Znečištění ve stavebnictví je velký problém, který nelze ignorovat. Nejčastěji je znečišťován vzduch a voda, ale nezanedbatelným zdrojem je také hluk. Pokud nezavedete preventivní opatření pro nakládání s nebezpečným odpadem, může to mít přímý dopad na zaměstnance a lidi žijící v okolí.
Znečištění může z dlouhodobého hlediska způsobovat nezvratné poškození zdraví, v některých případech dokonce velmi závažné.
Znečištění ovzduší představují emise způsobené člověkem, které se uvolňují do atmosféry. Špatná kvalita ovzduší představuje celosvětové zdravotní riziko, které v roce 2016 způsobilo přibližně 4,2 milionu předčasných úmrtí. Vzhledem k tomu, že stavební průmysl významně přispívá ke znečištění ovzduší, mají organizace v tomto odvětví společnou odpovědnost za omezení množství, které produkují.
Používání vozidel a různých stavebních zařízení a strojů - nákladní auta, buldozery, bagry, sklápěcí vozy, centrální generátory apod. - vzhledem k rozmachu stavebnictví způsobují některé stroje a zařízení dlouhodobé znečištění. Protože mnoho z nich pracuje na dieselový pohon, uvolňují do ovzduší znečišťující látky, např.
Terénní úpravy a demolice budov. Vzhledem k tomu, že u většiny stavebních projektů je nutné provést terénní úpravy, případně demolici starého objektu, musí být tento proces proveden tak, aby dopad na životní prostředí byl co nejmenší.
Čtěte také: Zjištění ze studie Greenpeace o elektrárně
Chemikálie. Je pravděpodobné, že na staveništích budete používat nebezpečné chemikálie. Ty mohou zahrnovat barvy, lepidla, oleje, ředidla a plasty, které produkují škodlivé výpary.
Velké množství stavebního prachu z cementu, betonu, siliky a dřeva jsou souhrnně klasifikovány jako polétavý prach (označováno také jako PM 10). Jedná se o částice s průměrem menším nebo rovným 10 µm (mikrometrů), které jsou pouhým okem neviditelné. Výfukové plyny vznětových motorů různých zařízení a vozidel též významně přispívají k tvorbě polétavého prachu na staveništích.
Mnozí přední světoví odborníci tvrdí, že polétavý prach (PM 10) působí na zdraví člověka velmi negativně. Na druhou stranu v roce 2018 více než stovka německých odborníků, zejména plicních lékařů, vydala společnou zprávu, která zpochybňuje fakt, že polétavý prach a oxidy dusíku škodí zdraví.
Studie ukazují, že polétavý prach může proniknout hluboko do plic těch, kteří ho vdechují. Z dlouhodobého hlediska to pro zaměstnance pracující na stavbách představuje zvýšené riziko zdravotních komplikací. Ve skutečnosti se 56 % případů onemocnění rakovinou z povolání projevuje u mužů, kteří pracují ve stavebnictví. To zahrnuje mesothelioma, druh rakoviny, který se vyvíjí na sliznici plic a hrudníku a jehož jedinou známou příčinou je expozice azbestu.
Časté vystavení prachu a jemným vláknům, jako je oxid křemičitý a azbest, jakož i výpary a plyny emitované vozidly a stroji, vysvětluje, proč je rakovina plic obzvláště běžná u stavebních dělníků.
Čtěte také: Předčasná úmrtí v důsledku uhelné elektrárny
Lidé žijící v blízkosti staveniště jsou též částečně vystaveni nepříznivým účinkům znečištění ovzduší. Přestože místní obyvatelé nebudou v tak těsné blízkosti znečišťujících látek, jako jsou pracovníci, mohou se setkat s dopady špatné kvality ovzduší dlouho po dokončení projektu. PM 10 a další látky znečišťující ovzduší se do okolí šíří větrem a mohou se usazovat.
Většina z toho pochází ze stavebních strojů a generátorů, které běží na naftu, přičemž 1 % představuje prach z činností, které se provádí přímo na staveništi - např. demolice. Nikdy nespalujte odpadní materiály. To způsobuje kouř, který do atmosféry uvolňuje jedovaté plyny, jako je oxid uhelnatý. Zaveďte hybridní technologie namísto dieselových spalovacích motorů.
Znečištění vody nastane, když toxické látky skončí ve vodních útvarech, jako jsou řeky, jezera apod. Znečištění může být viditelné, a to buď na hladině nebo dně vody, ale také pouhým okem neviditelné, což jsou většinou chemikálie, které se ve vodě rozpustí. Všechny tyto kontaminanty mají potenciál skončit ve vodě v důsledku odtoku ze stavebních prací.
Škodlivé látky ze staveniště se mohou vsáknout do podzemních vod. Asanace podzemních vod je však mnohem složitější a nákladnější než čištění povrchové vody.
Voda kontaminovaná znečišťujícími látkami ze stavebnictví představuje vážné nebezpečí pro životní prostředí. Jakmile se znečištění dostane do vodního systému, může poškodit nebo zahubit ryby a jiné živočichy, které v něm žijí nebo vodu pijí.
Čtěte také: Kvalita ovzduší v Praze
Sledujte likvidaci a nakládání s odpady a zlepšujte správu odpadového hospodářství. Udržujte materiály, jako je písek nebo cement v bezpečí. Zabezpečte všechny odtoky, abyste zabránili úniku a hromadění odpadu do vody. Udržujte silnici a chodníky na staveništi vždy čisté. Zabráníte tomu, aby bahno a jiné znečišťující látky odtékaly do jakýchkoliv vodních toků.
Znečištění hlukem je typ znečištění, které negativně působí téměř okamžitě. Zařízení, které se na stavbách používají, mohou být obzvlášť hlasité, což působí zejména na okolí, tedy veřejnost bydlící v sousedství. Zvažte možné dopady hlukové zátěže také na dělníky, kteří pracují na stavbě v těsné blízkosti zdroje hluku.
K řízení hlukové zátěže a pro snížení hlukového znečištění používejte tiché elektrické nářadí a vybavení. Naplánujte si práci spíše v době, kdy je většina lidí v práci, než v době, kdy všichni ještě pravděpodobně spí. Informujte místní obyvatele o pracovní době a průběžně i o celém projektu. Zajistěte, aby zaměstnanci používali správné OOPP.
Mnozí instalatéři i projektanti nebezpečí zpětného průtoku podceňují. Provozovatelé vodovodu zase spoléhají na zpětnou armaturu ve vodoměrové sestavě, ta ale nemusí být spolehlivá. V nedávné době došlo v některých městech a obcích ke krátkodobému zhoršení jakosti pitné vody ve vodovodech pro veřejnou potřebu. Příčiny zhoršení jakosti vody se obtížně hledají.
Jednou z příčin zhoršení jakosti pitné vody může být zpětný průtok znečištěné vody z vnitřního vodovodu do vodovodu pro veřejnou potřebu. Zpětný průtok znečištěné vody způsobuje také zhoršení jakosti vody ve vnitřním vodovodu.
V souvislosti se zpětným průtokem je nutné připomenout vyhlášku č. 268/2009 Sb., ČSN EN 1717 a ČSN 75 5409. Vyhláška č. 268/2009 Sb. v § 32 stanoví: „Vodovodní přípojka pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu a vnitřní vodovod pitné vody nesmí být propojeny s jiným zdrojem vody.“ Takové propojení je zakázáno také v ČSN EN 1717 a ČSN 75 5409.
Ochrannými jednotkami jsou speciální armatury nebo způsoby umístění výtoku vody, které zabraňují zpětnému průtoku. Druh ochranné jednotky se volí podle třídy tekutiny a způsobu používání vody. U domovního použití platí princip zmenšení rizika (vyšší třída tekutiny se považuje za třídu nižší).
Ochranná jednotka může být buď vestavěna do zařízení napojeného na vnitřní vodovod, nebo se musí osadit před toto zařízení (na přívodu pitné vody do zařízení, před připojení hadice apod.).
Kontaminovaná voda, ať už v důsledku povodní nebo jiných příčin, může představovat vážné zdravotní riziko. Gastrointestinální infekce jako jsou průjmy, zvracení nebo bolesti břicha způsobené bakteriemi jako jsou Salmonella, Shigella, E. Pokud by byl člověk přímo vystaven kontaktu s kalnou vodou, ať během záplav, nebo při likvidaci jejich následků, můžou se u něj objevit i kožní projevy ve formě dermatitid nebo plísňových infekcí kůže.
Voda může být dále znečištěna fekáliemi, průmyslovými odpady, hnojivy a dalšími látkami. Jak v souvislosti s rozsáhlými záplavami, které aktuálně postihly Čechy i Moravu, připomíná Státní zdravotní ústav (SZÚ), patří mezi popovodňová rizika lidí pracujících při odstraňování škod po záplavách i jinak málo frekventované bakteriální onemocnění - leptospiróza.
Leptospiróza se šíří močí infikovaných zvířat (zejména hlodavců, ale i dalších domácích nebo divokých zvířat). Leptospirózou nemocná zvířata vylučují leptospiry do vnějšího prostředí po celý svůj život.
Lidé jsou s největší pravděpodobností infikováni nepřímým kontaktem s leptospirami, které se uvolňují do prostředí při pracovních činnostech (odklízení následků povodní, práce v kanalizaci apod.) nebo při rekreaci (např. vodní sporty, zahradnictví). Voda kontaminovaná močí nemocných hlodavců je výborným vehikulem při dalším přenosu pohyblivých spirálovitých bakterií na člověka i další zvířata. Leptospiry se mohou dostat do lidského těla odřeninami nebo poraněnou kůži, spojivkami, vdechnutím nebo požitím kontaminovaných aerosolů nebo vody nebo po kousnutí zvířetem.
Po zkušenostech z minulých povodní se budou lékaři v první linii styku s pacientem více na leptospirózu při diferenciální diagnostice zaměřovat. Typickými příznaky infekce jsou dvoufázové horečky 39-40 oC, zimnice, bolesti svalstva (hlavně šíjové a lýtkové), konjunktivitida až episkleritida, bolesti hlavy s meningismem, postižení ledvin a jater, žloutenka, gastrointestinální příznaky, zánět plic, splenomegalie, lymfadenitida, zvýšená krvácivost a další.
tags: #úmrtí #kvůli #znečištění #vody #příčiny