Komplexní metodika a sada pomůcek usnadní výuku tématu klimatické změny v 4.-6. ročníku ZŠ. Metodika obsahuje simulační hry na pochopení skleníkového efektu, klimatické změny a jejích důsledků. V sadě k nim najdete všechny potřebné pomůcky, texty, fotografie a videa s návodem, jak s nimi pracovat. Součástí jsou i náměty na splnění osobní či třídní klimavýzvy.
Odborníci na klimatické vzdělávání a environmentální témata vytvořili desítky bezplatných lekcí pro různé stupně škol a předměty. Ušetřete čas a stáhněte si hotové materiály připravené do výuky. K dispozici jsou ucelené lekce do jedné i více hodin, krátké tematické vstupy, hry nebo výukové programy na objednání.
Klimatické vzdělávání znamená mnohem víc než naučit děti pár faktů. Umožňuje zjistit, proč má cenu nebýt lhostejný a do ochrany klimatu se třeba malými krůčky zapojit. Poradíme vám, jaké principy v klimatickém vzdělávání využívat, kde hledat ověřené informace, a dáme tipy na užitečné zdroje i ucelené metodiky.
Žáci nejdříve vytvořili myšlenkovou mapu o klimatické změně. Sehráli simulační hru Podnebín a vyzkoušeli si aktivitu Zelená hranice, zaměřenou na osobní rovinu spotřebitelství. Následně prošli jižní a jihozápadní část města a sledovali již realizovaná adaptační a mitigační opatření. Žáci vše fotili, zaznamenávali do plánků a zjištěné údaje vložili do klimamapy, určili zranitelná místa (přiřadili zranitelnost) a vytvořili klimaplán.
Koncem dubna proběhlo setkání na radnici MěÚ Milevsko s vedením města a zástupci odboru životního prostředí za přítomnosti vedení naší školy. Prezentovali jsme šest rizikových míst ve městě (náměstí, autobusové nádraží, nákupní zóna, mokřad, okolí rybníka Kubík, ulice Blechova) a tři místa v areálu školy (mokřad, parkoviště, budovy). V rámci své vize o budoucnosti města žáci výtvarně ztvárnili tři návrhy přeměny autobusového nádraží a vystavili je v chodbě MěÚ Milevsko. Během května a června se žáci zapojení do projektu dohodli celkem na třech výstupech a realizovali je (výsadba, informační tabule, návrhy autobusového nádraží).
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Badatelství (BOV) využívá problémových situací, které v žácích vzbuzují potřebu zjistit, jak věci fungují. Výsledkem je, že žáci kladou otázky, formulují hypotézy, plánují postup jejich ověření, provádějí pokusy, vyhledávají a třídí informace, vyhodnocují výsledky a formulují závěry, které nakonec prezentují před ostatními. Zjištěné výsledky mohou následně využít k aktivnímu jednání, například k ochraně životního prostředí. Metodika badatelské výuky je založena na pěti základních krocích.
Prvním pilířem tohoto projektu je podpora vzdělávání pedagogů a jejich prostřednictvím žáků mateřských, základních a středních škol v tématech změny klimatu. Druhým pilířem je důraz na participaci, kdy prostřednictvím škol a jejich aktivit vzroste povědomí o tématu v dané komunitě. V průběhu let 2024 a 2025 proběhla celá řada podpůrných aktivit, včetně online webinářů s odborníky pro pedagogy i tematických úkolů a videí pro žáky a studenty.
Recyklohraní připravilo odborné materiály s pracovními listy pro děti, ale třeba také metodickou příručku pro školy (viz níže), která usnadní jejich cestu s představením tématu širší veřejnosti. Právě na participativní projekty spolupracujících škol byl kladen největší důraz. Výsledkem dvouletého snažení je příručka dobré praxe (viz níže), která shrnuje zkušenosti zapojených škol a bude nadále sloužit k osvětě i po skončení projektu.
Školy pro klima: Snižujeme uhlíkovou stopu - informační a metodická příručka zabývající se tématem udržitelného fungování škol přináší argumenty a příklady pro zavádění úsporných opatření. Tento projekt je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
Klimatická dobrodružství je publikace, která využívá metody badatelsky orientované výuky v klimatickém vzdělávání. Více než klasickou publikaci představuje soubor 9 ucelených výukových lekcí, které spojuje jedno téma, jímž je změna klimatu.
Čtěte také: Klimatická změna: nevratné dopady
Názvy jednotlivých lekcí:
Kvalitní klima školy je jedním z klíčových znaků dobré, efektivní školy. Každá škola má své specifické klima, které nevzniká samo o sobě, ale dlouhodobě se utváří. Budování a zkvalitňování klimatu školy je dlouhodobý a náročný proces, na který má zásadní vliv vedení školy. Tvorba kvalitního klimatu by proto měla být považována za jeden z klíčových indikátorů kvality ředitele školy a jeho profesních dovedností.
Klima školy je v odborné literatuře popisováno jako celková kvalita interpersonálních vztahů a sociálních procesů ve škole, jako úroveň komunikace a interakce mezi všemi aktéry procesů vzdělávání ve škole, relativně ustálené způsoby jednání založené na hodnotách a pravidlech života ve škole. Škola je místem, kde dochází k intenzivnímu sociálnímu učení, žáci vnímají, jak se k sobě učitelé chovají, jak o sobě mluví, zda se podporují, nebo naopak. Vidí, jak ředitel jedná s učiteli, se školníkem, s rodiči atp.
Význam sociálně-emocionálního klimatu školy a třídy přispívá k socializaci dítěte, kultivaci sociálních dovedností, utváření postojů, hodnot i sebevědomí a sebeúcty. Ředitel školy si proto musí být vědom, že jeho konkrétní každodenní chování a jednání přispívá (anebo nepřispívá) dobrému klimatu školy. Začíná to třeba respektováním pravidel, která by měla platit bez výjimky pro všechny, ať jde o přezouvání, nepředbíhání ve školním bufetu nebo v jídelně.
Důležité je navazování neformální komunikace s žáky, zájem o jejich starosti, ale i úspěchy, neformální i formální ocenění. I důvěra daná dětem se vyplatí, volný pohyb po škole u nás nepřinesl více úrazů, to, že ve škole nezvoní, neznamená, že žáci nejsou připraveni na výuku včas. To, že si žáci mohou zvolit vypracovat úlohy individuálně, neznamená, že nedělají nic, a práce ve skupině není o tom, že jeden dělá a ostatní ne.
Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?
Je třeba nastavit ve škole otevřenou komunikaci, a tím se pokusit předcházet problémům a negativním jevům. A pokud už k nim dojde, řešit je v klidu a s respektem a s partnerským přístupem. V naší škole k dobrému klimatu přispívá pravidelné jednání školního parlamentu s ředitelem, pravidelné páteční hlášení k oceňování úspěchů žáků, čtvrtletní oceňování žáků s nejlepším zlepšením, které navrhují sami žáci ve třídě, pravidelné třídnické půlhodiny zaměřené na osobnostně-sociální výchovu atp.
Pro rozvíjení kvalitního klimatu ve škole jsou klíčové kvalitní osobnosti - učitelé, které charakterizuje zaujetí pro práci se žáky, motivovanost, sebereflexe, ochota pracovat na svém profesním rozvoji, snaha o spolupráci a sdílení profesních zkušeností s kolegy. Stejně jako učitel pečuje o kvalitní sociální klima ve třídě a přejímá odpovědnost za osobnostní a sociální rozvoj žáků, ředitel školy by měl přijmout, že ovlivňuje a utváří pravidla jednání mezi zaměstnanci a má zásadní vliv na klima v učitelském sboru.
Důležité proto je, jak ředitele vnímají zaměstnanci školy. Jeho postoje, vytváření otevřené atmosféry, schopnost kvalitně komunikovat, motivovanost ovlivňují i jejich chování a jednání. Jedním ze zásadních úkolů ředitele školy je nastavovat podmínky a prostředí pro učitele tak, aby se cítili spokojeně.
Úlohou lídra je mimo jiné znát vnitřní motivace svých lidí a stimulovat je. Proto je důležité vést také učitele k nastavení vlastní profesní vize, která může být založena na principu spokojenosti s vlastní prací, na prožívání úspěchu, motivovat kolegy k tomu, aby si formulovali osobní krédo, přesvědčení, ideály, hodnoty, postoje, osobní vizi a profesní filozofii.
Lze úspěšně využít otázky: Jaký smysl vám dává to, co děláte? Jakou hodnotu přinášíte týmu? Proč učíte? Proč učíte zrovna na této škole? Co nejlepšího ze sebe můžete dětem předat? Zamyšlení každého učitele v týmu nad jeho prací může předcházet společné tvorbě vize školy.
Nezbytnou strategií, která pomáhá ke zlepšení klimatu školy, je stanovení jasné vize založené na systému hodnot, které jsou sdíleny všemi aktéry školního vzdělávání. Důležité je, bavit se společně o představě žádoucího budoucího cílového stavu. Ptát se, o co usilujeme, co máme, umíme, co nabízíme? Zapojit nejen rozum, ale i srdce, vytvářet obrazy, společně přemýšlet, tvořit a sdílet.
Otevřená komunikace může začít u velmi jednoduchých věcí. Před lety jsem si při koučování pro sebe „objevil“, že bych měl být blíž kolegům, a tak téměř každé ráno před vyučováním najdu čas, chodím po škole a zdravím a usmívám se a neformálně komunikuji.
V rámci otevřené komunikace mezi vedením školy a sborem využíváme motivační rozhovory na začátku školního roku. Jedná se o zpravidla 45minutové setkání vedení školy (ředitel, zástupce) s učitelem. Cílem setkání je vzájemně se informovat o očekáváních ve školním roce, vedení školy se ptá, jak a čím může učiteli pomoci, učitel formuluje cíle na školní rok.
Důvěra je jediná věc, která dokáže změnit vše. Je-li naším cílem pěstovat kvalitní klima, kulturu otevřenosti a vzájemného sdílení, je třeba dát kolegům najevo, že mají vaši důvěru. Důvěru je nutné budovat v atmosféře bezpečí a vzájemného respektu, její nastavení mezi ředitelem a kolegy stojí čas i energii.
Nastavení důvěry mezi nadřízeným a podřízeným v organizaci může vést od přikazování (co?) a instruování (jak?) ke koučovacímu přístupu a následnému delegování. Koučovat lze pouze to, na co má ředitel vliv, a je třeba si uvědomit, že lze koučovat jen toho, kdo je s technikou seznámen a chce být koučován. Koučovací styl vedení napomáhá podpoře sebeuvědomění a rozvoji samostatnosti, motivaci i samostatnému myšlení a rozhodování, vede k tomu, aby se podřízení ve svém postoji a přístupu posouvali od „musím“ ke „chci“.
Posun ke „chci“ je svobodné rozhodnutí podřízeného, které se nedá vynutit. Vymezení kompetencí začíná ujasněním si vlastních hranic. K tomu slouží otázky: Co si chci nechat? Co si musím nechat? Co chci pustit? Co potřebuji (musím) pustit? Je třeba se rozhodnout, kterou úroveň budu delegovat, o úroveň níž lze koučovat. Pokud ředitel vytvořil vizi, deleguje strategii, pokud vytvořil strategii, deleguje projekt. Vytvořil-li ředitel projekt, deleguje úroveň úkolů. Pokud sám stanovil úkoly, nelze delegovat.
Úkolem ředitele je motivovat a podporovat zájem o vzdělávání. Není to povinnost, ale nutnost. Úkolem ředitele a širšího vedení školy je smysluplný výběr vzdělávání pro pedagogy. Ve škole se dlouhodobě osvědčuje podpora formou interního i externího mentoringu. Interní mentoring zajišťují zkušení kolegové (zpravidla s mentorským výcvikem), kteří vedou začínající nebo nové kolegy. I k této spolupráci máme stanovena interní pravidla, která standardizují postup uvádějícího učitele - mentora i menteeho.
Pokud ve škole vládne důvěra a bezpečné klima, je to krůček k vzájemné podpoře mezi učiteli. Využíváme k vzájemné spolupráci mezi učiteli tzv. formu vzájemného učení 3 S, a to zejména v tzv. Jinou formou, která může přispívat k rozvoji kultury školy, je setkání učitelů s vedením školy nazvané „káva u ředitele“.
Ředitel školy také nastavuje pravidla komunikace s rodiči žáků a s veřejností. Rodiče vnímají pozitivní klima ve škole, pokud učitelé jednají vstřícně, jsou kvalifikovaní a kompetentní. Ve školách existuje mnoho vstřícných komunikačních prvků, které kvalitnímu klimatu napomáhají.
Podstatné je pro nás ukazovat, co a proč ve škole děláme ve výuce. Je asi zbytečné zdůrazňovat, že je důležité a vyplatí se rodičům naslouchat a ptát se různými formami na jejich názor. K tomu u nás slouží mj. poradní sbor ředitele, složený ze zástupců rodičů každé třídy.
Budovat sdílenou vizi, vytvářet a podporovat atmosféru důvěry, naslouchat, podporovat otevřenou komunikaci, utvářet vazby a vztahy tak, aby se učitel cítil komfortně, nastavovat bezpečné prostředí s převahou pozitivních emocí a ještě k tomu se usmívat je úkol hodný supermana.
Co mají společného stromy, zasakovací povrchy a teplota ve městě? Jak efektivně ochlazovat města v letním horku skoro zadarmo? Pomocí vypařování vody. Co se děje s dešťovou vodou ve městě? Kam mizí a kde se naopak zadržuje? Rozpálené ulice sálající horkem… léto může být ve městě nesnesitelné. Ptali jste se sami sebe proč tomu tak je?
Proč je polovina zemědělské půdy v České republice ohrožena erozí? Kam se ztrácí organická hmota ze zemědělských půd? Je možné ji do půdy nějakým způsobem vracet? A jak?
Extrémní srážky, ledovka, blackout… ne to nejsou názvy nových apokaliptických filmů, ale přírodní pohromy, se kterými budete bojovat v rámci simulační hry. Osud vašeho města máte ve svých rukou! Také si kladete otázky, jaký význam může mít pár solárních panelů na nějaké střeše? Co zmohou jeden dva větrníky za vesnicí?
Už u Vás ve městě někdy udeřila velká voda? Snad každý druhý člověk v Česku na vlastní kůži zažil povodně. Ulice plné bahna, podmáčené zdi, zničený majetek… i ztráty na životech.
Aktivita 1: Mikroklima okolí školy
Aktivita propojuje lokální měření teplot v okolí školy s širšími souvislostmi klimatické změny a hledání praktických řešení pro místní komunitu.
Žáci zapisují, jak podle nich souvisí naměřené rozdíly teplot s:
Skupiny si vyberou jeden aspekt ze své mapy (např. parkování, okolní zeleň) a pomocí dostupných zdrojů zjišťují:
Aktivita 2: Klimatické dopady
V rámci aktivity žáci zkoumají různé scénáře klimatické změny, porovnávají vědecká data s mediálním obrazem a zjišťují vnímání problému ve své komunitě.
Žáci ve dvojicích vyberou si jeden klimatický jev a prostudují jeho dopady v různých scénářích. Následně vyhledají tři různá mediální sdělení o svém jevu a analyzují, jak se liší od dat v tabulce. Poté provedou krátký průzkum mezi spolužáky z jiných tříd nebo v komunitě o vnímání závažnosti jejich jevu.
Aktivita 3: Komplexní badatelská aktivita
Komplexní badatelská aktivita zaměřená na klimatickou změnu, která vede žáky od mapování vlastních znalostí přes výzkum dopadů, analýzu opatření a kritické hodnocení informací až po místní průzkum názorů komunity.
Žák ve skupině vyplňuje myšlenkovou mapu na téma „klimatická změna". Společně doplňují, co o problému vědí. Vedle zapisují otázky, na které chtějí najít odpovědi, a poté prezentují před ostatními. Týmy následně v ověřených informačních zdrojích hledají odpovědi na své otázky, které pak sdílejí s třídou.
tags: #změny #klimatu #aktivity #pro #školy