Snížení emisí VOC: Metody a strategie

Těkavé organické látky (VOC) jsou sloučeniny, které se při běžné teplotě snadno odpařují a přispívají ke znečištění ovzduší. Snižování emisí VOC je klíčové pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Kromě toho jsou škodlivé nejen pro životní prostředí, ale i pro lidské zdraví (toxické, zapáchající, mutagenní a karcinogenní).

Proto jsou celosvětově zaváděny stále přísnější předpisy s cílem snížit emise VOC do atmosféry. Jejich spotřeba v průmyslu je regulována evropskou i národní legislativou. VOC jsou emitovány z tisíců různých zdrojů, jako jsou chemické závody, ropné rafinerie, elektrárny, průmysl nátěrových hmot, čerpací stanice, čistírny atd.

Strategie snižování emisí VOC

Existuje několik možností, jak snižovat emise VOC nebo předcházet jejich vzniku. Opatření snižující emise VOC jsou zaměřeny na produkty a/nebo modifikace výrobních procesů (včetně údržby a řízení provozu) a na dovybavování stávajících závodů.

• Nahrazování VOC: např. používání barev bez nebo s nízkým obsahem rozpouštědel.
• Snižování emisí na základě nejlepších postupů řízení: jako je udržování pořádku, preventivní programy údržby, nebo pomocí změn ve výrobních procesech.

Postupy snižování emisí je nezbytné monitorovat, aby se zajistilo, že vhodná opatření a postupy jsou správně uplatňovány ke snižování emisí VOC.

Technologie pro snižování emisí VOC

V průmyslu jsou staré spalovací jednotky vybavovány technologií katalytické oxidace, což je ekologická a nákladově efektivní metoda pro snížení emisí VOC. Katalyzátory jsou látky hojně využívané nejen ve výrobním průmyslu, ale také v oblasti čištění odpadních plynů.

Čtěte také: Emise benzinu a biopaliva: Analýza

Hlavní kategorie dostupných technik omezování emisí VOC jsou shrnuty v tabulce 1. Postupy začleněné do této tabulky byly již úspěšně komerčně využity a jsou nyní dobře rozpracované.

Při zavádění těchto postupů je rovněž třeba pečlivě zkoumat, zda tím nevzniknou jiné problémy v oblasti životního prostředí. Tyto postupy mohou obvykle snížit koncentraci VOC v proudu odpadního plynu pod 150 mg/m3 (vyjádřeno jako celkový uhlík, normální stavové podmínky).

Jinou běžnou procedurou k destrukci nehalogenovaných VOC je využívání plynů obsahujících VOC jako sekundárního vzduchu či paliva v existujících energetických jednotkách.

Adsorpční metody

U mnoha lakoven jsou instalovány jednotky s aktivním uhlím. Toto je možné rozšířením kapacity aktivního uhlí instalací jednotek s AU na stávajících zdrojích. Emise zdrojů s nízkými emisemi VOC je vhodné před likvidací zakoncentrovat. Desorbce je poté možná horkým vzduchem.

Současné systémy zakoncentrování organických látek na aktivním uhlí v kombinaci s kontinuálně pracujícím termickým regenerativním systémem představují nejekonomičtější a nejspolehlivější variantu likvidace emisí organických látek z lakoven a ostatních provozů povrchových úprav.

Čtěte také: Příklady z knih: Snížení emisí

Regenerativní termické systémy

Následně je keramická voštinová výplň předehřívána odcházejícím vyčištěným odplynem, který jí předává svoje teplo. Účinnost těchto regenerativních termických systémů se pohybuje okolo 93%, není tedy potřeba dalšího výměníku pro využití tepla.

Snižování emisí VOC v různých sektorech

Používání průmyslových rozpouštědel představuje v mnoha zemích největší příspěvek k emisím VOC ze stacionárních zdrojů. V případě používání průmyslových rozpouštědel mohou být užity v principu tři přístupy: přístup zaměřený na produkty, který vede ke reformulaci produktů (barev, odmašťovadel, atd.), změny zaměřené na výrobní proces a doplnění technických postupů na snižování emisí.

Ropný průmysl je jedním z hlavních přispěvatelů k emisím VOC ze stacionárních zdrojů. Emise pocházejí jak z rafinerií, tak z distribuční sítě ropných produktů (včetně přepravy a benzinových stanic).

Čtěte také: Snižování emisí CO2 v EU

tags: #snížení #emisí #VOC #metody

Oblíbené příspěvky:

• České bankovky
• Daňové přiznání – dluhopisy a akcie
• Kovové koše 35l: Průvodce výběrem
• Strunové sekačky a životní prostředí
• Průmyslová hnojiva a životní prostředí