Kontrola ekologického zemědělství v České republice

Ekologické zemědělství v Evropě vzniklo z iniciativy zemědělců a spotřebitelů, kteří již před několika desetiletími praktickými kroky naznačili možnou alternativu tehdejším negativním trendům konvenčního zemědělství. Stát v tom tehdy nehrál žádnou roli, vznikla jakási dobrovolná soukromá certifikace, kdy si svazy ekozemědělců vytvořily vlastní pravidla i vlastní kontrolu a certifikaci. Své produkty se značkou BIO nabídli úspěšně spotřebitelům, ale bez garance státu - vznikl tak seriózní celoevropský program, takto začínalo ekologické zemědělství po roce 1989 i u nás.

Přelomovým byl v EU rok 1991, kdy bylo ekologické zemědělství (EZ) v Evropě uzákoněno formou nařízení rady. Od té doby logicky roste i zájem státu na tom, aby kontrolní systém byl nezávislý, efektivní a transparentní od obchodních i poradenských struktur. Jednalo se o tom několik let při přípravě nového nařízeni rady o EZ.

Požadavek Evropské komise má logiku: Je-li ekologické zemědělství finančně podporováno (dotace z evropských peněz v rámci rozvoje venkova na hektar a další podpůrné programy např. pro investice či na propagaci biopotravin) a garantuje-li EU i značení bioprodukce ( označení BIO, EKO a ORGANIC mohou pro své produkty používat ze zákona pouze ekozemědělci), pak musí mít EU a jeho členské státy i garanci skutečně nezávislé kontroly. Kontroly, která není zaměřena pouze na certifikaci bioproduktů, ale která zohlední např.

To rozhodně ne, ani Evropská komise se nakonec privátních akreditovaných kontrol EZ nezřekla. Ve svých nových předpisech však dala za úkol jednotlivým členským státům zajistit státní dohled nad ekologickým zemědělstvím. Takže soukromá kontrola, zaměřená na certifikaci ekofarem, zpracovatelských firem a bioprodukci zůstává a je doplněna státním dozorem, který většina zemí EU zajišťuje zapojením státních dozorových organizací do systému kontroly.

Hlavním problémem je fakt, že privátní kontrolní organizace jsou plně financovány těmi, kteří si certifikaci objednávají. Bylo vytvořeno konkurenční prostředí, takže kontrolovaný subjekt, aby dosáhl na dotace či certifikát na biopotravinu, si může vybírat mezi třemi kontrolními organizacemi. Vznikají tak problémy s úrovní (přísností) kontroly. Toto ale není problém jen u nás. Ekologické kontrolní firmy takto bojují o zákazníka v celé Evropě.

Čtěte také: České výjimky v bio zemědělství

Nedůležitější bylo rozhodnutí, že úřední kontrolou pověříme některou ze státních dozorových organizací, které fungují podle zákona o státní kontrole a jsou zapojené do křížových kontrol cross - compliance. Kontrolu EZ ve vztahu k dotacím z PRV vykonával dosud SZIF (cca 3% kontrol). SZIF je ale hlavně platební agenturou a z důvodu nedostatku kontrolní kapacity byla tato kontrola dosud stejně delegovánana stávající privátní kontroly EZ.

Další vhodnou kontrolní organizací byl z našeho pohledu ÚKZUZ - má ve své gesci půdu, osiva, krmiva… a také mu zákon výslovně kontrolu EZ umožňoval. Podle mne je důležité, aby byla zapojena profesionální státní kontrolní organizace. Samotné ministerstvo zemědělství není na výkon kontroly vhodné a právě pro takovéto případy, kdy je ze zákona nutná úřední kontrola, zřídil kontrolní organizace, jako organizační složky státu.

ÚKZÚZ tedy přebere kontroly dotací od SZIFu a bude je kombinovat s vlastními kontrolami EZ podle analýzy rizik dohodnuté s ministerstvem. Celkově zkontroluje vlastní kontrolou přímo 5% ekozemědělců. Zavedením úřední kontroly EZ v ČR tedy navyšujeme kontroly ekozemědělců o pouhá dvě procenta. Dalším důležitým aspektem je, že ÚKZÚZ provádí i kontroly podmíněnosti ( cross-complinace), takže i takto se zvýší dozor nad ekozemědělci bez navýšení počtu kontrol.

Možné dohlašování prohřešků proti pravidlům EZ i z jiných státních kontrol je pravidlem, které již funguje i v jiných evropských zemích a je to logický krok pro kontrolu dotací a transparentnost celého systému ekozemědělství. Dosavadní kontrolní organizace budou nadále kontrolovat podle stejných pravidel a ve stejném rozsahu, to znamená, že každý rok bude každý ekozemědělec zkontrolován jako dosud firmami KEZ, Biokont nebo ABcert. Navíc 5% z nich navštíví v rámci tzv. Pokud bude zjištěno porušení zákona, ÚKZÚZ oznámí podnět na MZe a to případně zahájí správní řízení, které může vyústit v pokutu.

Současně o tomto zjištění bude informován příslušný kontrolní subjekt, který posoudí, zda podniku odejme osvědčení či ne. Pokud bude zjištěno, že se jedná o porušení dlouhodobějšího charakteru, na které kontrolní subjekt neupozornil při vlastní kontrole, budou z této skutečnosti vyvozeny důsledky také pro kontrolní organizaci.

Čtěte také: ÚKZÚZ a podpora bio zemědělství v Moldavsku

S ohledem na zvyšující se počet ekofarem dochází od roku 2010 v zajišťování kontrol ekologického zemědělství k rozdělení kompetencí. V lednu 2009 došlo k zásadním změnám v právní úpravě ekologického zemědělství v Evropském společenství. Nařízení Rady č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (dále jen „ NR č. 834/2007“) mimo jiné rozšířilo povinnosti členských států podřídit kontrolní systémy ekologického zemědělství také podmínkám nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (dále jen „nařízení o úředních kontrolách“ nebo „NR č.

S platností nových právních předpisů a s ohledem na stoupající počet ekologických podniků došlo proto v rámci současného kontrolního systému v ČR k rozdělení činností a pravomocí. Ke kontrole ekologického zemědělství byl vedle stávajících kontrolních subjektů pověřen od 1. 1. 2010 také ÚKZÚZ. Soukromé kontrolní subjekty KEZ o.p.s., ABCert AG a Biokont, s.r.o., budou nadále zajišťovat kontrolní činnosti spojené s vydáním osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu. Úřední kontroly podniků, vybraných na základě analýzy rizik, bude od 1. 1. 2010 zajišťovat ÚKZÚZ.

ÚKZÚZ bude u vybraných subjektů provádět „úřední kontroly“ a současně zajišťovat kontrolu plnění podmínek pro vyplácení dotací v agroenvironmentálních opatření (AEO), kterou dosud prováděly jen soukromé kontrolní subjekty. Tři stávající kontrolní subjekty KEZ o. p. s., ABCert AG a Biokont, s. r. o., budou nadále provádět kontrolní činnosti spojené s vydáním osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu. Hlavním důvodem, proč se ministerstvo k rozšíření systému o kontroly ÚKZÚZ rozhodlo, je zejména nezávislost státního kontrolního orgánu, zajištění jednotného přístupu ke kontrolovaným podnikům a standardní využívání kontrolních technik, jakými jsou výběr kontrolovaných subjektů podle analýzy rizik.

ÚKZÚZ je zřízen Ministerstvem zemědělství ČR a jako orgán státní správy provádí správní řízení a vykonává jiné správní činnosti, odborné a zkušební úkony, kontrolní a dozorové činnosti v oblasti odrůdového zkušebnictví, krmiv, agrochemie, půdy a výživy rostlin, osiv a sadby pěstovaných rostlin, trvalých kultur (vinohradnictví a chmelařství) a v oblasti živočišné produkce. Jeho činnosti jsou definované v zákoně č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ÚKZÚZ“) a je zmocněn také pro výkon kontrol v ekologickém zemědělství (§ 3 odst. 3 cit. zákona). Od roku 2004 je ÚKZÚZ pověřen správou databáze osiv dostupných v EZ.

Ekologické zemědělství (EZ) je v České republice stále na vzestupu. V současnosti se na našem území hospodaří ekologickým způsobem na zhruba šestnácti procentech výměry zemědělské půdy. Pěstitelé mají k dispozici pro EZ povolené přípravky na ochranu rostlin, pomocné prostředky i hnojiva, jejich používání v praxi je ale stále velmi malé.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) proto přistoupil k ověřování účinnosti přípravků a pomocných prostředků na ochranu rostlin, které lze použít v ekologické a integrované produkci révy vinné, ovoce a zelenin. Pěstitelé tak budou mít díky novému systému do budoucna více nezávislých informací o nízkorizikových přípravcích vhodných pro zmíněné způsoby pěstování. Letos se jedná se o první rok státem organizovaných zkoušek, kdy se zakládá tento systém v ÚKZÚZ ve vazbě na zmocnění v rostlinolékařském zákoně a požadavky Národního akčního plánu (NAP) pro trvale udržitelné používání pesticidů. Do budoucna se uvažuje o podobných pokusech při pěstování dalších zemědělských plodin na orné půdě.

V posledních letech se ekologickým pěstováním zabývají i na zkušebních stanicích ÚKZÚZ. S výsledky dlouhodobého pokusu a možnostmi ochrany rostlin v ekologickém zemědělství se mohli začátkem září seznámit účastníci polního dne na zkušební stanici v Jaroměřicích nad Rokytnou na Třebíčsku. Akce byla zahájena exkurzí na pokusný pozemek, kde byl prezentován dlouhodobý ekologický pokus, zaměřený na výživu rostlin.

Jak uvedl vedoucí zkušební stanice ÚKZÚZ Jaroměřice nad Rokytnou Ing. Zdeněk Říha, stanice se zabývá především zkoušením odrůd, a to od vzniku pracoviště v roce 1963. V letošním roce testovali celkem pětadvacet druhů plodin - přes 860 odrůd. Pokusy zaujímaly více než 3600 zkušebních parcel. Výsledky poslední sezóny ovlivnil průběh počasí. Po mírné zimě následovalo suché jaro. Úrodu zachránil chladný a deštivý květen. Léto bylo v Jaroměřicích extrémně vlhké, což působilo velké problémy při žních. Při dostatku vláhy se ale podařilo dosáhnout vysokých výnosů obilnin.

Ekologický polní pokus představil Ing. Martin Prudil, Ph.D., vedoucí oddělení ekologického zemědělství. Osevní postup pokusného bloku je sedmihonný. Letos, kdy běží už šestý rok pokusů, se na poli pěstuje v bloku navozujícím hospodaření bez živočišné produkce pohanka a v bloku s chovem dobytka vojtěška.

V osevním postupu se v Jaroměřicích u varianty bez živočišné výroby střídají tyto plodiny: 1. ozimá pšenice, 2. brambory, 3. ozimá pšenice špalda, 4. směs jarního ječmene s hrachem, 5. ozimá pšenice, 6. pohanka, 7. hrách. Ve variantě s živočišnou produkcí jsou první tři roky stejné a poté čtvrtý rok následuje silážní kukuřice, pátý jarní ječmen s podsevem vojtěšky a šestý i sedmý vojtěška. Shodný pokus byl v roce 2014 založen i na dalších 4 zkušebních stanicích. Jedná se o stanice ÚKZÚZ: Čáslav, Lípa, Věrovany a soukromou zkušební stanici v Horažďovicích. Průměrná plocha ekologických pokusů na jednom stanovišti dosahuje přes tisíc metrů čtverečních.

Jak uvedl Ing. Prudil, ekologické polní pokusy probíhají ve třech opakováních. Porovnává se několik variant: 1. nehnojená kontrola, 2. zelené hnojení, 3. zelené hnojení a obnovitelné vnější vstupy, 4. zelené hnojení, obnovitelné vnější vstupy a intenzifikační vstupy, 5. zelené hnojení a statková hnojiva, 6. zelené hnojení, statková hnojiva a intenzifikační vstupy. Poslední dvě varianty se uplatňují v systému simulujícím hospodaření s živočišnou výrobou. Obnovitelnými vnějšími vstupy jsou průmyslový kompost a digestát. K intenzifikačním vstupům patří další povolená hnojiva, pomocné půdní látky a rostlinné přípravky.

Ze statkových hnojiv se používá hnůj a močůvka, přičemž dávky odpovídají chovu zvířat při zatížení 0,8 velké dobytčí jednotky na hektar.

Ing. Petr Trávníček z firmy PRO-BIO s. r. o., vystoupil s přednáškou zaměřenou na analýzu potřeb ochrany rostlin na orné půdě v ekologickém zemědělství. Zdůraznil, že základem pěstování musí být dodržování několika preventivních opatření. Od výběru odrůd, kvalitního zdravého osiva, dodržování fytosanitárních lhůt v osevním postupu, vyvážené úrovně výživy, až po dodržování správných agrotechnických postupů a lhůt. Spíše řidší porosty zakládat časně zjara, na podzim naopak později. Preventivními opatřeními ale nelze ovlivnit výskyt některých chorob a škůdců šířících se vzduchem nebo z okolních pozemků a proto i EZ potřebuje cílenou ochranu rostlin.

Ekologové mají k dispozici přípravky, které se ale vesměs nevyrovnají konvenčním a jejich použití není absolutním řešením. Jak připomněl Ing. Trávníček, není to ani žádoucí, protože taková řešení vždy narušují rovnováhu v ekosystému. Při pěstování plodin je potřeba rozpoznat a naučit se využívat synergismus i antagonismus rostlin; ověřuje se pěstování plodin ve směsích. Při moření osiva lze v ekologickém zemědělství využít dva přípravky účinkující proti sněti. Vhodnou variantu představuje uplatnění fyzikálních metod úpravy osiv.

Na trhu existuje značné množství prostředků využitelných v ekologickém zemědělství. Většinou se však jedná o pomocné rostlinné přípravky, ve kterých, jak zdůraznil, se pěstitelé jen těžko sami orientují a některé mají diskutabilní účinek.

Dostupnost přípravků na ochranu rostlin v ekologické polní produkci nastínil Dr. Ing. Milan Hluchý ze společnosti Biocont Laboratory, spol. s r. o. I on připomněl, že situace v přípravcích pro ekologické zemědělství je v současnosti značně nepřehledná. V Registru POR (vede ÚKZÚZ) existuje velké množství tzv. pomocných prostředků, které nemají jasně definovaný účinek na konkrétního škůdce nebo chorobu a jen malé množství přípravků na ochranu polních plodin.

Proti bázlivci kukuřičnému a černopásce bavlníkové dobře funguje parazitická vosička Trichogramma Dobrou službu nejen proti škůdcům kukuřice mohou udělat přípravky s účinnou látkou Bacillus thuringiensis. Proti bázlivci kukuřičnému lze navíc využít feromonové matení. Fungicidní účinek při pěstování různých plodin vykazují biologické přípravky obsahující houbu Pythium oligandrum nebo přípravky s účinnou látkou Bacillus subtilis. V porostech ječmene dobře účinkuje proti larvám kohoutků biologický prostředek osahující pomerančový olej, u kterého se předpokládá registrace v ČR. Jedná se přípravek, který působí proti chorobám i škůdcům v mnoha plodinách, mimo jiné potlačuje i mšice v řepce. Pro EZ jsou rovněž k dispozici přípravky s účinnou látkou měď nebo síra, dále různé rostlinné výluhy, oleje a základní látky.

I přes tento výčet účinných látek není proti řadě chorob a škůdců polních plodin v ČR dostupné řešení. Ing. Hluchý vyzdvihl význam ochrany rostlin pro zkvalitnění výnosů na příkladu ekologické ochrany vinic. V průměru čtyř let se ve vybraných pěti podnicích dosáhlo průměrného výnosu při konvenčním pěstování 5,50 t/ha, zatímco v ekologickém režimu 6,66 t/ha.

Luskoviny napadá celá řada hmyzích škůdců. Možnosti ochrany proti nim nastínil Ing. Jaroslav Šafář, Ph.D., z firmy Agritec, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o. Listy i kořeny hrachu poškozují listopasi. Insekticidní postřik používaný v konvenci má negativní vliv na růst palistů, dokonce větší, než představují ztráty asimilační plochy způsobené žírem brouků. Postřik nezapojeného porostu navíc potlačuje užitečné organismy. Jedná se o brouky a larvy z čeledi střevlíkovitých a drabčíkovitých, kteří mohou škůdce sami likvidovat. Užiteční střevlíci žijí v jarním období v hojném počtu na orné půdě. Střevlíci mimo jiné likvidují mšice kyjatky. Jako ochranu proti listopasům Ing. Šafář doporučuje časné setí, udělat opatření pro vyšší počet hlízek na kořenech a prodloužení jejich životnosti. Záleží na druhu a typu půdy a obsahu živin v půdě. Pomůže kvalitní hnojení a očkování semen.

K významným škůdcům na listech luskovin patří mšice. Hrách poškozuje především kyjatka hrachová. Mezi její přirozené nepřátele patří pestřenky (larvy), lumčíci a entomopatogenní houby. Proti kyjatce doporučil časné setí hrachu a vysévání směsí.

Na ověřování účinnosti přípravků a pomocných prostředků se v závěrečném příspěvku zaměřil Ing. Jiří Urban, ředitel sekce rostlinné výroby ÚKZÚZ. Ústav již několik let vede zkoušení odrůd obilovin v podmínkách EZ, které poté doporučuje ekozemědělcům jako tzv. „Seznam doporučených odrůd“. Letos v ÚKZÚZ zahájili přípravu nového systému, a to ověřování účinnosti přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků pro EZ a to na základě §5 a §40 zákona č. 326/2004 Sb. zákona o rostlinolékařské péči, kdy ověřují optimální použití přípravků v souladu se zásadami integrované ochrany v regionech ČR a porovnává účinnost povolených přípravků a pomocných prostředků v různých podmínkách a výsledky zveřejňuje. Toto ověřování účinnosti není součástí registračního řízení, ověřují se již registrované přípravky. Testování probíhá na několika lokalitách zatím jen v trvalých kulturách a zeleninách. Na třech stanovištích se zkouší přípravky na ochranu rostlin proti padlí révovému a plísni šedé. U jabloní se ověřují prostředky proti strupovitosti, skládkovým chorobám a mšicím. Další ověřování probíhají na vybraných druzích zeleniny a bramborách.

Nově ÚKZÚZ provádí v rámci dovozu i kontrolu produktů ekologického zemědělství původem ze třetích zemí. Tato kompetence vyplývá ze zákona o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jedním z rizik světového obchodu je i rozšiřování nových druhů, které v místě zavlečení mohou způsobit značné ekologické nebo ekonomické škody. Takových příkladů známe z minulosti desítky a setkáváme se s mnoha případy i na území České republiky.

Významnou činností Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále “ÚKZÚZ”) je ochrana území před zavlékáním a rozšiřováním regulovaných škodlivých organismů, ale samozřejmě také orga­nismů, které nejsou zařazeny do regulací EU. Dovoz rostlin do ČR ze třetích zemí se řídí fytosanitární legislativou, která je shodná ve všech členských státech EU. Na národní úrovni jsou předpisy zapracovány do zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č.

Každá zásilka, která podléhá rostlinolékařské kontrole, musí být opatřena mezinárodně uznávaným dokladem, kterým je tzv. rostlinolékařské osvědčení (Phytosanitary certificate). Rostlinolékařské osvědčení vystavuje příslušný orgán rostlinolékařské péče daného státu, ze kterého se rostliny vyváží. Výjimku tvoří rostliny, které patří mezi tzv. max. max. Každý dovozce je povinen předložit ke kontrole zásilku, která této kontrole podléhá. Dovozní rostlinolékařská kontrola se provádí ve vstupních místech EU, jak v ČR, tak v ostatních členských státech. V České republice jsou těmito místy pouze letiště v Praze-Ruzyni, v Brně-Tuřanech, v Ostravě-Mošnově a pro poštovní zásilky vyclívací pošta Praha 120.

Na území ČR mohou být prováděny dovozní kontroly pouze přes vstupní místa. V některých případech lze dokončit dovozní rostlinolékařskou kontrolu až v místě určení zásilky. Místo určení však musí být předem schváleno (Odborem dovozu a vývozu) jako místo vhodné k provádění dovozní rostlinolékařské kontroly. Nezbytný je i souhlas vstupního místa s odesláním zásilky k dokončení kontroly do místa určení. Dovozní kontrolu může provádět pouze rostlinolékařský inspektor ÚKZÚZ, a je zpoplatněna dle platného sazebníku (vyhláška č. 221/2002 Sb.).

Nově ÚKZÚZ provádí v rámci dovozu i kontrolu produktů ekologického zemědělství původem ze třetích zemí. Tato kompetence vyplývá ze zákona o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V případě kontrol ÚKZÚZ tyto kontroly budou probíhat ve vstupních místech Praha, Brno a Ostrava, popř. v místech vykládek zásilek. Výsledkem kontroly je vydání tzv.

tags: #ukzuz #ekologické #zemědělství #kontrola

Oblíbené příspěvky:

• Zdroje znečištění ovzduší
• Průvodce Tříděním Odpadu
• Vojenské ohrožení a krizové situace
• Investiční plány a dluhopisy
• Normy pro vytápění