Smernice Ministerstva Financi pro Řešení Ekologických Zátěží

Zásadním krokem k úspěšnému dokončení transformace a restrukturalizace uhelného průmyslu v České republice byla finanční intervence státu zahájená v roce 2002.

V roce 2002 uznala vláda České republiky naléhavou potřebu řešení ekologických škod, které vznikly před privatizací těžebních společností.

Vláda ČR v roce 2002 svými usneseními č. 50 a č. 189 uznala naléhavou potřebu řešení ekologických škod, které vznikly před privatizací hnědouhelných těžebních společností a před účinností novely horního zákona.

Zároveň vláda souhlasila s postupným vyčleněním částky 15 miliard korun na účast státu na nákladech revitalizace krajiny v Ústeckém kraji.

Zároveň vláda vyslovila souhlas se záměrem postupně vyčlenit částku 15 mld. Kč na účast státu na nákladech revitalizace krajiny narušené těžební činností státních hnědouhelných podniků ve vymezeném území Ústeckého a Karlovarského kraje.

Čtěte také: Kvalita ovzduší v ČR a EU

Tato částka byla v roce 2017 navýšena o 3 mld.

Podnětem pro přijetí výše uvedených usnesení byla skutečnost, že po privatizaci těžebních podniků nebylo v rámci privatizačních projektů odpovídajícím způsobem dořešeno finanční vypořádání souvisejících ekologických škod.

Při privatizaci těžebních podniků nebylo zcela dořešeno finanční vypořádání souvisejících ekologických škod.

V rámci privatizace společnosti převzaly od státu nejen těžební lokality, ale i rozsáhlá území určená k revitalizaci.

Finanční rezervu, která je potřebná na sanaci a rekultivaci území po hornické činnosti, si těžební společnosti vytvářejí až od roku 1994.

Čtěte také: Zákaz obalů a jeho důsledky

Finanční rezervu potřebnou na rekultivaci území zasaženého báňskou činností si těžební společnosti vytvářejí až od roku 1994, a to na základě novely horního zákona č. 168/1993 Sb.

Nutno však uvést, že vláda svým usnesením ze dne 10. června 2019 č. 403 rozhodla, že finanční prostředky určené na odstranění ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji a určené na revitalizaci Moravskoslezského kraje budou nadále využívány pouze na projekty zajišťující revitalizaci předmětných území (revitalizací krajiny se rozumí obnovení ekologických, hospodářských a soicálních funkcí krajiny a je uskutečňována nejen na rekultivovaných plochách, ale i v území navazujícím na báňskou činnost tak, aby bylo dosaženo základního principu revitalizace, tj. návratu života do krajiny a v nejširnším smyslu návratu přírody i člověka; usnadňuje budoucí resoicalizaci území).

Program je procesován prostřednictvím mezirezortní komise v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, která posuzuje a schvaluje předložené projekty a doporučuje Ministerstvu financí vyhlášení veřejných zakázek na jejich realizaci.

Komise k řešení ekologických škod v Ústeckém a Karlovarském kraji k 31.12. 2008 doporučila k realizaci celkem 274 projektů s předpokládanými finančními náklady ve výši 13,5 miliardy korun.

Všechny projekty mají z technického hlediska charakter sanačních a rekultivačních prací na území bezprostředně souvisejícím s bývalou povrchovou těžbou.

Čtěte také: RED III

V červnu 2002 rovněž vláda souhlasila se záměrem postupně v období pěti let vyčlenit částku 20 miliard korun na účast státu na nákladech odstraňování ekologických škod na území Moravskoslezského kraje s tím, že tato částka bude krytá stejně jako v Ústeckém a Karlovarském kraji z privatizačních výnosů.

Prioritními problémovými okruhy pro řešení ekologické revitalizace v Moravskoslezském kraji jsou zejména sanačně rekultivační práce, utlumení termických procesů na hořících odvalech, komplexní řešení nekontrolovaných výstupů metanu, zahlazení starých zátěží v OKR a příprava území po ukončené hornické činnosti.

Těžba uhlí v kladenském regionu začala před více než dvěma sty lety a v činnosti bylo v různých obdobích 35 dolů.

S ohledem na změněné podmínky využitelnosti uhelných zásob a ekonomickou neefektivnost nebyl další provoz kladenských dolů konkurenceschopný a ztratil své opodstatnění.

V roce 2006 vláda souhlasila se záměrem postupně uvolňovat finanční prostředky do výše 1,5 miliardy korun na řešení ekologických zátěží a v červnu 2008 tuto částku navýšila na 1,8 miliardy korun.

Podmínky financování uvedených programů jsou učeny zákonem č.

Hlavním předmětem činnosti meziresortní komise v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu je určovat především časovou posloupnost realizace jednotlivých revitalizačních projektů a hodnotit jejich věcnou náplň z hlediska možnosti realizace podle příslušných usnesení vlády.

Přitom je kladen důraz zejména na naplňování požadavků příslušných zákonů (například horní zákon), dodržování příslušné báňské legislativy a legislativy k ochraně životního prostředí a dalších obecně závazných předpisů, stanovování priorit řešení ekologických škod z hlediska předpokládaného rozvoje krajů a možnosti tvorby nových pracovních míst.

Směrnice Mezirezortní Komise

Novelizovanou Směrnici mezirezortní komise pro řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností, která byla projednána na 51. jednání meziresortní komise pro řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji a schválena dne 13.

Směrnice meziresortní komise stanovuje postupy a procesní zásady programu řešení ekologických škod vzniklých před privatizací těžebních hnědouhelných společností v Ústeckém a Karlovarském kraji.

Tato směrnice se použije přiměřeně na řešení ekologických škod vzniklých před privatizací těžebních společností v Moravskoslezském kraji do doby, než bude vydána pro tento kraj nová samostatná směrnice.

Program je v gesci Ministerstva financí České republiky.

Kromě nákladů na vlastní realizaci opatření na odstranění ekologických škod jsou z tohoto programu hrazeny náklady související s realizací programu, tj. provádění supervizí, zpracování znaleckých posudků, oponentních posudků a metodických podkladů.

tags: #smernice #ministerstva #financi #pro #reseni #ekologickych

Oblíbené příspěvky:

• Přehled aplikací pro monitoring ovzduší
• Bio včelařství: Informace
• Životopis Jakuba Hrůši
• Návrat k přírodě a sekty
• Netěsnost WC Geberit – jak na to?