Klimatické členění Jihomoravského kraje a jeho charakteristika

24.03.2026

Správní obvod obce s rozšířenou působností Moravský Krumlov je jedním z 21 správních obvodů v Jihomoravském kraji. Se svými 22 517 obyvateli (30. 9. 2022, ČSÚ) se rozkládá na ploše 348 km² a zahrnuje 33 obcí. Hustota zalidnění je zde 64 ob/km², což je přibližně polovina celorepublikového průměru, který činí 133 ob/km². V rámci Jihomoravského kraje je toto území situováno v jihozápadní části. Severozápadní hranicí správní obvod sousedí s krajem Vysočina.

Z geomorfologického hlediska náleží řešené území do systému Alpsko-himalájského. Geomorfologické provincie zasahující na území SO ORP jsou Západní Karpaty v jihovýchodní části a Česká vysočina v severozápadní části. Půdní fond zájmového území tvoří především půdní typ černozem modální v jižní části území a hnědozem modální v severní části území. Celková rozloha řešeného území činí 34 783,3 ha.

Dle členění klimatických oblastí (Quitt, E. 1971) spadá území SO ORP Moravský Krumlov do mírně teplé oblasti MT11 a dvou teplých oblastí T2, T4. Do mírně teplé oblasti MT11 spadá zhruba polovina území správního obvodů v jeho severozápadní částí. Teplá oblast T2 zaujímá jeho střed a teplá oblast T4 tvoří menší oblast zasahující z jihovýchodu.

Charakteristika klimatických oblastí:

MT11: Dlouhé teplé a suché léto, krátké přechodné období s mírně teplým jarem a podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním směhové pokrývky.
T2: Dlouhé, teplé a suché léto, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.
T4: Velmi dlouhé léto, které je velmi teplé a velmi suché. Přechodné období je velmi krátke s teplým jarem a podzimem.

Modelové území Rosicko-Oslavansko

Modelové území zaniklé či zanikající hornické krajiny Rosicka-Oslavanska se nachází v geomorfologické oblasti IID Brněnská vrchovina. Jádrové území leží v geomorfologickém celku IID-1 Boskovická brázda, podcelku IID-1A Oslavanská brázda, okrsku IID-1A-7 Zbýšovská pahorkatina. Na severu u Zastávky zasahuje do jádrového území od Rosic geomorfologický okrsek IID-1A-6 Rosická kotlina a jižně od Padochova od Ivančic geomorfologický okrsek IID-1A-8 Ivančická kotlina.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Geologické podloží jádrového území v Oslavanské brázdě tvoří permokarbonské a neogenní sedimenty (jílovité břidlice, jílovce, arkózy, slepence, droby). Významný kvartérní pokryv představují spraše a sprašové hlíny na plošinách a mírných svazích a fluviální sedimenty v údolních nivách. V širším zájmovém území západně od Oslavanské brázdy na okrajích Českomoravské vrchoviny (Bítešská vrchovina) převládají metamorfované krystalické břidlice (ortoruly, migmatity, granulit, místy hadce). V širším území východně od Oslavanské brázdy (Bobravská vrchovina) tvoří skalní podloží hlubinné vyvřeliny brněnského plutonu (žula, granodiorit).

Reliéf Zbýšovské pahorkatiny v jádrovém území (katastry Zbýšov u Oslavan, Babice u Rosic, Zastávka, Padochov, Oslavany) má typologicky charakter ploché, místy až členité pahorkatiny v převládající nadmořské výšce 300-400 m. Reliéf Ivančické kotliny na jihu je nižší (nadmořská výška 200-300 m), odlesněný a s výjimkou údolí řeky Oslavy málo členitý, podobně jako reliéf Rosické kotliny severně od řeky Bobravy. Oslavanská brázda je na západní i východní straně zřetelně ohraničena okrajovými svahy Českomoravské vrchoviny a Bobravské vrchoviny.

Modelové území Rosicko-Oslavansko leží v teplé klimatické oblasti s průměrnou roční teplotou 8 až 9°C, podle starší klimatické klasifikace Quitta na přechodu mezi klimatickou oblastí teplou T2 a mírně teplou MT11. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 500-550 mm, území leží ve srážkovém stínu a zejména v létě trpí suchem. Zima je mírná s nestálou sněhovou pokrývkou, léto je poměrně dlouhé a často suché.

Území leží ve fytogeografickém obvodu České mezofytikum, fytogeografický okres 68 Moravské podhůří Vysočiny. Převládá lesní výškový vegetační stupeň 3 dubovobukový, v nižších polohách stupeň bukovodubový. Potenciální přirozenou vegetaci podle Neuhäuslové tvoří téměř na celém území černýšová dubohabřina, s malými ostrůvky xerotermních skalních stepí.

Současná krajina je mozaikou zemědělských ploch s převahou orné půdy, lesních celků, sídel a s hustou sítí dopravních linií včetně energovodů a produktovodů. V jádrovém území v Oslavanské brázdě je soustředěné poměrně husté osídlení a četné pozůstatky hornické činnosti jako jsou haldy, odkaliště, opuštěné těžební a průmyslové areály. V okrajových částech zájmového území je osídlení mnohem řidší a vyšší zastoupení zde mají lesní plochy, zejména v Bobravské vrchovině.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

tags: #klimatické #členění #Jihomoravského #kraje #charakteristika