Asijská skladba lidí a demografie

29.11.2025

V listopadu loňského roku jsme jako lidstvo překročili hranici osmi miliard lidí. Lidí, kteří spolu sdílí jednu planetu, jeden domov. Podle OSN počet lidí na světě překročil osm miliard a dále poroste.

Zatímco Evropanů a Američanů a některých Asiatů bude ubývat, největšímu nárůstu budou muset čelit země nejchudší. Země, které se potýkají s následky kolonialismu, globálním oteplováním s válkami, korupcí, nestabilitou a nejnižší životní úrovní.

Prvenství v největším počtu obyvatel si připisuje Asie, s největším podílem Číny a Indie, zatímco Čína se nyní nachází již ve čtvrté fázi demografické revoluce a její roční přírůstek obyvatel se stále snižuje. Její štafetu přebírají země africké, a to zejména Nigérie, Demokratická republika Kongo, Etiopie, Tanzanie a Uganda.

Z jednotlivých světadílů je nejlidnatější Asie, kde žije asi 4,7 miliardy lidí (61 procent světové populace), následovaná Afrikou (1,3 miliardy, podíl 17 procent) a Evropou (750 milionů, podíl deset procent).

K těmto osmi miliardám se pomalu dopracováváme zhruba od 18. století, kdy se začala těžká práce přenechávat strojům a o naše zdraví se začali starat opravdoví učenci a vědci. Právě do této doby zařazujeme druhou fázi demografické revoluce.

Čtěte také: Zelená energie v Asii

Zatímco velká část světa se stihla přehoupnout i přes třetí a čtvrtou fázi, zbývá tu nemalá část populace, která se nachází teprve ve fázi druhé a přináší s sebou populační boom jaký naše matička Země nepamatuje.

Jak můžeme vidět na grafu, na zemi byl počet obyvatel po dlouhá staletí konstantní. Jistě, byly zde výkyvy v důsledku úrody a neúrody, válek a morových ran, ale ve výsledku se vždy počet obyvatel ustálil na podobné hodnoty. Můžeme tedy říct, že počet narozených a počet zemřelých byl v těchto dobách vyrovnaný.

Do tohoto období zasazujeme první fázi demografické revoluce, tedy fázi, ve které se rodí velké množství dětí a zároveň velké množství lidí umírá. S tímto obdobím je také spojena velké kojenecká úmrtnost a nízká naděje na dožití.

Kojenecká úmrtnost se tehdy pohybovala mezi dvě stě padesáti až tři sta třiceti zemřelých na tisíc živě narozených dětí. V porovnání dnes je to u nás necelé tři děti na tisíc narozených a v Afghánistánu, který má největší kojeneckou úmrtnost na světě, je to sto čtyři dětí.

V dnešní Číně se rodí pouze 1,7 dítěte na ženu, průměrný věk činí 38 let a roční nárůst je 0.39%, což jsou hodnoty srovnatelné s evropskými zeměmi.

Čtěte také: Asie a její ekologie

Na Zemi už žije víc než 8 miliard lidí. Další miliarda do roku 2037 Svůj podíl na rychlém nárůstu celosvětové lidské populace má také prodlužující se věk dožití, kvalitnější zdravotní péče a další faktory. Devítimiliardový milník by podle ale prognóz měl přijít „až“ za 15 let, takže tempo růstu se bude postupně zpomalovat.

„Už od 70. let dochází celosvětově ke snižování relativních populačních přírůstků. To znamená, že nedojde k tomu, čeho se všichni obávali v 60. letech a psali tedy o populační bombě nebo o populační explozi. V Česku přibylo v prvním pololetí 9000 obyvatel, počet tak stoupl na 10,526 milionu. Před půlstoletím bylo tempo populačního růstu vyšší než dvě procenta. Na začátku 70. let kleslo pod dvě, což odpovídá zdvojnásobení populace za 35 let. V současnosti je tato hodnota menší než jedno procento a předpokládá se právě, že do poloviny 80. let 21. století klesne na nulu.

„To bude moment, kdy počet světového obyvatelstva dosáhne zhruba 10,4 miliardy,“ nastiňuje Jitka Rychtaříková střední variantu projekce OSN. Následně by se počet obyvatelstva na světě měl velmi pomalu snižovat.

Jde zejména o to, jaká bude struktura obyvatel, uvažuje demografka. „V rozvojových zemích je v dnešní době velký podíl obyvatel v ekonomicky aktivním věku. Toto obyvatelstvo zestárne a tyto země, kde nejsou systémy sociálního zabezpečení, budou čelit problému demografického stárnutí,“ pokračuje.

V subsaharské Africe se přitom počet obyvatel podle současného trendu zdvojnásobí, zatímco ve vyspělých zemích se bude podíl obyvatelstva zmenšovat.

Čtěte také: Mapa a příroda Asie

Plodnost v Číně se za poslední roky výrazně propadla, patří k nejnižším na světě - a i to přispívá k dlouhodobějšímu trendu, jehož výsledkem je, že Čína už není, respektive během několik měsíců už nebude nejlidnatější zemí světa.

Zemí, v níž žije nejvíce lidí, je nebo každým dnem bude nově Indie. V Indii podle jejích výpočtů žilo už koncem loňského roku 1,417 miliardy lidí.

„Je opravdu možné, že v tomto momentě je už počet obyvatel Indie vyšší než v Číně. Pokud ne, je to pravděpodobně otázka několika týdnů. Důležitější než to, jestli to nastalo vloni, nebo to nastane v prvním pololetí letošního roku, je fakt, že se to opravdu potvrzuje, je to nezvratné. Čína byla nejlidnatější zemí světa minimálně od vyhlášení nezávislosti Indie a rozpadu britského impéria. Pokud počítáme britskou Indii v dějinách jako samostatnou entitu, tak Čína byla nejlidnatějším státem přinejmenším poslední dvě století, i když odhadovat stav populací v těchto státech v dějinách jde jen těžko.

Podle údajů OSN nyní žije na světě 7,7 miliardy obyvatel, z toho tvoří 3,9 miliardy osoby mužského pohlaví, 3,8 ženského pohlaví. Na počátku občanského letopočtu žilo podle odhadů historiků na světě asi 200 až 300 milionů lidí, od té doby populace až na určité výkyvy, které způsobily hlavně morové epidemie, neustále roste. Přes první miliardu se počet obyvatel zeměkoule přehoupl v roce 1804.

Indie podle OSN v roce 2027 přeskočí Čínu a bude nejlidnatější zemí světa. K dalším miliardám to lidstvu trvalo 123 a 32 let, poté 15 a 13 let. Hranici osmi miliard by svět mohl dosáhnout v roce 2023, devět miliard v roce 2037 a deset miliard kolem roku 2050. Vůbec nejvyšší číslo, na které by celosvětová populace mohla vyrůst, je podle odhadů OSN 11 miliard, jež by mohly na planetě žít kolem roku 2100.

Kromě zpomalení populačního růstu bude hlavním trendem růst podílu obyvatel žijících ve městech. Zatímco v roce 1800 žila ve městech pouhá tři procenta světové populace, v současnosti je to 55 procent a do roku 2050 tento počet dosáhne podle OSN až 68 procent. Více než třetinu z nich budou tvořit lidé v Indii, Číně a Nigérii.

Nejlidnatější zemí je stále Čína (přes 1,4 miliardy lidí), ale druhá Indie (přes 1,3 miliardy) podle OSN již v roce 2027 Čínu předstihne. V obou zemích žije nyní 37 procent světové populace. Velký „skok“ by měla udělat Nigérie. Dnes sedmá nejlidnatější země světa by se měla stát v budoucnu světovou trojkou v počtu obyvatel za Indií a Čínou.

Čínská populace dosáhne vrcholu v roce 2029, uvádí studie. Zvýší se také očekávaná délka dožití, ze současných 72,6 roku na 77,1 roku v roce 2050. Například v roce 1990 to bylo 64,2 roku.

Tento graf zobrazuje porodnost a úmrtnost v Číně za posledních 60 let. Porodnost je v něm vesměs vysoká, ale v roce 2022 bylo v Číně více úmrtí než narození, což způsobilo první úpadek populace za posledních 60 let.

Zde vidíme populaci Číny za posledních 60 let. I po ztrátě téměř milionu lidí v roce 2022 je vyšší než kdy byla: 1,4 miliardy lidí. Ale to se má do konce století skoro o polovinu snížit.

Aby jakákoli populace zůstala dlouhodobě stejná, každý pár musí mát průměrně 2.1 dítě. Tomu se říká nahrazovací poměr. Ale číná má již přes 30 let porodnost mnohem menší než 2 děti na ženu.

V roce 2050 má pyramida vypadat takto: Populace se má ještě snižovat. Ubyde pracovních sil a celá země bude v mimořádně těžké situaci. V 80. letech se Čína stala oblíbeným místem zahraničních investorů, byla centrem levné práce a exportu.

Když se podíváme na HDP na obyvatele, nejlepšího ukazatele životního standardu, který méme, Čína je mnohem níž než tyto země s vysokými příjmy. Obzvlášť lidem žijícím na vesnici ekonomický vzestup nijak nepomohl.

Pro Čínu i celý svět to znamená, že když bude Čína mít omezené zdroje, …bude mít i omezené ambice a světový dosah. Svým způsobem v tom Čína není sama, obyvatelstvo ubývá i v mnoha zemích v Asii a Evropě. Rozdíl je v tom, jak rychle se tento proces v Číně odehrál.

Rozhovor Čeští politici tragicky selhávají. Česko v Evropě ztrácí partnery, s nimiž by bylo schopno prosazovat své zájmy, míní odborník na mezinárodní politiku Jakub Eberle z Institutu...

Čechů se rodí rekordně málo. Problémy s nízkou plodností má však celý svět, velký úbytek novorozenců zaznamenává například jihovýchodní Asie. Česko zaznamená už druhý neradostný rekord v řadě.

Data za první kvartál naznačují, že se letos narodí ještě méně než loňských 84 311 dětí. To bylo až doposud nejnižší číslo v historii statistického zjišťování, tedy minimálně od roku 1785.

Organizace spojených národů ve své prognóze sice uvádí, že by se v Česku mohlo letos narodit 87 tisíc dětí, nicméně zmíněná data českých statistiků za první čtvrtletí roku 2025 to nepotvrzují. Za poslední tři roky tak v Česku dochází ke zcela bezprecedentnímu poklesu porodnosti.

"Je to něco, co jsme v historii nezažili. Ještě v roce 2021 jsme v Evropě byli v podstatě na špici v úhrnné plodnosti. Rodilo se v průměru něco přes 1,8 dítěte na ženu. Částečně se na tom podepisují ekonomické faktory. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Česko zaznamenalo od roku 2019 nejvyšší pokles reálných příjmů. Do popředí se zároveň dostává špatná situace na trhu s bydlením. Faktem také zůstává, že silná generace Husákových dětí ze sedmdesátých let minulého století už své potomky odrodila.

"Na pokles porodnosti má vliv také odkládání rození dětí do vyššího věku. Podle její kolegyně Sylvy Höhne budou mít tyto změny vliv na celou společnost. "Ta postupně stárne, což na sebe váže velké nároky na udržitelnost důchodového systému a zvýšenou potřebu služeb pro seniory," komentuje vývoj populace socioložka.

Málo narozených dětí ale nehlásí jen Česko. Nejvíce dětí, celkem 146,1 milionu, se na celé planetě narodilo už v roce 2012. Zatímco v padesátých letech minulého století připadalo celosvětově na jednu ženu pět dětí, nyní jde o 2,2 potomka. "Nejhůř je na tom jihovýchodní Asie. Jen v Africe se stále jedná o čtyři děti na matku. V celosvětovém kontextu se na nižší plodnosti podepisuje jeden důležitý faktor. Během let se dramaticky snížila dětská úmrtnost.

"Na počátku 20. To se logicky propisuje na plodnosti. "Lidi se začnou chovat jinak, když předpokládají, že se jejich děti dožijí dospělosti. Aktuálně na celém světě umírá do pěti let věku v průměru 36 dětí z každé narozené tisícovky. Vzhledem ke klesající dětské úmrtnosti i rostoucí naději dožití bude celkový počet lidí na planetě stoupat až do roku 2084, kdy bude vrcholit na čísle 10,3 miliardy. Až poté se začne podle demografů OSN postupně snižovat. Nejvíce obyvatel bude žít v Asii, navzdory klesající porodnosti.

Demograf Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se domnívá, že zásadní dopady nižší porodnosti se však zatím ve společnosti neprojevují. "Dochází k poklesu počtu obyvatel nebo se k němu schyluje. Zároveň obyvatelstvo stárne. Teprve v budoucnu se však uvidí, zda to bylo dobře, nebo špatně a z jakého úhlu pohledu konkrétně.