Klimatické změny a dopad na zdraví

14.04.2026

Změna klimatu a globální oteplování jsou pojmy a skutečnosti, které ovlivňují nejen naše životní prostředí, přírodní zdroje a přírodu jako takovou. Klimatické změny mají i přímý dopad na naše zdraví. Lidské zdraví se s oteplováním planety a degradací životního prostředí způsobených lidskou aktivitou přímou úměrou zhoršuje. Dopady klimatické změny však začínáme pociťovat stále častěji a zhoršující se kvalita životního prostředí se u nás podílí až na 15 % úmrtí.

Přímé a nepřímé dopady klimatické změny

Hlavní rizika můžeme rozdělit do dvou základních kategorií: na přímé dopady a nepřímé dopady. Mezi ty přímé určitě patří nárůst teploty a s tím spojená rizika většího výskytu období takzvaných horkých vln, tedy období s vysokými teplotami v létě. Ty mají přímý dopad na lidské zdraví a mohou způsobovat v extrémních případech i zvýšený počet úmrtí v důsledku horka. Také s tím souvisí i další extrémní jevy. Jako příklad mohu uvést tropické cyklóny a další extrémní bouře, u kterých ale už ten rostoucí trend není tak průkazný jako u horkých vln. Očekává se ale, že i tyto meteorologické jevy budou extrémnější.

Pak tady jsou spíše nepřímé dopady, které souvisí se zvýšením rizika výskytu sucha obecně na planetě, ale i v šířkách mírného pásma. S tímto pak souvisí nedostatek vody pro zemědělství, nedostatek produkce potravin, a to zejména v těch oblastech, kde je už dnes nedostatek vody. To může způsobovat i hladomory nebo konflikty o vodu. Dalším nepřímým dopadem je zvýšené riziko šíření různých tropických infekčních onemocnění, která se dnes vyskytují v tropických oblastech, a kvůli oteplování se mohou vektory šířící tato onemocnění, jako jsou různé druhy komárů nebo klíšťat, šířit do vyšších zeměpisných šířek.

Konkrétní dopady v České republice

Klimatická změna v ČR nejvíce zasahuje vodní hospodářství, které má zásadní problémy se schopností zadržovat vodu v krajině a vyrovnávat výkyvy v množství srážek. Zvyšující se teploty a změny v půdní vlhkosti už nyní ohrožují naši zemědělskou produkci. V lesnictví změna klimatu zase negativně ovlivňuje hlavně monokultury smrku. Vysoké letní teploty a vlny vedra urychlí šíření onemocnění a počet úmrtí spojených s horkem. Mimochodem to souvisí například s už aktuálním častějším výskytem lymské boreliózy - vyšší teploty podporují růst populace klíšťat.

Znečištěné ovzduší má na svědomí častější výskyt astmatických záchvatů a zhoršený průběh plicních a respiračních onemocnění. Měnící se podmínky navíc vedou k prodloužení pylové sezóny a vyšší koncentraci pylů, což může znamenat citelný nárůst respiračních alergií. Horko a dlouhodobé sucho vytváří ideální podmínky pro rozmnožování klíšťat a prodlužuje jejich životní cyklus, což znamená zvýšení rizika přenosu klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy. Ve stínu těchto hrozeb a dopadů se na lidském zdraví a životním komfortu podepisuje stres.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Evropský kontext

Evropa se otepluje nejrychleji ze všech regionů, přičemž v letech 2022 až 2023 zemřelo kvůli horku v pětatřiceti evropských zemích přes 100 000 lidí. Podle agentury Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus byl rok 2024 celosvětově nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 15,10 stupně Celsia.

Řešení a adaptace

Existují způsoby, jak zmírnit rychlost oteplování z globálního hlediska. To ale jedinec příliš neovlivní. Záleží spíše na přístupu států, které vytvářejí podmínky pro omezování produkce skleníkových plynů a obecně šetrnější hospodaření a průmysl vůči klimatu a životnímu prostředí. Z pohledu člověka jako jednotlivce - možná to bude znít banálně - je důležité udržovat se v kondici. Rizika, o kterých jsme mluvili, jsou nejvyšší u lidí ve špatné zdravotní a fyzické kondici.

Mezi další možná řešení patří:

Snižování emisí základních znečišťujících látek z vytápění domácností a dopravy
Přechod na alternativní paliva a pohony v dopravě a příklon k obnovitelným zdrojům při výrobě elektřiny a tepla
Zlepšení kvality ovzduší
Přechod na oběhové hospodářství, snižování celkové produkce odpadů a skládkování
Snižování hlukové zátěže obyvatel a světelného znečištění
Podpora ekologické stability krajiny a udržitelného hospodaření - obnova lesů, zvyšování kvality zemědělské a lesní půdy, prevence eroze
Systémové řešení zadržování vody v krajině a vytváření lesů odolných vůči změně klimatu
Podpora biologické rozmanitosti
Připravenost a odolnost společnosti vůči mimořádným událostem

Posilujeme klimatickou gramotnost českého zdravotnictví

Klimatická krize a s ní související důsledky ztráty biodiverzity a znečištění jsou stále naléhavěji považovány za největší hrozbu pro lidské zdraví i zdravotnické systémy ve 21. století. Ve vzdělávání zdravotníků je zatím problematika souvislostí zdraví a stavu životního prostředí zastoupena jen okrajově. Cílem projektu Zdraví a klimatická změna (plný název: Klimatické vzdělávání pro zdravotníky a osvěta ohledně vlivu klimatické změny na zdraví; 2023-2025), který koordinuje Klimatická koalice, je proto příprava, pilotní ověření a rozšíření vzdělávacího modulu o změnách klimatu a zejména o jejich důsledcích na zdraví a zdravotnické systémy.

Interaktivní e-learningový kurz je určený především praktickým lékařům a lékařkám v České republice či individuálním zájemcům a zájemkyním z řad zdravotnických profesionálů a je k dispozici zcela zdarma.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

tags: #klimatické #změny #a #dopad #na #zdraví