Výživa zvířat v ekologickém zemědělství: Principy a specifika

17.03.2026

Ekologické zemědělství představuje holistický přístup k hospodaření, který klade důraz na soulad s přírodou, udržitelnost a welfare zvířat. V oblasti výživy zvířat se tento přístup projevuje v několika klíčových principech a specifických požadavcích.

Základní principy výživy zvířat v ekologickém zemědělství

Minimalizace závislosti na vnějších vstupech: Zvířata jsou krmena produkcí daného podniku s cílem dosáhnout co největší soběstačnosti.
Přirozená krmiva: Podstatná část krmné dávky musí být tvořena objemnými krmivy, jako je seno a pastva, s podílem až 60 %.
Omezení používání syntetických látek: V chovu není povoleno používat látky stimulující růst a GMO (geneticky modifikované) plodiny nebo látky od nich odvozené (s výjimkou vakcín).
Prevence zdraví: Zdraví zvířat je založeno na preventivních opatřeních, a to zejména na volném pohybu (pastvě) a kvalitní krmné dávce.
Respektování etologických potřeb: Chov hospodářských zvířat musí být v souladu s jejich etologickými požadavky a přirozenými způsoby chovu.

Specifika výživy skotu v ekologickém zemědělství

Ekologický chov skotu je alternativou ke konvenčnímu chovu, přičemž se klade důraz na pohodu zvířat a produkci kvalitní bioprodukce.

Pastevní odchov: Pastevní odchov je ideální formou chovu skotu.
Termoregulace: Skot má velmi dobré termoregulační schopnosti, což ovlivňuje vlastní chov.
Sociální hierarchie: Skot je stádové zvíře, které si v rámci stáda vytváří sociální hierarchii.

Specifika výživy drůbeže v ekologickém zemědělství

V chovu drůbeže je základní podmínkou extenzivní chov, kde drůbež nesmí být chována v klecích.

Prostor a podestýlka: Stáje pro veškerou drůbež musí mít nejméně jednu třetinu podlahové plochy pevnou (bez roštů), která je pokryta podestýlkou.
Přístup do výběhu: Drůbež musí mít přístup do výběhu alespoň po dobu jedné třetiny svého života.
Cíl chovu: Cílem chovu drůbeže je předejít využívání intenzivních postupů, drůbež se chová až do dosažení minimálního věku nebo pochází z linií drůbeže s pomalým růstem.
Vodní drůbež: Vodní drůbež musí mít přístup k tekoucí vodě, rybníku, jezeru nebo tůni vždy, kdy to povětrnostní a hygienické podmínky dovolují.

Specifika výživy prasat v ekologickém zemědělství

V chovu prasat platí, že se prasnice chovají ve skupinách, kromě období konce březosti a období kojení.

Přístup na pastvu: Prasata mají přístup na pastvu, kdykoliv to povětrnostní podmínky a stav půdy dovolí.
Zákaz vazného ustájení: Vazné ustájení nebo izolování zvířat je zakázáno, pokud se nejedná o jednotlivá zvířata a o omezenou dobu.
Kvalita podlah: Podlahy ustájovacích prostor nesmí být kluzké, minimálně polovina podlahy, kde se zvířata pohybují, musí být pevná (max. 50% může být roštová).
Krmiva: Krmiva z vlastní zemědělské produkce činí minimálně 20 %, pokud to není možné, musí být bio krmivo vyprodukováno v tomtéž regionu.
Zákaz kupírování: Kupírování ocásku selatům není povoleno, kastrace selat je možná v případě, že ji provádí kvalifikovaný personál a za použití anestetik nebo analgetik.

Legislativa a kontroly

Péče o hospodářská zvířata se řídí fyziologickými, etologickými a etickými hledisky, vyjádřenými dohodou o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely a zákonem na ochranu zvířat proti týrání. Chovatel musí dodržovat pokyny pro ekologické zemědělství i pro rostlinnou produkci a respektovat vzájemnou závislost mezi chovem zvířat a zemědělskou půdou. Zvířata musí chovat ve shodě s pravidly pro ekologické zemědělství a není přípustné chovat zvířata v ekologickém systému bez přímé vazby na zemědělskou půdu ekologického podniku.

Čtěte také: Krmení prasat v ekologickém zemědělství