Neustále slýcháme o tom, jak je potřeba snižovat spotřebu automobilů, protože produkují skleníkové plyny, zejména CO2 a přispívají k oteplování planety - či ke změně klimatu. Auta jsou skloňována častěji než cokoli jiného a je proti nim veden otevřený boj ze strany Evropské unie a další nadnárodních i národních institucí.
Bez možnosti volby tak pod tlakem velmi tvrdých regulací dostáváme downsizingy, o které nestojíme, start-stopy, které nenávidíme nebo nesmyslně dlouhé převody, které ničí dynamiku i ovladatelnost a reálnou spotřebu resp. emise CO2 stejně nemění.
Doprava je jediným odvětvím, kde se emise skleníkových plynů za poslední tři desetiletí zvýšily, a to o více než 33 % v porovnání hodnot z roku 1990 s rokem 2019. Silniční doprava je odpovědná zhruba za pětinu všech emisí v EU. Osobní automobily se řadí mezi největší emitenty CO2, na celkových emisích vytvořených v dopravě v EU se podílejí 60,6 procenty.
V roce 2019 většinu silniční dopravy poháněla nafta (67 %) následovaná benzínem (25 %). Stále častěji nicméně můžete na silnicích vídat auta, jež pohání elektřina. V roce 2021 představovala 17,8 % všech nově registrovaných automobilů, což je oproti 10,7 % v roce 2020 značný nárůst.
V debatě o ekologičtějších způsobech dopravy však nelze opomenout ani otázku, jaké množství skleníkových plynů vyprodukuje automobil nejen během svého provozu, ale také nakolik znečišťuje životní prostředí jeho výroba a likvidace.
Čtěte také: Objevte svět tučňáků
S ohledem na energetický mix v Evropě se však elektrická vozidla již ukázala být čistší variantou než auta se spalovacím motorem na benzín.
Průměrné homologované emise oxidu uhličitého (CO₂) nově registrovaných osobních vozidel v České republice v roce 2025 meziročně klesly o 5 g/km na hodnotu 128 g/km, což odpovídá poklesu o 3,8 %. K tomuto vývoji přispěla změna struktury trhu, kdy podíl registrací vozidel s naftovým motorem poprvé klesl pod hranici 20 %, a zároveň rostoucí podíl bateriových elektromobilů (BEV) a hybridních vozidel, včetně plug-in hybridů (PHEV).
Každé desáté nově registrované osobní vozidlo v České republice v roce 2025 bylo vybaveno externím dobíjením.
Navzdory pozitivnímu trendu zůstává Česká republika výrazně nad průměrem Evropské unie. Zatímco průměr EU dosáhl v roce 2024 hodnoty 107 g/km, český trh je o 21 g/km výše, což dlouhodobě odráží mimo jiné pomalejší tempo elektrifikace vozového parku.
Centrum dopravního výzkumu prostřednictvím projektu cistadoprava.cz tradičně zveřejňuje srovnání 20 nejvíce registrovaných značek osobních automobilů, které v uplynulém roce představovaly 92,3 % všech nových registrací. Analýza vychází z dat Svazu dovozců automobilů.
Čtěte také: Vliv emisních norem na automobilový trh
Do průměru 128 g/km se v roce 2025 vešlo devět značek z dvacítky nejregistrovanějších. Nejlepšího výsledku dosáhla Toyota, která snížila své průměrné emise o 12 g/km na hodnotu 114 g/km. Zároveň se stala třetí nejregistrovanější značkou na českém trhu. Ze všech sledovaných výrobců zaznamenala největší meziroční pokles emisí a posunula se z 6. na 1. místo žebříčku.
Na dalších příčkách se umístily Volvo (115 g/km), u něhož bylo 35,5 % registrací tvořeno vozidly s externím dobíjením, a Renault (120 g/km). Škoda Auto, jakožto nejregistrovanější značka v České republice, snížila průměrné emise o 9 g/km na 121 g/km. Celkově 12 z 20 nejregistrovanějších značek dokázalo meziročně své průměrné emise CO₂ snížit.
Typ pohonu zůstává klíčovým faktorem emisí, elektrifikace postupuje pomaleji než v EU. Při rozdělení podle typu pohonu vykázala vozidla s benzínovým motorem průměrné homologované emise CO₂ ve výši 129 g/km, což představuje meziroční pokles o 4 g/km. Vozidla s pohonem na LPG dosáhla průměrné hodnoty 136 g/km, tedy shodné úrovně jako v roce 2024. Naftové motorizace naopak vykázaly nejvyšší průměrné emise CO₂, konkrétně 162 g/km, což znamená meziroční nárůst o 4 g/km. Meziroční nárůst průměrných emisí CO₂ u naftových motorizací nesouvisí se zhoršením samotné technologie, ale především se změnou struktury trhu, kdy se dieselový pohon koncentruje do větších, těžších a méně elektrifikovaných vozidel, zejména v segmentu SUV.
V roce 2025 tvořila bateriová elektrická vozidla pouze 5,6 % nových registrací, což je přibližně třikrát méně než aktuální průměr EU, který dosáhl dvouciferných hodnot již před čtyřmi lety.
Na celkových emisích se negativně podepisuje (i přes pokles) také stále vysoký podíl vozidel se vznětovým motorem, který byl v České republice v roce 2025 nejvyšší v rámci Evropské unie, a rovněž pokračující růst obliby SUV a terénních vozidel, jejichž podíl dosáhl historického maxima 52 % všech nových registrací.
Čtěte také: Čáslav: Problém odpadu
Všechny značky z TOP 20 registrovaly v roce 2025 lokálně bezemisní (BEV) nebo nízkoemisní vozidla (PHEV). Nejvyšší podíl těchto vozidel na celkových registracích vykázaly značky Volvo (35,5 %), BMW (19,3 %), Ford (15,8 %), Mercedes-Benz (15,5 %) a Volkswagen (12,2 %).
U značky Škoda činil podíl vozidel s externím dobíjením 8,6 % všech nových registrací. Průměr napříč celým trhem dosáhl 10 %, což znamená, že každé desáté nově registrované osobní vozidlo v České republice v roce 2025 bylo vybaveno externím dobíjením (5,6 % BEV a 4,4 % PHEV). V předchozích letech činil podíl vozidel s externím dobíjením 7,3 % v roce 2024, 5,6 % v roce 2023, 3,9 % v roce 2022 a 3,1 % v roce 2021.
Data potvrzují, že elektrifikace vozového parku se v České republice postupně posouvá z okrajového segmentu do běžné praxe, přičemž tempo tohoto vývoje se liší podle typu značky, zákaznické struktury a zaměření na firemní či soukromé klienty.
Důležité! Průměrné emise CO2 použité ve výše uvedených přehledech jsou stanoveny normou, na základě jednotného testovacího cyklu. Reálné emise mohou být významně (pozitivně i negativně) ovlivněny jízdním stylem konkrétního řidiče a technickým stavem vozidla. Skutečné emise v reálném provozu pak dosahují obvykle vyšších hodnot mj. s ohledem na zatížení vozidla, atmosférické podmínky, profil trasy, intenzitu provozu apod.
Češi jsou národ řidičů. Na tisíc obyvatel připadá 687 vozidel, což je čtvrtý nejvyšší počet v celé Evropské unii. Jenže česká auta patří k nejstarším v Evropě a jejich obměna je pomalejší než v západních zemích.
Průměrné osobní auto v Česku má 16,2 roku. Starší auta mají jen v Řecku. Evropský průměr je 12,5 roku.
Nákladní vozidla jsou ještě starší - v průměru 18,4 roku. Dodávky mají 14,6 roku a autobusy 15 let. Český vozový park tak patří k nejstarším v celé Evropské unii. To má přímé dopady: vyšší emise, vyšší spotřebu paliva, nižší bezpečnostní standardy a pomalejší nástup moderních asistenčních systémů.
Průměrné nové auto prodané v Česku vypouští 132,7 gramů CO₂ na kilometr. Evropský průměr je 108 gramů. Český trh zůstává silně orientovaný na spalovací motory, zatímco podíl bateriových elektromobilů v EU v roce 2025 dosáhl téměř 17,4 %.
České továrny vyrobily přibližně 1.445.776 osobních aut, což je druhý nejlepší výsledek v historii české produkce. Více osobních aut než Česko v roce 2025 vyrobilo v rámci EU už jen Německo a Španělsko.
Z celkového objemu tvořily elektrifikované vozy přibližně šestinu až pětinu produkce, přičemž výroba bateriových elektromobilů meziročně výrazně rostla.
Česká veřejná dobíjecí síť v roce 2025 výrazně posílila. Na konci roku bylo v provozu 7574 veřejných dobíjecích bodů, což znamená meziroční růst o 19 procent. Přibylo více než 1200 nových bodů a téměř tisíc z nich už nabízí výkon 150 kW a více, tedy rychlé a ultrarychlé dobíjení.
V přepočtu připadá zhruba 0,7 dobíjecího bodu na tisíc obyvatel, zatímco hustota infrastruktury v západní Evropě je výrazně vyšší.
Na jednání Rady pro životní prostředí se dnes ministři dohodli na společné pozici k emisním normám CO2 z nových těžkých vozidel, se kterou Rada vstoupí do jednání s Evropským parlamentem. Stejně tak nalezli shodu na podobě programu LIFE v letech 2021 - 2027.
Evropská komise přišla s legislativním návrhem, který stanovuje cíle snížení emisí pro roky 2025 a 2030 ve výší 15, resp. 30 % oproti referenčnímu období (tím je období od 1. července 2019 - 30. června 2020). Právě tyto cíle dnes potvrdili i zástupci členských států s tím, že cíl pro rok 2030 bude závazný, přičemž jeho výše bude znovu přezkoumána v rámci revize v roce 2022.
Na národní úrovni má ČR schválenou Politiku ochrany klimatu v ČR, jež uvažuje scénáře, které vedou ke snížení emisí skleníkových plynů o 80 % do roku 2050 oproti roku 1990.
Bez kvalitní a spolehlivé dopravy se moderní společnost neobejde: umožňuje dostupnost služeb, rozvoj podnikání a obchodu, podporuje sociální aspekty života a mnoho dalšího. Zároveň z dopravy pochází přibližně čtvrtina světových emisí skleníkových plynů.
Nejvíce emisí (téměř 85 %) produkují automobily a letadla, přestože zajišťují pouze 72 % celkového přepravního výkonu - auta s 52 % výkonu mají 64% podíl na emisích, letadla s 20 % výkonu se na emisích podílejí z 24 %.
Snížení celkových emisí v dopravě proto není jen technologický problém, jde také změnu některých vzorců chování, jež jsou dnes s osobní dopravou spojeny.
| Pořadí | Stát | Počet vozidel | Pořadí | Stát | Počet vozidel | Pořadí | Stát | Počet vozidel |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Kypr | 818 | 10. | Španělsko | 639 | 19. | Chorvatsko | 561 |
| 2. | Itálie | 789 | 11. | Polsko | 635 | 20. | Dánsko | 544 |
| 3. | Lucembursko | 785 | 12. | Rakousko | 635 | 21. | Švédsko | 541 |
| 4. | Česko | 687 | 13. | Německo | 634 | 22. | Irsko | 539 |
| 5. | Francie | 681 | 14. | Nizozemsko | 600 | 23. | Litva | 531 |
| 6. | Portugalsko | 674 | 15. | Belgie | 596 | 24. | Maďarsko | 500 |
| 7. | Slovinsko | 656 | 16. | Slovensko | 588 | 25. | Rumunsko | 496 |
| 8. | Evropský průměr | 646 | 17. | Finsko | 575 | 26. | Lotyšsko | 431 |
| 9. | Řecko | 645 | 18. | Estonsko | 569 | |||
| Pořadí | Stát | Počet vozidel | Pořadí | Stát | Počet vozidel | Pořadí | Stát | Počet vozidel |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Lucembursko | 69 | 10. | Evropský průměr | 24 | 19. | Kypr | 16 |
| 2. | Belgie | 38 | 11. | Irsko | 23 | 20. | Malta | 14 |
| 3. | Německo | 34 | 12. | Nizozemsko | 21 | 21. | Finsko | 13 |
| 4. | Dánsko | 29 | 13. | Česko | 21 | 22. | Řecko | 13 |
| 5. | Rakousko | 28 | 14. | Španělsko | 21 | 23. | Maďarsko | 13 |
| 6. | Itálie | 26 | 15. | Portugalsko | 20 | 24. | Litva | 10 |
| 7. | Švédsko | 26 | 16. | Estonsko | 18 | 25. | Lotyšsko | 9 |
| 8. | Francie | 25 | 17. | Slovensko | 17 | 26. | Rumunsko | 8 |
| 9. | Slovinsko | 25 | 18. | Chorvatsko | 17 | |||
| Pořadí | Stát | Počet vozidel | Pořadí | Stát | Počet vozidel | Pořadí | Stát | Počet vozidel |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Řecko | 17,5 | 10. | Španělsko | 14,2 | 19. | Nizozemsko | 11,9 |
| 2. | Česko | 16,2 | 11. | Lotyšsko | 14,4 | 20. | Francie | 11,2 |
| 3. | Rumunsko | 15,4 | 12. | Litva | 14,7 | 21. | Švédsko | 11,0 |
| 4. | Malta | ~16,1 | 13. | Portugalsko | 13,6 | 22. | Belgie | 9,9 |
| 5. | Polsko | 15,1 | 14. | Chorvatsko | 13,4 | 23. | Německo | 10,3 |
| 6. | Maďarsko | 15,0 | 15. | Finsko | 13,2 | 24. | Dánsko | 9,6 |
| 7. | Estonsko | 13,0 | 16. | Irsko | 12,0 | 25. | Rakousko | 9,3 |
| 8. | Slovensko | 15,1 | 17. | Itálie | 12,8 | 26. | Lucembursko | 8,0 |
| 9. | Slovinsko | 11,5 | 18. | Evropský průměr | 12,5 | |||
tags: #svět #emise #podíl #aut #cz