Evropský den chráněných území má připomenout, co, jak a proč chráníme. Velkoplošných chráněných území je v České republice nyní přesně 30 - čtyři národní parky, 26 chráněných krajinných oblastí.
Po dlouhé době - poslední chráněná krajinná oblast byla vyhlášena v roce 2016 - je šance, že se tento výčet výrazně rozšíří. Programové prohlášení vlády totiž zmiňuje vyhlášení národního parku na části CHKO Křivoklátsko, přípravu podkladů k vyhlášení národního parku Soutok a chráněné krajinné oblasti Krušné hory.
„Je to po dlouhé době, kdy se opravdu reálně diskutuje o vyhlášení hned tří velkých chráněných území. Odborně to není žádná novinka - všechna tři se už dlouho objevují v nejrůznějších strategických dokumentech z oblasti ochrany přírody. Poprvé se ale dostala do programového prohlášení vlády. Děje se tak v době, kdy téma důslednější ochrany a obnovy přírody rezonuje celou Evropou - do roku 2030 se počítá mimo jiné s ochranou 30 % rozlohy pevniny,“ konstatuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Právě ta připravuje odborné podklady pro vyhlášení všech těchto tří území.
Jsou to především lesy, pro které se navrhuje vyhlásit na pětině chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko národní park. Strmé, stinné a obtížně přístupné svahy, osluněné stráně se skalami a náhorní plošiny. Poměrně malé území obývá řada druhů rostlin, živočichů a hub s odlišnými životními nároky a lesy si tu díky obtížné přístupnosti zachovaly přírodě blízký charakter. To je u nás v těchto nadmořských výškách výjimečné.
Čtěte také: Současná ochrana přírody
Soutok Moravy a Dyje je největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě. Programové prohlášení vlády počítá s velkoplošnou ochranou této jedinečné krajiny se sítí slepých říčních ramen, meandrů, mokřadů, tůní a vlhkých luk se soliterními prastarými duby a lesy s bohatou biodiverzitou. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nyní z pověření MŽP seznamuje obce, významné hospodářské subjekty, místní instituce a organizace s návrhem vymezení chráněné krajinné oblasti Soutok, její zonace a bližších ochranných podmínek.
Krušné hory jsou naše jediné velké pohoří, které dosud nemá zajištěnou velkoplošnou ochranu. Jsou tu rozsáhlé bukové lesy, smrčiny, náhorní plošina s pestrými loukami. Zdejší rašeliniště, které u nás patří k těm neohroženějším místům, zaujímají více než 5,5 tisíce hektarů a řadí tak Krušné hory na druhé místo za Šumavu. Náhorní plošina hostí početnou populaci vzácného tetřívka obecného, kterého u nás žije několik posledních stovek kusů. Ta nejcennější místa jsou dnes chráněna jako národní přírodní rezervace. V současné době se připravují odborné podklady pro diskusi s partnery v regionu, zejména obcemi.
V České republice jsou nyní 4 národní parky, 26 chráněných krajinných oblastí, 126 národních přírodních památek, 120 národních přírodních rezervací, 1603 přírodních památek a 818 přírodních rezervací, některé z nich jsou součástí 41 ptačích oblastí či 1112 evropsky významných lokalit. Mnohá území potřebují péči, některým prospěje, když zůstanou zcela bez zásahů člověka. Chráněná území jsou důležitá nejen pro ochranu biodiverzity, ale i pro regionální rozvoj.
K 15. 7. 2022 na Zemi existovalo celkem 271 140 ploch, které splňují nejuznávanější pojetí chráněného území a jsou současně zaneseny do Světové databanky chráněných území (WDPA) spravované společně Programem OSN pro životní prostředí (UNEP) a IUCN. Z nich 253 359 chrání vybrané výseky souše a vnitrozemských vod. Jejich celková rozloha představuje úctyhodných 21 295 950 km2, což odpovídá 15,78 % globální souše: je tedy srovnatelná s plochou celé Severní Ameriky.
„Země nám byla svěřena do péče, jinou nemáme a musíme ji v pořádku předat i budoucím generacím. Vyhlášení hned tří velkoplošných chráněných území je ambiciózním plánem, který jsme vetkli do aktualizovaného programového prohlášení vlády. Do konce volebního období bychom v ČR měli mít národní park Křivoklátsko a minimálně na dohled CHKO Krušné hory a CHKO Soutok. Toto bohaté území si svou lepší ochranu zaslouží,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Čtěte také: Aktivity sdružení pro přírodu
Evropsky významné lokality (EVL) jsou jedním ze dvou typů chráněných území v rámci soustavy Natura 2000. Jsou vyhlašovány pro typy přírodních stanovišť přílohy I a druhy přílohy II směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“). Požadavky směrnice jsou včleněny do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK).
Seznam typů přírodních stanovišť a druhů vyskytujících se v České republice, pro které mají být vyhlášeny lokality, je uveden ve vyhlášce Ministerstva životního prostředí č. 166/2005 Sb. EVL jsou v České republice vyhlašovány formou nařízení vlády prostřednictvím tzv. národního seznamu.
Národní seznam EVL byl ve své historii podrobován ze strany Evropské komise hodnocení dostatečnosti (v rámci biogeografických seminářů a bilaterálních jednání), jehož výsledem bylo dosavadních 8 aktualizací, naposledy s účinností v roce 2025. Součástí těchto novel často nebylo pouze doplnění národního seznamu EVL, ale i jeho technická revize spočívající mj. novelizace zákona č. 114/1992 Sb. č. 2/2025 Sb.
Česká republika informuje o změnách národního seznamu Evropskou komisi prostřednictvím Standardního datového formuláře, která svým prováděcím rozhodnutím lokalitu schválí na evropský seznam lokalit významných pro Společenství. Evropské seznamy jsou přijímány pro jednotlivé biogeografické oblasti. Území České republiky spadá do dvou biogeografických oblastí - kontinentální (96 %) a panonské (4 %, zasahuje do Jihomoravského a Zlínské kraje).
Česká veřejnost je informována o přijetí lokalit na evropský seznam prostřednictvím nařízením vlády o evropském seznamu (aktuálně platné nařízení vlády č. 187/2018 Sb. V současné době je v České republice vyhlášeno 1 111 evropsky významných lokalit, které zaujímají plochu 796 182 ha (10 % území ČR).
Čtěte také: Česká příroda a její ochrana
Směrnice o stanovištích stanovuje 6 letou lhůtu pro zajištění ochrany lokalit zařazených na evropský seznam. Vyhlášení lokality přijaté na evropský seznam. Stanovení legislativních ochranných opatření. ZOPK definuje pro EVL tzv. základní ochranu (§ 45c odst. 2 ZOPK).
Je-li to s ohledem na ekologické požadavky předmětů ochrany v daném území nezbytné, je pro jednotlivé lokality stanovena v národním seznamu nutnost zajištění jejich ochrany prostřednictvím zvláště chráněného území (a to buď na části, nebo celém jejím území). Alternativou ochrany formou zvláště chráněného území je uzavření smlouvy o ochraně s vlastníky pozemků (§ 39 ZOPK).
Stanovení managementových ochranných opatření. Pro každou EVL jsou stanovena opatření péče v souhrnech doporučených opatření. V případě překryvu se zvláště chráněným území jsou cíle a nároky na péči o předměty ochrany rovněž přeneseny do plánu či zásad péče daného zvláště chráněného území.
tags: #10 #ost #ochrany #přírody #v #České