Falšovaná vína jako ohrožení zdraví: Co odhalila Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Úkolem Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) je kontrolovat bezpečnost a kvalitu potravin na českém trhu.

S ředitelem odboru kontroly, laboratoří a certifikace Státní zemědělské a potravinářské inspekce Jindřichem Pokorou jsme hovořili o kvalitě potravin na českém trhu.

Činnost Státní zemědělské a potravinářské inspekce

Kromě nás zajišťují dohled nad trhem potravin ještě Státní veterinární správa a hygienická služba.

Zjednodušeně lze říct, že veterináři kontrolují výrobu potravin živočišného původu a provozy, kde se manipuluje s masem, my pak výrobu potravin rostlinného původu a obchod s potravinami.

K tomu ještě do naší kompetence spadá oblast veřejného stravování, kam patří například restaurace.

Čtěte také: Dezinformace o klimatu

Tento segment jsme si rozdělili s hygienickou službou, takže zhruba do poloviny restaurací chodí hygienici a do poloviny my.

Plánování kontrol

Plán kontrol sestavujeme podle analýzy rizika.

Máme na to v našem informačním systému speciální algoritmus, který zohledňuje druh potravinářské výroby, velikost provozovny a výsledky předchozích kontrol.

V úvahu se bere i skutečnost, zda je firma zapojena do nějakého systému sledování kvality nebo certifikace.

Na základě těchto informací se stanoví stupeň rizika a z něho vyplývající četnost kontrol.

Čtěte také: Jak recyklovat odpady z vinařství

Tam, kde je riziko větší, chodíme častěji.

Počet inspektorů

I s vedoucími, kteří se práci v terénu už tolik nevěnují, máme přibližně 300 inspektorů.

Na každého tak vychází v průměru téměř 300 provozoven, ale prakticky se dá zvládnout asi 150 kontrol za rok.

Kromě vlastní kontroly totiž inspektor musí učinit ještě řadu administrativních úkonů, které zabírají spoustu času.

Ke každé kontrole je třeba pořídit písemný záznam, a když se objeví nějaké porušení předpisů, musí se zahájit správní řízení o uložení pokuty.

Čtěte také: Cíle ekologické výroby vína

Průběh kontrol

Na ty jednoduché, například stánku, kde se prodávají noviny a balené cukrovinky, ano.

Zpravidla ale doporučujeme chodit ve dvojicích.

Ve velkých provozech, třeba v supermarketech, bývá také docela běžné, že kontroly provádí skupina čtyř i více inspektorů.

To jednak proto, aby zvládli velký objem práce, a jednak kvůli tomu, aby byli včas na kritických místech.

My totiž musíme zahájení kontroly nejprve v dané provozovně ohlásit odpovědné osobě.

A rychlost, jakou se ta zpráva rozšíří a prodavačky i v tom nejodlehlejším koutě hned začnou uklízet, je skoro neuvěřitelná.

Proto se inspektoři předem rozdělí k jednotlivým úsekům, třeba k zelenině, k pečivu, k pultu s lahůdkami, a vedoucí kontrolní skupiny pak jde kontrolu oznámit vedoucímu dané provozovny.

Zahájit činnost tak můžou téměř okamžitě poté, co se to dozví odpovědná osoba.

Před oficiálním ohlášením však začít s vážením, měřením a odebíráním vzorků nesmíme.

Rizika povolání inspektora

Musíme se smířit s tím, že inspektor nebývá v provozovnách vítán s radostí.

Vždyť je zpravidla zdrojem nepříjemností.

Když nic jiného, tak zdržuje personál od práce.

A jeho úkolem je upozorňovat na nedostatky.

Občas se tedy stane, že někomu rupnou nervy a s reakcí to přežene.

Nedávno třeba kontrolovaná osoba hodila po inspektorovi popelník.

Za dobu své praxe už pamatuji několik případů, které skončily odsouzením k podmínečnému trestu.

Zaznamenáváme i pokusy o uplácení.

Například, když jeden z našich inspektorů odcházel z kontroly, našel v kapse kabátu dvoutisícovku.

Ihned zavolal policii.

Kdyby si bankovky nevšiml, vystavil by se velkému nebezpečí.

Mohla to být nastražená past, venku by čekali policisté s nahlášeným číslem bankovky, kteří by ho obvinili z přijetí úplatku.

Naši lidé musejí být velmi obezřetní, a nemůžou si dovolit přijímat ani drobné pozornosti.

Falšování vína

Už na více než 80 případů čachrů s vínem upozornila inspekce. Ta má teď nový nástroj pro lepší kontrolu.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) na svém serveru Potraviny na pranýři zveřejnila už více než osm desítek nevyhovujících vín.

Při podrobnějším pohledu zjistíme, že většina spadá do kategorie falšovaných potravin, tedy takových, kdy je zákazník úmyslně uváděn v omyl.

Mezi pranýřovanými víny vyniká údajný Sklepmistr.

Toto víno zajistila loni SZPI hned na několika místech, bez potřebných dokladů a ve velmi pochybné kvalitě.

Řadu vín SZPI označila coby nejakostní, tzn. jako výrobky, které nedodržely předepsané složení nebo označení.

Klamání spotřebitelů o původu vína

Jedním z největších nešvarů v ČR v oblasti výroby a prodeje vín je klamání spotřebitelů o původu vína.

Situace v tomto směru by se ale mohla částečně zlepšit díky dohodě, kterou uzavřelo ministerstvo zemědělství s Generálním ředitelstvím cel.

Jde zejména o výměnu informací mezi celníky a SZPI, která má kontrolu deklarovaného původu vín v kompetenci.

Důkazem je i verdikt Krajského soudu v Brně z minulého týdne, který zamítl žalobu společnosti Vinium z Velkých Pavlovic proti rozhodnutí SZPI.

Inspekce firmě v prosinci 2011 uložila pokutu milion korun za uvádění produktů neznámého původu do oběhu a za chyby v evidenci vinařských produktů.

Vinium mělo podle SZPI uvádět u produktů neznámého původu na etiketě výrobků jako zemi původu Českou republiku, a tím se dopustit klamání spotřebitele.

Zlepšení situace v oblasti falšování burčáků

Zatímco loni zjistila SZPI při kontrolu burčáků pouze jeden nevyhovující vzorek, rok předtím šlo o 12 případů falšování těchto produktů.

Dovoz vín ze zahraničí

Česká republika, i díky svým klimatickým podmínkám, je v produkci vinných hroznů a výrobě vína dlouhodobě nesoběstačná, více než polovina spotřeby vína se k nám dováží.

tags: #falsovani #vina #ohrozeni #zdravi

Oblíbené příspěvky:

• Výjezdové stanoviště ZZS Jeseník
• Snadná dovolená v přírodě
• Tipy pro výběr odpadkového koše
• Průvodce Likvidací Odpadu s Bohousem Tridilem
• Trvalé stanoviště včelstev