Dopad změn klimatu na vinohradnictví v České republice

Krajina jižní Moravy, synonymum vinařského ráje, se mění. Ve víně se takřka dokonale zrcadlí změny podnebí, vlny veder i dešťů. Každý ročník je tak kronikou měnící se jihomoravské krajiny. Ne vždy je procházka po moravské vinici idylická. Nezřídka ji narušují obrazy spálených travnatých pásů nažloutlé barvy, které svítí pod řádky zelenající se vinné révy a působí na citlivějšího člověka přinejmenším znepokojivě.

Jak je možné, že právě vinaři, kteří jsou přímými svědky dopadů klimatických změn na půdu, vinnou révu a celou krajinu, setrvávají v zajetých kolejích každodenní rutiny, které mají na všechny složky této krajiny, včetně zdraví lidí, ničivé dopady? Příčinou je zřejmě absolutní soustředěnost na víno jakožto produkt a výrobní prostředek. Tomu je pak vše ostatní podřízeno, například i dlouhodobý vliv takového počínání na půdu, biodiverzitu či právě lidské zdraví.

Pro zlepšení nálady se raději v mysli přenesu na ty vinohrady, kde je přístup k vínu, půdě, živým organismům a celé krajině jiný - citlivější, přátelštější a odpovědnější. Pravdou je, že s rostoucí průměrnou teplotou v důsledku měnícího se klimatu a stále častějším výskytem suchých epizod ve vinařském kalendáři se krajina jižní Moravy postupně, ale zásadně proměňuje.

Vliv klimatických změn na odrůdy a produkci vína

Právě modré odrůdy, z nichž se vyrábí červené víno, by měly v budoucnu vystřídat dnes vinicím dominující bílé hrozny. To by však podle Lukáše Halkociho byla škoda. Moravská vína jsou pro něj totiž „synonymem svěžesti a šťavnaté kyseliny“, nicméně s rostoucí teplotou a s tím i vyšší cukernatostí hroznů (a tedy i vyšším obsahem alkoholu) nebude snadné si tento pro Moravu charakteristický styl vín udržet.

Halkoci přiznává, že ačkoliv zpočátku vliv oteplování na cukernatost hroznů vítal, dnes má spíše obavy a negativně vnímá i zmíněný vyšší obsah alkoholu. „Nyní jsme na hranici, kdy už se nám oteplování přestává líbit. Nechceme,“ mohla by ve zkratce znít odpověď, která rovněž tak trochu vyplývá z výše uvedené studie.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Autoři v ní mimo jiné potvrzují vyšší zájem českých spotřebitelů o typická bílá vína s nižším či žádným obsahem alkoholu. Vývoj chuťových preferencí tak jde opačným směrem, než jaký pro budoucí podobu jihomoravských vinic naznačují klimatické scénáře.

Pro pěstování modrých hroznů budou na jižní Moravě stále příznivější podmínky. Jednou z nich je Sangiovese - nejrozšířenější modrá odrůda v Itálii, zejména v Toskánsku. Výsadby nových odolnějších odrůd ale nejsou jediným způsobem, jakým se snaží mladí vinaři změnám přizpůsobovat. Jde o změnu celkového přístupu.

Adaptace a nové přístupy mladých vinařů

Podle Černohorské je nezbytné mít oči otevřené, nezlenivět a „upustit od dogmat a receptů předchozích generací, zkoušet nové věci, na které zatím nejsou výzkumy, ani neexistuje jistota, že zafungují“. Otázku „kolik to mělo“, kterou nejčastěji slyšíte právě z úst vinařů starší generace během vinobraní a jež naráží na cukernatost hroznů při jejich sběru, pokládá Černohorská za již překonanou.

„Dneska už není problém s vyzráváním hroznů, ale přesto se ta otázka stále řeší. Přitom existují důležitější otázky, které by nás měly zajímat: jestli byl hrozen harmonicky vyzrálý, jaký byl zdravotní stav, jaké bylo pH nebo jestli jsme byli spokojení s fenolickou zralostí hroznů (okamžik, kdy je plod připraven ke sklizni, pozn.

Oslovení se víceméně shodují, že pro starší vinaře je těžké se s tak dramatickými změnami smířit, a ještě náročnější je pro ně představa, že by měli některé hluboce zažité návyky měnit. Vyšší věk však není vždy hlavní překážkou. Vinohradník Michal Kahoun, který na farmě U Tří dubů hospodaří společně se svým otcem, poznamenává, že on ani jeho otec nepochybují o tom, že extrémy počasí souvisí s klimatickou změnou. Také Válka doplňuje, že i někteří věkově zkušenější vinaři si dopady klimatických změn plně uvědomují a jsou otevřeni změnám.

Čtěte také: Klimatická změna: nevratné dopady

Výzvy a řešení v proměnlivém klimatu

Jarní mrazíky, sucho, plísně. Každý rok má největší problém vinařů jinou podobu. S klimatickou změnou přichází další jev, který způsobuje vinařům těžké spaní - prodlužování vegetačního období. „Letos jsme měli zmrzlou jednu polovinu půlhektarového vinohradu, což bylo nejvíc v historii Plenéru. Ve srovnání s některými kolegy to ale bylo úplné nic,“ vypráví Černohorská, jak se na jejich vinohradu letos na konci dubna podepsaly mrazy.

Projevem měnícího se klimatu, s nímž jihomoravští vinaři zápasí, je také nová choroba kmene révy vinné. Její šíření umožňuje především střídání delších období suchého a teplého počasí s těmi chladnými a vlhkými. Výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně již před pěti lety prokázali souvislost těchto chorob, mezi něž patří například esca, s klimatickou změnou.

Další pro rostliny významný stresový faktor - dlouhé epizody sucha - řeší jejich farma právě probíhající instalací podzemní kapénkové závlahy. Závlaze se naopak co nejdéle snaží vyhnout ve vinařství Válka. Důvodem je obava, že s ní přijdou o jedinečnou chuť vína. „Máte pak sice krásné velké hrozny a skvělý výnos z hektaru, ale chuť se někdy trochu vytrácí,“ vysvětluje Válka.

Zatím se tedy se suchem snaží vypořádávat zatravňováním ploch, aby se snížil výpar, a pečlivě si volí, kdy budou s půdou hýbat, aby výpar minimalizovali. Zatímco v minulých letech bylo pro některé vinaře hlavním strašákem sucho, „letos je to džungle - teplo, vlhko, plísně“, přibližuje letošní podmínky na vinicích Černohorská, a vysvětluje tak, proč letos aplikují více postřiků než v jiných letech. V důsledku toho s ostatními vinaři řeší, jak se vypořádat s dalším negativním jevem - utužováním půdy v důsledku častějšího projíždění traktorů, které postřik aplikují.

Výskyt houbových chorob označuje za extrém i Válka. Naopak vyšší výskyt škůdců nepozoruje, což je podle něj dáno rovnováhou mezi faunou a flórou v jejich vinohradu, kde jsou přítomni přirození predátoři, kteří tento rovnovážný stav udržují.

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?

Jak uvádí i sociální antropoložka Markéta Zandlová, která je hlavní řešitelkou projektu Příběhy sucha, jehož cílem je porozumět reakcím české společnosti na proměny přírody v důsledku sucha, část vinařů na jižní Moravě zaujala strategii „stoprocentní adaptace“.

Udržitelné postupy a ekologické hospodaření

Část zaváděných opatření ale zahrnuje i mitigační účinky, které pomáhají klimatické změny zmírňovat. Patří mezi ně například kroky zlepšující zdraví a kvalitu půdy, jako jsou kompostování a zavádění zelených hnojiv - jedny z páteřních opatření ekologického hospodaření.

Snaha o co nejmenší zátěž na přírodu, a naopak podpora přirozených procesů jsou oslovené skupině mladých vinařů vlastní. „Réva jako zemědělská plodina může být pěstována nejvíc ekologickým způsobem ze všech ostatních plodin,“ vyvrací rozšířené tvrzení, že bez chemie se víno dělat nedá, Ondřej Dubas z rodinného vinařství Krásná hora.

Vinnou révu pěstují od roku 2009 převážně na Slovácku ve Starém Poddvorově, odkud jejich vína míří například i do Skandinávie, Velké Británie, ale i Japonska a Spojených států. Od počátku hospodaří výhradně podle ekologických pravidel - používají pouze ekologické postřiky bez herbicidů, následují biodynamické postupy a pracují se zeleným hnojením. A podle Dubase se jim to vyplácí.

Sucho je tak sice pro vinaře výzva, ale podle Dubase je možné se na něj právě péčí o půdu částečně připravit. Klíčové je podle něj „udržovat vinohrad v dobré kondici“, a to mimo jiné právě zeleným meziřadím a dostatkem zelených ploch, díky nimž je pak lépe připraven na extrémní stresové podmínky. Hustý porost totiž zvyšuje schopnost půdy zadržovat vodu, a navíc působí protierozně.

Klimatická změna tak podle jeho mínění nutně nemusí vinohradnictví na jižní Moravě uškodit. „Záleží však, jestli ji správně uchopíme,“ podotýká Dubas s tím, že kvalitu vína lze ovlivnit stylem práce ve vinici.

Spolupráce a sdílení zkušeností mezi vinaři

Důraz na spolupráci, sdílení zkušeností a vzájemnou pomoc. Tak by se dal ve zkratce shrnout záměr spolku Mladí vinaři, který v roce 2016 založila výše zmíněná Dominika Černohorská z vinařství Plenér. Inspirovala se v zahraničí, kde zažila odlišný přístup vinařů, kteří se navzájem podporují, předávají si zkušenosti, sdílejí útrapy, a tak se vzájemně obohacují.

Kromě věku a vášně pro vinařské řemeslo je spojuje také pozitivní přístup a odhodlání čelit výzvám, a to společně a co nejcitlivěji k přírodě. Stále více členů spolku hospodaří v ekologickém režimu. Nováček Luboš Mrkvica z vinařství Víno Planiny uvádí, že jiná než cesta bioprodukce ho ani nenapadla.

První vinohrad vysadil teprve v roce 2022, a to na místě, kde se naposledy víno pěstovalo před půlstoletím. Nejdůležitější pro něj je, aby vinice i jejich okolí byly pestré a plné života.

K partě Mladých vinařů se teprve minulý rok připojil také Lukáš Halkoci, jemuž spolek dokonale splňuje jeho očekávání. Vyzdvihuje sdílení zkušeností i společné cíle. Jedním z nich je také snaha o zlepšení pestrosti vinic, což je také další z iniciativ vinařky Černohorské.

Podle scénářů, které připravil výzkumný ústav Czechglobe s výhledem do roku 2050, se podmínky pro zemědělství na jižní Moravě výrazně zhorší, pokud se nezačnou dělat změny vstříc pestřejší krajině, protierozní opatření a kroky k zadržování vody. I přes tyto předpovědi mladí vinaři nevěší hlavu.

Podmínky pro vinaření v tomto regionu vnímají jako velmi kvalitní a perspektivní. „Možná žiju v bublině, ale mám vedle sebe kolegy vinaře, co tuto problematiku vnímají už pár let, a tak sázejí stromy a keře, nebo se snaží tolik neutužovat půdu ve vinici. V meziřadí vysévají různé druhy zeleně pro podporu živin a jako protierozní opatření v prudkých svazích,“ vysvětluje Mrkvica, proč o budoucnost vinařství na jihu Moravy nemá obavy.

I podle Černohorské se témata týkající se péče o půdu řeší intenzivněji než dřív. Důležité je podle ní také uvažovat ve dvou časových rovinách - co udělat pro zdravé hrozny v aktuálním roce a současně přemýšlet v delším horizontu, protože „vinohrady se nevysazují na pár let, ale pro generace“.

Předobraz moravského vinaře coby strýčka s koštýřem, který nevnímá změny klimatu a volání půdy o pomoc, v kontrastu s mladým ekologicky myslícím vinařem, jenž zajistí vitalitu zdejší krajiny a přitom bude pokračovat v hrdé regionální tradici, je příliš velké zjednodušení.

Dopady klimatických změn na pěstování chmele

Růst teplot a stále častější sucha v minulých letech vedly a dále povedou ke snižování výnosu aromatického chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě. Zároveň s výnosem se snižuje obsah alfa látek, které určují chuť a hořkost piva, vyplývá ze studie, na níž pracovali vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. Chmelařství je tak dalším odvětvím, které kvůli klimatické změně prochází v Evropě zásadní proměnou. Studii zveřejnil časopis Nature Communications.

Pro Českou republiku je příznivé, že Žateckou oblast zasáhnou dopady klimatických změn v porovnání s jinými oblastmi méně. Přestože kvůli měnícím se klimatickým podmínkám klesá hektarový výnos a obsah alfa látek, poptávka po aromatickém chmelu naopak roste kvůli vyšší výrobě kvalitnějšího piva. Regionů pro pěstování chmele přitom není mnoho, protože rostlina je náročná na specifické klimatické i přírodní podmínky.

„Z hodnocení dat z meteorologických měření od roku 1970 a údajů z modelových projekcí do roku 2050 nám vyšlo, že podmínky pro pěstování chmele se budou v Evropě měnit nerovnoměrně,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Martin Možný. Lépe na tom budou severněji položené pěstitelské regiony, jako je bavorské Hallertau či české Žatecko. To vychází ze studie v porovnání regionů vůbec nejlépe.

„Výsledky ukazují, že kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa látek,“ vysvětlil Možný. Předpokládaný pokles výnosu do roku 2050 je v rozmezí od 4 do 18 procent a obsah alfa látek o 20 až 31 procent proti současnosti.

Aby si pěstitelé udrželi produkci, která uspokojí poptávku, mají několik možností. „Mohou přesunout chmelnice do vyšších nadmořských výšek, do míst s vyšší hladinou spodní vody v údolích řek, stavět zavlažovací systémy či pěstovat odolnější odrůdy. Mohou také jinak orientovat řádky na poli a proti intenzivnímu slunečnímu svitu používat stínění, což je však poměrně drahé,“ uvedl Možný.

Ocenění Vinařství roku

Svaz vinařů České republiky oficiálně zahajuje 16. ročník prestižní oborové soutěže Vinařství roku 2025, která komplexně hodnotí činnost tuzemských vinařství. Mění se způsob ocenění v hlavní kategorii a udělena bude i nová Cena Vinatura vyzdvihující ekologické počiny. Vinařství se mohou přihlásit do 14. září. Slavnostní vyhlášení se potom uskuteční 26. února 2026.

Soutěže o titul Vinařství roku 2025 přináší zásadní změnu. Od tohoto ročníku se ruší dřívější rozdělení do kategorií malých, středních a velkých vinařství. „Místo toho udělíme pouze jediný titul Vinařství roku 2025 absolutnímu vítězi, což výrazně zvyšuje prestiž a význam tohoto ocenění,“ vysvětlil prezident Svazu vinařů ČR Martin Chlad a doplnil, že titul získá vinařství, které svým podnikáním v oboru nadmíru pozitivně vybočuje z řady ostatních vinařství v České republice daném roce, dlouhodobě přispívá k rozvoji oboru a posouvá dál moravské a české vinařství.

Kromě změny v hlavní kategorii je letošní novinkou i Cena Vinatura 2025. „Ocenění připadne subjektu, který významně přispěl k podpoře udržitelnosti ve vinohradnictví nebo vinařství. Důvod, proč se soutěž nyní zaměřuje právě na toto téma, je zřejmý. Vinohrad je součástí krajiny a její kondice rozhoduje o budoucnosti nejen vinohradnictví a vinařství, ale celé společnosti. Sucho, eroze a extrémy počasí zvyšují nároky na péči o půdu a vodu. Opatření, která zadržují vláhu, chrání půdní strukturu a podporují pestrost života, zvyšují odolnost vinic i kvalitu sklizně v náročných ročnících.

„Vinařství se významnou měrou podílí na krajinotvorbě a zachování biodiverzity, ostatně jedním z dlouhodobých cílů našeho Strategického plánu na roky 2025 a 2045 je navýšit poměr ekologických vinic na 15 % oproti stávajícím 6,5 %.

16. ročník soutěže vyvrcholí 26. února 2026, kdy budou vyhlášena ocenění Vinařství roku 2025, Cena Vinatura 2025, Enolog roku - cena mladému vinaři, enologovi, do 40 let, Cena prof. Viléma Krause, CSc. - pro významnou vinařskou osobnost za celoživotní přínos oboru vinohradnictví nebo vinařství, a také Cena studentů Zahradnické fakulty MENDELU.

Vítězi titulu Vinařství roku se v minulosti stala Vinařství Škrobák, Víno J.

Soutěž vyhlašuje a titul „Vinařství roku“ uděluje Svaz vinařů České republiky ve spolupráci s Národním vinařským centrem, za významné podpory Vinařského fondu ČR a Jihomoravského kraje. Akce je pořádána pod záštitou hejtmana Mgr. Jana Grolicha a primátorky statutárního města Brna JUDr. Markéty Vaňkové.

Proces výběru vítěze Vinařství roku:

• Hodnocení „Poroty Junior“: Tříčlenný tým z akademické sféry osobně navštíví každé vinařství, vyplní hodnoticí formulář s technickými údaji a pořídí video podklady ze tří oblastí: sklepní hospodářství, vinohrad a obchod s marketingem.
• Hodnocení „Poroty Senior“: Devět fundovaných odborníků (po třech z oborů vinohradnictví, sklepního hospodářství a marketingu/obchodu) posuzuje vinařství na základě podkladů z předchozího kroku a vlastního šetření. Součástí je i slepá degustace vín všech přihlášených vinařství, pod patronací národní sommelierky Kláry Kollárové.
• Finální hodnocení „Odborné komise“: Sedmičlenná komise navštíví šestici nejlepších vinařství, aby posoudila, do jaké míry splňují stanovená soutěžní kritéria.

Změny v ploše vinic v České republice

Pokles spotřeby vína, obavy ze zavedení daně z tichého vína i klimatických změn vedou vinaře v Česku k opatrnosti. Vysazují méně vinic a méně jich i obnovují. „Potýkáme se s klesající spotřebou tichých vín, rostoucími požadavky na ekologizaci vinic i nejistotou ohledně spotřební daně, kvůli kterým nevíme, co nás čeká. Náš obor je přitom extrémně citlivý na změny a vyžaduje pečlivé plánování na řadu let dopředu.

Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly nové velké plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o jedno procento, což se od té doby každoročně opakuje. Povolení k výsadbě poskytuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) a platí tři roky.

Plánování výsadeb ovlivňuje i pokles na trhu tichých vín a klimatické změny. Právě kvůli proměnám klimatických podmínek každoročně stoupá zájem o takzvané PIWI odrůdy. „Jsou méně citlivé na houbové choroby, což znamená, že vyžadují méně ošetření, a tudíž mají i menší dopady na životní prostředí.

Obhospodařovávaná plocha vinic v České republice loni stoupla na 17 735 hektarů, ústav registroval 13 263 pěstitelů. Vinařskou obcí s největším počtem vinic zůstávají Velké Bílovice se 777 hektary, Valtice s 576 hektary a Mikulov s 517 hektary. Ve vinařské oblasti Čechy je největší vinařskou obcí Mělník se 110 hektary.

Program "DoVinic" od Bohemia Sekt

Klimatické změny a nestálost počasí v posledních letech mají výrazný dopad na pěstování vinné révy v Česku. BOHEMIA SEKT reaguje na tuto situaci programem „DoVinic“, který má za cíl podpořit efektivní a udržitelnou péči o vinice a boj se suchem. Hlavním cílem programu je uchovat moravské vinice tak, aby mohly produkovat moravské hrozny i pro budoucí generace.

„Měnící se klima významně ovlivňuje vinohradnický rok. Čelíme novým výzvám a tradiční metody již nestačí. Program DoVinic zahrnuje širokou škálu udržitelných aktivit zaměřených na zavádění moderních vinohradnických postupů a řešení problémů spojených se suchem, které má zásadní vliv na vinohradnictví. Když je vody málo, rostlina trpí a úroda je nízká, v opačné situaci rostlina prosperuje a úroda je bohatá.

„Celkové množství dešťových srážek na Moravě je každý rok podobné, přesto voda v hlubších sférách půdy ubývá. Jednou z klíčových aktivit programu DoVinic je projekt ozeleněného meziřadí, který BOHEMIA SEKT na jaře realizoval. Toto řešení využívá směsi jetelovin a plodin, které mají za úkol zadržovat vodu v krajině. „Chceme pečovat o půdu přirozenou a biologickou cestou. Na tomto projektu spolupracuje s Mendelovou univerzitou v Brně.

„Větší množství rostlin v půdě ochlazuje vinici a snižuje výpar. Kořeny zase zlepšují pórovitost půdy a pomáhají vsakování vláhy do podzemních vod a je i způsobem, jak navrátit do vinic život“ popsal profesor Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství. Projekt ozeleněného meziřadí je dlouhodobý, protože půda potřebuje dostatečný čas na regeneraci. Ozeleněné meziřadí je součástí celé řady udržitelných vinohradnických aktivit BOHEMIA SEKTu.

Ty zahrnují například využívání biologického hnojiva vermikompostu, který společnost produkuje z odpadu, jako jsou slupky nebo semena (tzv. matoliny), vzniklé během lisování hroznů Tato hnojiva se poté vracejí zpět na vinice jako živiny pro půdu. Společnost dále upřednostnila použití dravých roztočů, kteří likvidují škodlivého roztoče, před chemickými insekticidy.

tags: #změny #klimatu #dopad #na #vinohradnictví

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožení knih a liška
• Legislativa o zveřejňování emisí CO2
• Proces recyklace PET
• Význam Charty ochrany přírody
• Investice do vodního a odpadového hospodářství