku na trh poskytne záruku, že bude zajištěno financování nakládání se všemi OEEZ, a že výrobci jasně označí své výrobky v souladu s čl. 11 odst. 2. Tato záruka zajistí, že postupy uvedené v odstavci 1 týkající se tohoto výrobku budou financovány.
Členské státy zajistí, aby bylo nejpozději od 13. srpna 2005 výrobci zajištěno financování nákladů na sběr, zpracování, využití a environmentálně šetrné odstraňování OEEZ od uživatelů jiných, než jsou domácnosti, z výrobků uvedených na trh po 13. srpnu 2005.
Plasty a oběhové hospodářství
Evropská strategie pro plasty je krokem směrem k vybudování oběhového hospodářství, v jehož rámci se budou při navrhování a výrobě plastů a plastových výrobků plně respektovat požadavky na jejich opětovné použití, opravy a recyklaci a budou se vyvíjet a prosazovat udržitelnější materiály. Tato směrnice prosazuje přístupy v duchu oběhového hospodářství, které spíše než výrobky na jedno použití upřednostňují udržitelné, netoxické a opětovně použitelné výrobky a systémy opětovného použití a jsou v prvé řadě zacíleny na omezení množství vzniklých odpadů.
Unie spolupracuje s partnery na mnoha mezinárodních fórech, jako jsou skupiny G20, G7 a OSN, s cílem podporovat koordinovaná opatření a v tomto ohledu je tato směrnice součástí úsilí Unie. V souladu s Úmluvou OSN o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (UNCLOS), Úmluvou o předcházení znečišťování moří ukládáním odpadů a jiných látek ze dne 29. prosince 1972 (Londýnská úmluva) a protokolem k této úmluvě z roku 1996 (Londýnský protokol), přílohou V Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování moří z lodí z roku 1973 (MARPOL) ve znění protokolu z roku 1978 a s Basilejskou úmluvou o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování ze dne 22. března 1989 a s právními předpisy Unie o odpadech stanovenými ve směrnici 2008/98/ES a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES jsou členské státy povinny zajistit environmentálně šetrné nakládání s odpady, aby předcházely a omezily znečišťování moří odpadky ze zdrojů na moři i z pozemních zdrojů.
Zaměřením se pouze na oblasti, kde je to nejvíce potřeba, by se tato směrnice měla vztahovat pouze na ty plastové výrobky na jedno použití, které jsou nejčastěji nacházeny na plážích v Unii, jakož i na lovná zařízení obsahující plasty a na výrobky z oxo-rozložitelných plastů. Plastové výrobky na jedno použití, na něž se vztahují opatření podle této směrnice, by podle odhadů měly podle množství představovat zhruba 86 % plastů na jedno použití nalezených na plážích v Unii.
Pro některé plastové výrobky na jedno použití ještě nejsou snadno dostupné vhodné a udržitelnější alternativy a očekává se, že spotřeba většiny takových plastových výrobků na jedno použití poroste. K obrácení tohoto trendu a podpoře úsilí zaměřeného na udržitelnější řešení by se od členských států mělo vyžadovat, aby přijaly nezbytná opatření, například stanovením vnitrostátních cílů snížení spotřeby, za účelem dosažení ambiciózního a setrvalého snížení spotřeby těchto výrobků, aniž by byly ohroženy požadavky týkající se hygieny, bezpečnosti potravin, správné hygienické praxe, správné výrobní praxe, informovanosti spotřebitele nebo sledovatelnosti stanovené v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 852/2004 a (ES) č. 1935/2004 a dalších příslušných právních předpisech o bezpečnosti, hygieně a označování potravin.
tags: #smernice #evropskeho #parlamentu #a #rady #opetovne
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]