Česko směřuje k rozvoji obnovitelných zdrojů energie s cílem dosáhnout 33% podílu do roku 2030

Česko je schopné do roku 2030 zdvojnásobit podíl obnovitelné energie na spotřebě a zvýšit ho tak na 33 procent. Může k tomu přispět zejména sluneční a větrná energie a zvýšení energetické účinnosti. Vyplývá to ze studie, která vznikla ve spolupráci expertních týmů Fakta o klimatu a Frank Bold.

Ministerstvo životního prostředí považuje potenciál rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE), který studie uvádí, za reálný. Tým analytiků a expertů Fakta o klimatu usiluje o věcnou a na ověřených datech založenou diskusi o klimatických změnách, expertní skupina Frank Bold poskytuje právní expertizy a také poradenství pro energetiku a zelené finance.

"Z naší studie vyplývá, že dokážeme do roku 2030 získávat z obnovitelných zdrojů celou třetinu naší spotřeby. K tomu nám pomohou úspory a biomasa, ale především rozvoj obnovitelné energie ze slunce a větru. Fotovoltaika zažívá v posledním roce velký rozmach.

Krčál i další spoluautorka studie Laura Otýpková z Frank Bold poukázali na to, že invaze Ruska na Ukrajinu posílila tlak na transformaci evropské energetiky k ekologickým zdrojům a také snahy Evropské unie o snižování emisí skleníkových plynů. Legislativa v Česku už podle Otýpkové usnadnila pořízení solárních elektráren na střechy domů.

"Čekají na nás ale další úkoly - vláda si musí stanovit ambiciózní cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů ve svých strategických dokumentech. Vláda podle Hladíka právě připravuje aktualizaci Národního energeticko-klimatického plánu, který by měl být hotový koncem června. Následně projdou aktualizací i další superstrategické materiály jako Státní energetická koncepce a Politika ochrany klimatu v ČR.

Čtěte také: Keller o sociálním ekologickém státu

"Mimo to probíhají práce na dalších opatřeních, která studie zmiňuje. Hlavními překážkami pro rychlý rozvoj energie z větru a slunce v Česku je podle Otýpkové vedle legislativy také dostupnost přenosové a distribuční infrastruktury. Přitom právě solární a větrná energie by měla podle studie ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie přispět nejvýrazněji. Podíl je nyní asi 17 procent, naprostá většina této energie pochází z různých forem biomasy.

Dalších 5,8 procentního bodu dokáže Česko získat zvýšením energetické účinnosti, tedy hlavně zateplováním, výrazně vyšším využitím tepelných čerpadel a rozvojem elektromobility, uvádí studie.

Evropská unie by měla v roce 2030 podle březnové dohody členských států a Evropského parlamentu produkovat z obnovitelných zdrojů 42,5 procenta celkové spotřeby energie. Dohoda zvýšila předchozí závazek, který byl 32 procent.

Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v Česku by do roku 2030 měl stoupnout ze současných přibližně 18 procent na 30 procent. Počítá s tím aktuální návrh Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Ten však zatím nereflektuje novou směrnici EU, podle níž by průměrný podíl obnovitelných zdrojů měl být v celé EU 42,5 procenta, vyplývá ze zjištění ČTK. Podle kritiků návrhu by tak měl být tuzemský cíl vyšší.

Návrh je v současnosti v meziresortním připomínkovém řízení. Během října by ho měla projednat vláda a následně odeslat k posouzení Evropské komisi, s níž by ho měla poté dál konzultovat a případně opravovat. Návrh obsahuje několik možných scénářů. V preferovaném scénáři chce navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie stát dosáhnout zejména rozvojem solární a větrné energetiky.

Čtěte také: Srovnání recyklace v ČR

Plán proto předpokládá výstavbu nových 10,1 gigawattu (GW) instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren připojených do sítě a nových 1,5 GW výkonu větrných elektráren do roku 2030. Plán ovšem zatím nezahrnuje cíle nové směrnice, kterou nedávno schválily unijní instituce.

Směrnice počítá do roku 2030 s podílem čisté energie na celkové evropské spotřebě v EU ve výši 42,5 procenta. Tento cíl by měl být průměrem celé EU, nevztahuje se na jednotlivé státy. V současnosti je celounijní podíl kolem 22 procent. Podle kritiků však podíl 30 procent není dostačující.

Komora obnovitelných zdrojů energie v v minulých dnech představila vlastní analýzu, podle níž je možné navýšit podíl spotřebované elektřiny a tepla do roku 2030 na více než 35 procent. Po navýšení vnitrostátního cíle podílu obnovitelných zdrojů volá také Hnutí Duha. Podle hnutí návrh zahrnuje zbytečné stropy pro obnovitelné zdroje a nevyužívá jejich tuzemský potenciál.

Návrh Klimaticko-energetického plánu kromě obnovitelných zdrojů počítá také s budoucím posilováním jaderných zdrojů, které by měly být v příštích desetiletích klíčovou složkou tuzemské energetiky, a s odklonem od uhlí do roku 2033. V souvislosti s odklonem od uhlí ovšem upozorňuje mezidnárodní think-tank Ember, že tuzemské doly se začnou postupně uzavírat už od příštího roku a stát by v takovém případě musel v případě uhelných elektráren přejít na plyn.

Klíčovým krokem pro snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování podílů obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti v Česku do roku 2030 je pak aktualizace Národního klimaticko-energetického plánu. „Dlouhodobá ambice směřuje k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Aktualizovaný plán bude rovněž základem pro modernizaci české energetiky a dalších sektorů s ohledem na postupnou dekarbonizaci energetického mixu a nižší energetickou a emisní náročnost. To přispěje i k vyšší odolnosti země z hlediska vnějších hrozeb,” upřesnil Pavel Zámyslický.

Čtěte také: Budoucnost solárních panelů v ČR: Recyklace versus skládka

Podle Petra Třešňáka počítá návrh plánu s robustním a velmi ambiciózním nárůstem výkonu obnovitelných zdrojů. Do roku 2030 by měl minimální instalovaný výkon narůst minimálně na 11,6 GW, do roku 2050 pak 31,6 GW. Z toho elektrárny na větrnou energii mají činit zhruba šestinu výkonu.

Česko v posledních letech pokládá základy k úspěšné renesanci rozvoje obnovitelných zdrojů energie. S nárůstem výkonu solárních a snad i časem větrných elektráren je čas otevřít prostor také pro rozvoj akumulace energie. Proto vítáme návrh třetí novely energetického zákona, která má zajistit další etapu modernizace české energetiky. Agregace flexibility umožní chytré řízení spotřeby a spolu s ukládáním energie do baterií či zeleného vodíku i reakci na možnou nadvýrobu zelené energie.

Efektivnější využití zelené energie díky bateriím a flexibilitě podpoří konkurenceschopnost obnovitelných zdrojů i dostupné ceny energie pro spotřebitele.

V reakci na podporu rozvoje agregace elektřiny a využití flexibility vzniklo pod Asociací AKU-BAT CZ letos Sdružení agregátorů a poskytovatelů flexibility (SAF). „Agregace flexibility je důležitým prvkem pro stabilizaci sítě, kdy výkon jednotlivých zdrojů na dálku řídí agregátor, který je registrován provozovatelem přenosové soustavy společností ČEPS. Finančně motivuje jak výrobce energií různých typů, tak i třeba průmyslových podniků, které jsou za předem domluvených podmínek a za úplatu schopní měnit v čase svou spotřebu či výrobu,“ doplnil Jan Fousek.

Zásadním bodem novely LEX OZE III by měla být podle AKU-BAT CZ, Solární asociace či Svazu moderní energetiky i změna, která odstraní takzvané dvojí zpoplatnění (ve směrnici označováno jako „double charging“), tedy dvojí zpoplatnění uložené elektřiny poplatkem za podporované zdroje energie.

„Dnes platí provozovatel akumulačního zařízení při jeho nabíjení ze sítě poplatek za OZE, který ale na konci stejně ještě zaplatí koncový odběratel ve fakturách za elektřinu. Toto Evropská unie výslovně zakazuje a musí to být součástí transpozice, protože je to pro investory diskriminační a negativně to ovlivňuje trh s akumulací.

V Česku dlouhodobě chybí legislativní úprava důležitých prvků moderní energetiky - akumulace energie a agregace flexibility. Jejich dosud zanedbávanou roli ve státních energetických strategiích má nyní řešit další novela energetického zákona, známá jako LEX OZE III. Vložení těchto prvků do legislativního procesu, po kterém volá Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ a další oborové asociace už šest let, předkládá Ministerstvo průmyslu a obchodu v těchto týdnech.

Ve srovnání s dalšími evropskými státy je Česko s transformací na moderní energetiku dlouhodobě pozadu. Dávno nás předehnalo například Polsko, které už před třemi lety implementovalo všechny směrnice tzv. Zimního energetického balíčku, včetně akumulace energie a agregace flexibility. Slovensko tuto legislativní úpravu provedlo před dvěma lety, Německo akumulaci využívá masivně již skoro dekádu. Evropská unie navíc poskytuje Česku finanční zdroje mj. „Na právní vakuum upozorňujeme dlouhodobě a věříme, že konečně dojde k implementaci akumulace, agregace a flexibility do novely LEX OZE III.

Oceňujeme, že byl již spuštěn zkrácený legislativní proces pro tento zákon, ale jako problém vidíme účinnost zákona až od roku 2025, alespoň v případě akumulace. Desítky, možná stovky investorů mají připraveny projekty na výrobu zelené elektřiny s ukládáním energie a uvítaly by dřívější účinnost, ideálně už v polovině roku 2024. Není žádný důvod čekat. V současné době se v tuzemsku připravují reálné projekty obnovitelných zdrojů v objemu vyšším než 10 GW instalovaného výkonu, v rezervacích kapacit u distributorů je číslo ještě zhruba dvakrát vyšší. Tyto nové zdroje bude nutné řídit a vyrobenou čistou a levnou elektřinu z nich výhodné uložit pro pozdější využití.

„Bez zákonné úpravy se nejenom nebudou masivně rozvíjet obnovitelné zdroje, ale nebudou pořádně fungovat ani komunity. “Odemknutí potenciálu akumulace v Česku pomůže výrazně ulehčit distribuční i přenosové soustavě, což naopak umožní připojit stále víc zájemců o fotovoltaiku, od malých rodinných elektráren po solární parky. Dále dá možnost domácnostem a firmám participovat na změně energetiky pomocí svých akumulačních zařízení. Skoro každá rodinná domácí elektrárna je dnes postavena s akumulací. Bez možnosti ukládat vyrobenou elektřinu a agregovaně optimalizovat výrobu a spotřebu výroben, podniků a v budoucnu i domácností či elektromobilů musí ČEPS řešit nestabilitu soustavy podpůrnými službami (resp.

Ministr financí Stanura (ODS) oficiálně ve středu oznámil několik opatření, které mají omezit výdaje státu na podporu fotovoltaických elektráren o výkonu nad 30 kW postavených v letech 2009-2010. Jedná se o bezprecedentní krok proti velkým investorům, kterým se někdy také přezdívá „Solární Baroni“.

Ministr financí Zbyněk Stanjura ve středu na webu ministerstva financí představil sérii čtyř opatření, díky nimž by podle něj státní rozpočet mohl ušetřit po dobu příštích šesti let (2025 až 2030) peníze určené na vyplácení dotací na podporu obnovitelných zdrojů. Konkrétně se to má týkat především fotovoltaických elektráren (FVE) s výkonem vyšším než 30 kW, které byly připojeny do sítě v letech 2009 a 2010.

Dalším sporným opatřením je pak stanovení rozsahu povoleného vnitřního výnosového procenta tak, jak České republice povoluje příslušné rozhodnutí Evropské komise. Změny vláda hodlá prosadit prostřednictvím pozměňovacího návrhu do novely energetického zákona LEX OZE 3, kterou nyní ve druhém čtení projednává Poslanecká sněmovna. Nová pravidla by měly začít platit od začátku roku 2025.

Postoj současného ministra financí Stanjury a současné vlády k výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů je absurdní a zavání „schizofrenii“. Předchozí vláda vedená premiérem Babišem v roce 2021 výši zisků majitelům FVE z let 2009 a 2010 snížila tím, že navýšila takzvanou solární daň. Tehdejší ministr průmyslu a obchodu Havlíček přitom veřejně konstatoval, že k žádným dalším změnám již docházet nebude. Nyní ministr Stanjura hodlá „solárním baronům“ snížit míru výnosnosti srazit na minimum dohodnuté s Evropskou komisí, tedy na 6,3 procenta.

Podobné návrhy již dříve kritizovala Národní rozpočtová rada či Svaz průmyslu a dopravy. Změna pravidel zpětně by pro mnoho provozovatelů FVE mohla mít likvidační následky. „Porušení dříve daného slibu je velmi znepokojivým signálem nejen pro současné provozovatele obnovitelných zdrojů energie, ale i pro investory ve všech dalších odvětvích.

„Z naší právní praxe dobře víme, že velká část těch, co chtějí stavět nové solární elektrárny, bude za úvěry ručit těmi starými. Když jim stát podporu sebere, nebude čím ručit a nové projekty se stavět nebudou. „S tímto přístupem hrozí nedodržení plánovaného rozvoje obnovitelných zdrojů. Jde ale hlavně o významné ohrožení budoucnosti české ekonomiky. Jaké zajímavé investice asi tak můžeme v Česku čekat, když nebude dostatek obnovitelné elektřiny?

Podle kritiků Česku kvůli navrhovaným změnám hrozí i riziko mezinárodních arbitráží. „Návrh je v rozporu s evropským právem, které státům zakazuje retroaktivně zasahovat do garantované podpory. Může proto dojít k mezinárodním arbitrážím, pro něž existuje precedens například ze sporu, který Česká republika prohrála ve Švýcarsku.

Na dotazy médií, zda se ministerstvo financí neobává prohraných arbitráží, ministr Stanjura odpověděl, že taková rizika jsou nízká. „Nejedná se o změnu pravidel, ale jen o přísnější kontrolu překompenzace,“ uvedl Zbyněk Stanjura.

Seminář se zabýval revizí základních strategických dokumentů týkajících se budoucnosti energetiky a dekarbonizace v Česku. „Finální podoba těchto strategií může mít pro budoucnost naší země klíčový význam. Setkáváme se tu v době, kdy energetický sektor prochází výraznými změnami, které budou velmi důležité pro budoucí generace,” doplnila Klára Kocmanová.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti) a Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí, hovořili o hlavních tezích Národního klimaticko-energetického plánu, v němž se Česká republika zavazuje k naplnění omezení emisí skleníkových plynů, i o strategii Státní energetické koncepce, která se soustředí jak na energetickou bezpečnost, tak i na budoucí ceny energií, jež mají zajistit konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky.

„Nemáme moc času, je třeba jednat rychle. Aby nám při tomto procesu neujel vlak, výrazně zrychlíme povolovací procesy pro stavby nejen obnovitelných zdrojů energie, nových paroplynových i jaderných zdrojů, ale v současné době se dokončuje i legislativní ukotvení akumulace a flexibility. Na podzim také musí přijít rozhodnutí o rozsahu velkého jaderného tendru a současně se připravují konkrétní kroky v oblasti malých modulárních reaktorů,“ okomentoval stávající situaci Petr Třešňák.

„Je potřeba změna regulatorního prostředí, hlavně v oblasti povolování. Třeba vítr je na povolovací proces vůbec nejsložitější,” souhlasila Zuzana Krejčiříková ze společnosti ČEZ. V diskusi expertů se hodně debatoval přístup obcí a jejich obyvatel k povolování a k výstavbě větrných parků. Stát pro vznik větrníků připravuje speciální zóny, které mají nejlepší parametry jak z hlediska efektivity jejich fungování (větrnost, nadmořská výška) či dopadů na vzhled krajiny (hustota osídlení).

Záštitu nad seminářem převzal poslanec Róbert Teleky z KDU-ČSL, člen Hospodářského výboru Sněmovny. „U energetické koncepce země je potřeba zpracovat analýzy reálných možnosti vývoje včetně rizik, možné dopady na účastníky energetického trhu i její výhodnost. Tuto činnost by měli zajistit odborníci s dlouholetou praxí. Hlavním důvodem je, že bude apolitická. Po zpracování by koncepce měla být projednána s celou politickou platformou, čímž by se eliminovala politická rozporuplnost, spočívající ve výměně vládních stran či koalic,” uvedl Róbert Teleky.

Klára Kocmanová považuje za vhodné, aby místo přípravy několika strategií, které se od sebe mohou lišit, byly závazky na snižování emisí ukotveny přímo legislativně.

tags: #stat #počítá #s #rozvojem #obnovitelných #zdrojů

Oblíbené příspěvky:

• Kyselý kompost
• Legislativa EU o odpadech
• Problémy s emisemi BMW X5
• Tipy pro pozorování přírody
• Instalace závěsného koše