Technický sníh a jeho dopad na životní prostředí

27.11.2025

Umělé zasněžování je lidskou činností, která je vykonávána za účelem získání a udržení dostatku sněhu v lyžařských areálech po co nejdelší možnou dobu. Pro tuto činnost jsou využívána sněžná děla, která promícháním vody, vzduchu a případně aditiv vytvoří technický sníh. Tématem článku zasněžování a životní prostředí jsou dopady tohoto fenoménu na životní prostředí v širších souvislostech.

Rozdíly mezi přírodním a technickým sněhem

Technický sníh se liší od sněhu přírodního hned z několika hledisek. Zatímco u sněhu přírodního je zdrojem vody kondenzovaná voda z atmosféry, pro výrobu technického sněhu je využíváno povrchových a podpovrchových zdrojů, to znamená, že se jedná o vodu mineralizovanou. Přírodní sníh nemá takovou hustotu jako sníh technický. Tento fakt má za následek rozdíl v hmotnosti sněhových vrstev, které leží na zemi.

Dopady umělého zasněžování

Umělé zasněžování vytváří velké množství dopadů. Zastánci zasněžování však argumentují zadržováním vody v krajině. Dalším argumentem je také potřebnost zasněžování z důvodů ekonomiky regionů a zaměstnanosti v něm.

Odběr vody a narušení vodních toků

Díky odběru velkého množství vody z toků v poměrně suché části roku (zimě) se velmi sníží průtok korytem takového toku. Koryta s malým průtokem mohou promrznout, což má za následek snížení schopnosti přežití některých živočichů v takovém korytě. Následně v poměrně deštivé části roku (jaro) dochází k odtávání sněhové pokrývky a tím zvýšení hladiny vody v těchto korytech. Odtokové režimy takových řek jsou potom značně narušené a vykazují velké rozdíly průtoku vody během jednotlivých měsíců.

Vliv na vegetaci a půdu

Umělé zasněžování má za následek nepřirozené prodloužení doby, po kterou je země pokryta sněhem. Toto prodloužení logicky zkracuje vegetační období rostlin nejen ukrytých pod sněhem, ale i v blízkém okolí, neboť díky blízkosti chladného a vlhkého sněhu se mění mikroklima takového území. Těžká sněhová pokrývka, která je neustále zhutňována navíc velmi dobře napomáhá hlubokému promrzání půdy. Takové půdě po roztátí sněhu hrozí snazší eroze. Zároveň takto ovlivněná půda velmi špatně absorbuje vodu.

Čtěte také: Jak řešit nestandardní připojení vody a odpadu?

Spotřeba energie a hluk

Výroba technického sněhu je, jak je zmíněno výše, náročná na vodu, vzduch ale také energii. Zároveň při provozu sněžných děl dochází k velkému hluku. Intenzivní zasněžování sjezdovek během provozu není možné, a proto se intenzivně zasněžuje večer, kdy k hluku přibývá i světlo, které je potřeba pro práci. To ovšem může mít vliv na okolní faunu.

Technologie výroby umělého sněhu

Technické postupy výroby umělého sněhu napodobují přirozenou tvorbu sněhu. Malé kapky vody zmrznou a promění se ve sněhové krystalky. K výrobě umělého sněhu v lyžařských střediscích se používají sněhová děla i sněhová kopí.

Sněhová děla

Ve většině případů se k výrobě umělého sněhu používá tzv. vrtulové dělo. Základním prvkem tohoto stroje je velká vrtule, která je napájena vodou a elektřinou a vytváří silný proud vzduchu. Voda je rozstřikována tryskami před vrtulí a proudem stlačeného vzduchu je dopravována do studeného a suchého zimního vzduchu. V závislosti na povětrnostních podmínkách lze nastavit velikost vodních kapek tak, aby vznikl co nejlepší umělý sníh.

Sněhová kopí

Další metodou výroby sněhu jsou sněhová kopí. Tato zařízení, která vypadají jako tenké lampióny, jsou trvale instalována na okraji sjezdovky.

Vliv umělého sněhu na ekosystém

Neustále se diskutuje o tom, zda je umělý sníh pro přírodu škodlivý, či nikoli. Jedním z největších bodů kritiky je vysoká spotřeba energie a vody při výrobě umělého sněhu, která má dlouhodobý dopad na životní prostředí.

Čtěte také: Technická kontrola vozidel

Uměle vyrobený sníh má také jiný tvar než sníh přírodní, což může mít negativní dopad na ekosystém na horách. Vločky, které padají přirozeně z nebe, mají šestiúhelníkový krystalický tvar. Zmrzlé, uměle vyrobené kapky vody mají naopak kulatý tvar. V důsledku toho mají tyto „vločky“ vyšší hustotu a tají pomaleji.

Pomalejší tání umělého sněhu má za následek zpoždění růstu rostlin. To může poškodit rostliny pod sněhovou pokrývkou, pokud na jaře ještě bojují s rozmrzající vodou z umělého sněhu. Jedním sněžným dělem se za minutu vyfoukne přes 200 litrů vody. Aby bylo možné tento výkon udržet, musí být systémy neustále zásobovány energií. Odborníci odhadují, že na výrobu sněhu na jednom hektaru (10 000 m2) je za sezónu potřeba přibližně 20 000 kilowatthodin elektrické energie.

Ekologická opatření a technologie

Lyžařská střediska spoléhají na ekologickou elektřinu a technologie. Podle samotných lanovkářů je od začátku roku 2020 více než 50 % sjezdovek ve Švýcarsku uměle zasněžováno. V Rakousku je to dokonce přes 70 procent. Vzhledem k těmto číslům se provozovatelé lanovek již nyní snaží co nejvíce snížit velikost své ekologické stopy. Vezměme si například Rakousko: zde je nyní téměř 100 % energetické potřeby na horách pokryto místní zelenou elektřinou.

Mnoho lyžařských středisek v Alpách v posledních letech investovalo i do dalších nových technologií, aby snížilo spotřebu energie, a tím i potřebu umělého zasněžování. Například v Ischglu mohou správce sjezdovek a jeho zaměstnanci pomocí systému s podporou GPS měřit aktuální výšku sněhu v reálném čase a určit tak, kde je ještě třeba uměle zasněžovat a kde ne. Díky této technologii odpovědní pracovníci v Silvretta Areně odhadují, že nyní ušetří téměř 20 % strojově vyrobeného sněhu ročně ve srovnání s dobou před zavedením systému.

Výhody umělého zasněžování

Navzdory kritice má technicky vyráběný sníh i některé výhody: Na jedné straně je jeho konzistence téměř vždy stejná, a proto je pro lyžaře „předvídatelnější“. Přírodní sníh se naopak může v závislosti na obsahu vody pohybovat od velmi sypkého až po extrémně lepivý.

Čtěte také: Co potřebujete vědět o emisích CO2 a rakouském velkém technickém průkazu

Jinak umělý sníh odtává mnohem pomaleji než přírodní sníh, a proto nabízí milovníkům zimních sportů delší zábavu na sjezdovce. Stlačený tvar sněhových zrn zpomaluje proces rosení.

Pokud to paní Holleová nemyslí pro danou sezónu dobře, pak to díky sněžným dělům neznamená, že se celý váš pobyt na horách zruší. Lyžování je totiž stále možné. Obrovská výhoda umělého sněhu!

Možnosti řešení

V současnosti probíhá diskuze o zlepšení situace skrze budování retenčních nádrží vybudovaných pro zasněžování. Bohužel v České republice se bude jednat o poměrně dlouhý proces, a to zejména z důvodů administrativního povolení vybudování takových nádrží na horách. Diskuse na toto téma se v letošním roce velmi zintenzivnila, a to z důvodu chystané reformy vodního zákona, protože v současnosti je odběr vody z vodních toků na zasněžování zdarma.

Doporučení a závěr

Bude nutné se smířit s tím, že se posune hranice přirozené lyžařsky vhodné sněhové pokrývky. Nemá smysl stavět na sněhu závislé (ski)areály v malých nadmořských výškách. Naše hory prostě vyšší a studenější nebudou. Smiřme se s tím, že sjezdové lyžování je zábava, která má extrémně velké dopady na životní prostředí - a asi by bylo dobré si ji odepřít nebo alespoň omezit.