Elektrárna Chvaletice: Největší znečišťovatel ovzduší v České republice

Největšími znečišťovateli loňského roku jsou v Česku uhelné elektrárny. Vedle emisí oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů jsou zodpovědné za největší množství toxických těžkých kovů vypouštěných do ovzduší, a to včetně rtuti. Na nejvyšších místech v žebříčku znečišťovatelů za rok 2022 figurují hlavně provozy z Ústeckého, Pardubického, Středočeského a Moravskoslezského kraje. Za nejvýznamnějšího lze označit uhelnou hnědouhelnou elektrárnu Chvaletice patřící společnosti Sev.En Energy vlastněné miliardářem Pavlem Tykačem.

Elektrárna Chvaletice se tak stala nejen skokanem roku, ale také největším českým zdrojem rtuti do ovzduší, když loni překonala i dříve první elektrárnu Počerady, která loni vypustila 383 kg rtuti," uvedlo Greenpeace. Následují ji hnědouhelné elektrárny Počerady a Prunéřov, obě v Ústeckém kraji. V roce 2018 Počerady vypustily 229 kilogramů této toxické látky. Prunéřov loni vyprodukoval 359 kilogramů rtuti. Další elektrárny a podniky z první desítky největších znečišťovatelů jsou pod hranicí 300 kilogramů.

Znečištění a výjimky

Zmíněná elektrárna Chvaletice vypustila do ovzduší více než dvojnásobné množství arsenu a o 70 procent více rtuti oproti předchozímu roku a je největším zdrojem těchto dvou látek v Česku. Elektrárna Chvaletice přitom stále znečišťuje na základě výjimek, které posvětilo ministerstvo životního prostředí ještě za ministra Richarda Brabce (ANO) a vlády bývalého premiéra Andreje Babiše. Například těch rtuťových bylo jedenáct. „Kdyby výjimku neměla, tak by emise rtuti byly několikanásobně nižší. Podobně je to s arsenem, který narůstá, protože elektrárna teď spaluje méně kvalitní uhlí z Lomu Vršany namísto Lomu ČSA,“ dodává Petrlík.

„Stejně jako u několika jiných škodlivých látek se na první místo dostala elektrárna Chvaletice ze skupiny Sev.En Energy miliardáře Pavla Tykače, když oproti předchozímu roku vypustila o 70 procent více této toxické látky. Ukazuje se, že proklamovaná ekologizace této elektrárny není nic než klamavá reklama. Přitom český export elektřiny v roce 2022 byl trojnásobný oproti výrobě Chvaletic, takže nadměrně znečišťující elektrárna vůbec není pro zajištění energie pro české spotřebitele potřebná, myslí si energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Emise skleníkových plynů a prachu

Šest z deseti největších zdrojů skleníkových plynů představují uhelné elektrárny. Na prvním místě skončila elektrárna Počerady, na druhém elektrárna Chvaletice. Emise skleníkových plynů meziročně nejvíce zvýšily elektrárny Počerady a Chvaletice, přičemž elektrárna Počerady o více než 700 tisíc tun a elektrárna Chvaletice o více než 1,1 milionu tun za rok. Celkově však množství ohlášených skleníkových plynů mírně pokleslo.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Rekordmanem v kategorii emisí prachu je huť Liberty Ostrava, která meziročně sice snížila emise prachu, ale z první příčky ji to nesesadilo. Mezi další významné zdroje emisí polétavého prachu patří uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice, Prunéřov, Mělník a Ledvice. Čtyři z nejvýznamnějších znečišťovatelů prachem působí v Ústeckém kraji. Elektrárna Chvaletice emise prachu zvýšila o více než 40 tun.

Těžké kovy a další znečišťující látky

Novinkou letoška je žebříček největších znečišťovatelů toxickými těžkými kovy, konkrétně kadmiem, olovem, rtutí, niklem a arsenem. Tuto tabulku bezkonkurenčně vede elektrárna Chvaletice, která meziročně zvýšila emise arsenu o téměř 3,5 tuny, tedy o více, než ho vypustila do ovzduší v předchozím roce (2,1 tuny). Vedle benzenu však nově vypustila i značné množství styrenu (což je potenciální karcinogen, pozn. aut.).

Průmysl navíc vypouští řadu škodlivin, které se vůbec nesledují, například poly- a perfluorované látky neboli PFAS či bromované dioxiny. „Seznam látek monitorovaných a ohlašovaných do Integrovaného registru znečišťování je dvacet let starý a je nutné ho zrevidovat a rozšířit. Proto vítáme, že v něm snad už brzy přibudou PFAS, které mohou významně znečišťovat vody, a že se zpřísní ohlašovací práh pro kyanidy v odpadech,“ dodává Petrlík.

Reakce a postoje

Elektrárna Chvaletice považuje žebříčky "nátlakových organizací" za absurdní, protože srovnávají nesrovnatelné. Poukazuje na jednorázové měření rtuti, které nepovažuje za příliš průkazné, neboť složení paliva se během roku mění. "Pokračujeme v miliardové ekologizaci, jejíž součástí bude největší látkový filtr v republice a která v přechodném období povede ke splnění nových evropských limitů," uvedl na dotaz ČTK mediální zástupce Sev.En EC Petr Dušek. Podle něj měla v loňském roce elektrárna Chvaletice nejnižší emise oxidu siřičitého v historii.

Podle mluvčího Greenpeace Lukáše Hrábka nová měření ukázala, že emise rostou. Žádosti o výjimky označil za nepřijatelné. "Zastaralé uhelné elektrárny jako Chvaletice a Počerady prostě nejsou schopné plnit moderní nároky na ochranu zdraví a životního prostředí. Dávat jim výjimky z nových evropských limitů za situace, kdy se ukazuje, že vypouští více rtuti, než se myslelo, je nepřípustné. To by bylo jako snížit trest vězni ve chvíli, kdy se zjistí, že spáchal násobně více zločinů," uvedl Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Emisní povolenky a skleníkové plyny

Uhelné elektrárny Počerady, Tušimice a Prunéřov vypustily v roce 2023 dohromady 10 690 770 tun skleníkového oxidu uhličitého. Je to tedy téměř stejně, jako vypustila všechna osobní auta, která jezdí na českých silnicích (11 075 860 tun). Nejvíce vypouští uhelná elektrárna Počerady ze skupiny Sev.En, přitom nedodává žádné teplo a bez její výroby elektřiny se obejdeme, pouze se sníží vývoz.

Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR říká: “Aktuálně zveřejněná statistika emisních povolenek za rok 2023 potvrdila, že uhelné elektrárny zůstávají největším producentem emisí skleníkových plynů. Dává proto smysl se soustředit na jejich uzavření, které by u těch nejvíce znečišťujících, jako jsou například Počerady a Chvaletice, mělo nastat výrazně dříve než ve vládou plánovaném roce 2033. Tyto zdroje si nezaslouží veřejnou finanční podporu, aby navzdory svému neekonomickému provozu mohly být v provozu déle.

Výjimky z emisních limitů pro rtuť

Naopak největší výjimky z limitu pro toxickou rtuť dostaly v době ministra životního prostředí Richarda Brabce uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a Ledvice. Elektrárna Chvaletice již před více než rokem o výjimku přišla, přesto limity stále neplní. Úplně největší výjimku z emisních limitů (na čtyřnásobné překračování limitu u rtuti a celkově na 1250 kg této látky) obdržela od úřadů uhelná elektrárna Počerady ze skupiny Sev.En Energy AG Pavla Tykače, požádal o ni však ještě předchozí vlastník - Skupina ČEZ.

Druhou největší výjimku (z hlediska celkového množství rtuti) obdržela elektrárna Chvaletice stejného majitele. Tato výjimka však již od 22. června 2022 neplatí, neboť ji pozastavil a následně zrušil soud, protože byla svým rozsahem nezákonná. Elektrárna však kvůli nečinnosti úřadů limity stále nemusí plnit ani více než rok po zneplatnění výjimky. Nedávno dokonce Krajský úřad Pardubického kraje rozhodl, že elektrárna nemusí emisní limity plnit až do 31. 5. 2024, přestože takové rozhodnutí (fakticky udělení další výjimky) je zcela protiprávní.

Uhelné elektrárny však rtuť nejen vypouští, ale Česku kvůli tomu také patří mezi země s největším spadem rtuti na čtvereční kilometr. 55 procent tohoto spadu pochází ze zdrojů na území České republiky. Česko patří paradoxně i do desítky zemí, které nejvíce přispívají ke znečištění Baltského moře rtutí, kde je jediným znečišťovatelem, který neleží přímo u moře.

Čtěte také: Škoda a emisní normy

„Již dva roky mělo být zdraví lidí v Česku lépe chráněno před zplodinami z uhelných elektráren a dalších velkých spalovacích zařízení. Naprostá většina zařízení se přizpůsobila. Bohužel zdaleka největší zdroje toxické rtuti - elektrárny Počerady, či Ledvice - pokračují ve znečišťování kvůli výjimkám z emisních limitů. Uhelná elektrárna Chvaletice pak kvůli nečinnosti úřadů limit překračuje dokonce bez platné výjimky.

„Česká republika je jednou z nejštědřejších zemí v EU, pokud jde o udělování výjimek z emisních limitů pro znečišťovatele. Limity přitom prošly dlouhým procesem příprav a konzultací, aby odrážely účinky nejlepších ekonomicky dostupných technologií. Po schválení limitů navíc následovala čtyřletá lhůta, během které se jim měly uhelné elektrárny přizpůsobit.

tags: #jake #emise #vypousti #chvaletice #elektrarna

Oblíbené příspěvky:

• Praktické využití nože
• Kontroverze s Greenpeace
• Více o ekosystému pole
• Časopisy o životním prostředí pro děti
• Nový systém odpadového hospodářství v Kozojedech