Včelka a příroda: Pokračování příběhů ze života samotářských včel

A máme tu další pokračování našich včelích příběhů. V přírodě je mnoho druhů včel a jen jedním z nich je včela medonosná, kterou všichni známe. Ty ostatní mají ale také velký význam. Opylují například rostliny, které včela medonosná opylovat neumí. Jedním z blízkých příbuzných včel je na první pohled nemotorný čmelák.

Čmeláků je více druhů. Někteří jsou velmi vzácní a kriticky ohrožení. Jedním z nich je například čmelák humenní (bombus ruderatus). Mezi vzdálenější příbuzné včel patří vosy a mravenci, pak jsou to hrabalky, kutilky nebo zlatěnky.

„Všichni tito živočichové patří mezi blanokřídlé,“ dozvěděli jsme se od přírodovědce Petra Bogusche z Univerzity Hradec Králové.

Život samotářských včel na balkóně

Je začátek dubna a oplodněné samičky si hledají nová místa pro kladení vajíček. Naše balkonové včelky se už skoro všechny vylíhly, v chladných dnech to šlo velmi pomalu. Část včelek si vyhlédla otvory v nových polenech, jiné prozkoumávají uvolněné komůrky ve starých domečcích.

Chtěla jsem je rozdělit na „pilnější“ a „lenivější“, ale moc se mi to nedaří. Ty, které si vyhlédly stará hnízda“ musí vynosit vše, co tam zůstalo po vylíhnutí bývalých obyvatel, ale zase zazdívají jen menší otvory (ve zbytcích původních „víček“). Tyto bych ale přece jen zařadila k těm pilnějším, aspoň podle mých pozorování, protože často nebylo jednoduché vyčistit staré komůrky od zbytků pylových bochníků, kokonů a trusu. Trvalo to mnohdy i den či dva.

Čtěte také: "Včelka a příroda": Inspirace k projektu

Po vyčistění nových dutin začínají včelky nosit do zadních částí pyl, mají ho plné bříško. Podle žluté barvy se dají rozlišit včely, které už nosí pyl od těch, které teprve „uklízejí“. Je slyšet bzučení a škrábání kusadel při dočišťování křídlatkových dutin. Netuším, kolikrát musela včela přilétnout s pylem, aby vytvořila bochník pro nakladení vajíčka, tolik času jsem na balkoně strávit nemohla.

Ale během asi 4-6 dnů od líhnutí samiček se v nových polenech objevují první zazděné otvory. Hloubka otvorů je na délku vrtáku, tedy asi 7-8 cm a za sebou by mohlo být odhadem 4-5 komůrek. Další zajímavá pozorování mě čekala večer. Některé samičky po západu slunce a ochlazení ještě něco kutily v komůrkách, jiné už zalehly ke spánku.

Pozorovala jsem je pomocí baterky (po setmění) a zjistila, že většina (až 90%) samiček spí na zádech, hlavou dozadu a zadečkem ke vstupu (naproti tomu samci spali na břiše hlavou ke vstupu; není nejaká analogie i u lidí ???), což mi přišlo ohromně zajímavé.

Paraziti a ochrana včel

Taky jsem vyčetla, že jsou včely často parazitovány jiným hmyzem. Konkrétně zednicím kladou do komůrek vajíčka malinké mušky zelenušky včelí. A taky že jo. Po pár dnech, kdy samičky nosily pyl a kladly vajíčka, se náhodně u otvorů objevila muška velikosti asi 5-7 mm a číhala, až samička odlétne pro další pyl. To se mi moc nelíbilo, protože přes parazitovanou komůrku se zadní včelky nikdy neprokoušou (teda někdy asi ani vylíhlé mušky se nedostanou ven).

Křídlatkové jsem si označila a po týdnu od líhnutí samiček, kdy už to vypadalo, že další se opravdu nevylíhnou, jsem pár těchto stonků nožem otevřela. A jak můžete vidět na obrázcích, potvrdilo se to, co se jsem uvedla výše. Tedy díky parazitaci larvy v některé z prostředních komůrek se další včely nemají jak dostat ven a uhynou.

Čtěte také: Vzájemný vztah včel a přírody

Už ale máme díky webu jednoho nadšeného Poláka vymyšlený zlepšovák na další roky. Letos už to nestihneme aplikovat, ale těším se, až budeme místo medonosných včel v úlech chovat samotářské včely v jiných „úlech“.

Včelí domky a budoucnost

A co se děje po měsíci od začátku stavby nových hnízd? Máme zazděná skoro celá tři stará polena a dvě nová (celkem přes 100 otvorů), plus několik křídlatkových stonků (asi 30), tři skleněné zkumavky, které si nechaly na závěr (a bohužel jen po 1-3 vajíčkách, víc už asi samičky neměly) a nepočítaně otvorů v trelážích na obou stranách balkónu. To bude příští rok bzukotu :-).

Tak neváhejte a připravte si na příští rok na únor nebo začátek března také nějaké domečky (jak na to, čtěte zde) a vyčkejte, jestli si je samotářské včelky také objeví a oblíbí. Možná to nebude hned, ale kdo si počká, ten se dočká. A včelky budou pak přinášet radost a nová pozorování nejen dětem, ale i dospělým a uvidíte, že možná budou oblíbenější než jiní domácí mazlíčci.

Kde bydlí blanokřídlí v přírodě?

Většina včelích druhů hnízdí v zemi nebo v různých dutinách. „Včelka nebo vosička si vyhrabe noru, na jejímž konci vytvoří hnízdní komůrky, do kterých nanosí potravu pro svoje larvičky a naklade tam vajíčka.

Včelí domky jsou pro zahrádkáře velkým plusem

Domek pro divoké včely si můžete postavit vlastnoručně. Potřebujete k tomu dřevěný rám. Jeho velikost záleží na velikosti vaší zahrady.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

„Já ho má vysoký metr dvacet, široký asi osmdesát centimetrů. Nejdůležitější je to, čím vysteleme vnitřek rámu. Mohou to být navrtané cihly, špalky s vyvrtanými otvory, různé typy stébel a stonků, seno, zkrátka všechno, v čem samotářské včely mohou hnízdit. Je potřeba toho nachystat opravdu hodně, aby byl domeček zaplněný,“ radí přírodovědec.

V přední i zadní části domku necháme otvory, kudy včely nalétávají dovnitř. Pokud v domku zahnízdí, máme vyhráno. Za odměnu nám opylují stromy a keře na zahradě.

tags: #včelka #a #příroda #pokračování

Oblíbené příspěvky:

• Metodický portál a příroda
• Královéhradecký kraj: Školy v přírodě a hygiena
• Problémy ekologického zemědělství
• Třídění odpadu Liberec
• Informace o Malacosoma neustria