Klimatické změny a záplavy: Příčiny a důsledky

Dnes je velmi často diskutované téma změny klimatu. Je pravdou, že naše planeta Země v minulosti procházela mnoha změnami klimatu - např. střídání dob ledových a meziledových ve čtvrtohorách. Jenže žádná ze změn se neděla takovou rychlostí, s jakou probíhají změny klimatu v dnešní době.

Nejničivějšími projevy klimatické změny jsou v Evropě v posledních letech znát na intenzitě sucha a povodní. Živelné pohromy zde byly vždycky, lidskou aktivitou působené změny klimatu je ale zesilují a zvyšují jejich četnost. Tak zní už mnoho let konsensus drtivé většiny odborníků dokládaný stále novými daty.

Příčiny a důsledky klimatických změn

V dnešní době roste antropogenní vliv - tedy vliv člověka na změny klimatu. Člověk zásadně urychluje, především produkcí skleníkových plynů, vrchol meziledové doby, ve které se nyní nacházíme a navyšuje křivku růstu teploty nad únosnou mez.

S růstem teploty dochází k celé řadě, často nevratných změn, přírodních podmínek naší planety. Velký vliv pak má tání ledovců, který celý proces urychluje. Změny, které nastávají, či nastanou ovlivní celou planetu a tím pádem celé lidstvo, faunu i flóru.

Důležitost Atmosféry. Skleníkový efekt je spojen s naší atmosférou již od jejího vzniku. Je velmi důležitý - umožňuje život na Zemi. Skleníkové plyny zadržují teplo, díky kterému je na naší planetě vhodné prostředí pro život. Mezi skleníkové plyny patří vodní pára, oxid uhličitý (zvyšování koncentrace v důsledku spalování, kácení lesů, především pralesů, výroba stavebních hmot - cement, vápno) a metan (do ovzduší se dostává díky intenzivnějšímu chovu dobytka, pěstováním rýže, zakládáním skládek či při těžbě uhlí.

Čtěte také: Záplavy a sucho v důsledku klimatu

Nežádoucí plyny v atmosféře mohou také způsobit kyselé deště, které mají degradační účinky na zemědělskou půdu, vodní plochy či lesní společenstva.

Změny klimatu probíhají ve velkém časovém rozpětí, některé jsou patrné již v řádu desetiletí, jiné za miliony let. Podle velikosti ovlivněného území hovoříme o lokálních či globálních změnách.

Mezi dlouhodobé příčiny řadíme změnu zemské tektoniky, vznik pohoří. Mezi krátkodobé pak náleží vulkanická činnost či činnost člověka. Důsledky jsou patrné již dnes - vzestup hladiny oceánů, změna tryskového proudění ve stratosféře a narušení globální cirkulace atmosféry, degradace půdy (sucho), vlny veder, nízká kvalita vody, šíření nemocí v nových oblastech nebo i delší pylová sezóna trápící alergiky.

V důsledku změn klimatu dochází také k migraci zvířat i rostlin (pozorujeme v krajině zavlečené druhy, nepůvodní). Důsledky jsou, jak to již bývá, mnohem závažnější v rozvojových zemích.

Důkazy o změně klimatu

Klima se mění a zásadně ovlivňuje fungování celé planety. V posledních letech dochází k extrémním výkyvům počasí, objevují se mimořádné povodně i období sucha. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) dokazuje, že oteplování je způsobeno lidskou činností. Naše průmyslová společnost je postavená na spotřebě fosilních paliv a důraz na ekologicky neudržitelný růst ekonomiky ohrožuje podmínky pro život. Změna klimatu má dopad na zemědělství, snižuje se potravinová bezpečnost a biologická diverzita.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Současná klimatická změna je způsobena činností člověka. Tím se výrazně liší od změn klimatu v minulosti. Spalování uhlí, ropy a zemního plynu a některé další činnosti mění složení atmosféry a přidávají do ní skleníkové plyny.

Planetární klima vzniká souhrou velkého množství fyzikálních procesů: sluneční záření je hlavním zdrojem energie, skleníkové plyny mění prostup tepelného záření atmosférou a ovlivňují tak celkovou energetickou rovnováhu planety, oceánské a atmosférické proudy distribuují teplo do různých oblastí planety.

Čím vyšší jsou koncentrace CO2 v atmosféře, tím vyšší je teplota planety. Zvýšení koncentrace oxidu uhličitého o 10 ppm způsobí oteplení planety asi o 0,1 °C -⁠ tento vztah je přibližný, ale dostatečně přesný, aby byl užitečný k odhadům budoucího vývoje.

Vyšší teploty a častější sucha nepříznivě ovlivňují zdraví lesů a pěstování potravin, vzestup hladin oceánů ohrožuje města na pobřeží a kvůli tání horských ledovců chybí voda v povodích, která jsou jimi napájena. To jsou příklady dopadů klimatické změny.

Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) je globální změna klimatu „taková změna klimatu, která je vázána přímo nebo nepřímo na lidskou činnost měnící složení globální atmosféry a která je vedle přirozené variability klimatu pozorována za srovnatelný časový úsek“.

Klimatický systém se vyvíjí v čase. Jeho vývoj má 2 příčiny. Za prvé se klimatický systém vyvíjí vlivem vlastní vnitřní dynamiky. Za druhé se klimatický systém vyvíjí vlivem vnějšího působení.

Malá změna průměrné teploty způsobuje velké změny výskytu různých typů počasí.

Důkazy o vlivu člověka

Víme, že teplota na Zemi zažívá bezprecedentní nárůst. A také jsme si jisti tím, co za něj nemůže. Za změnu teploty nemůže poloha Země vůči Slunci, kterou ovlivňují Milankovičovy cykly - tento parametr by sám o sobě vedl Zemi k lehkému ochlazování.

Vulkanická činnost způsobuje určité emise CO2 (cca 1 % oproti lidským emisím), zároveň však při velkých erupcích dochází ke značnému odrazu sluněčního záření na sopečném prachu v atmosféře.

Přízemní ozón je další z možných příčin změn klimatu. Tento plyn již podle názvu není ozónem, který známe z ozónové vrstvy. Přízemní ozón vzniká složitými reakcemi UV záření a lidských emisí, např. oxidů dusíku. Tento ozón je pro lidské plíce dráždivý a stejně jako jeho stratosferický protějšek pohlcuje tepelné záření.

Často zmiňovaným faktorem ovlivňujícím klima jsou aerosoly. Jedná se o pevné nebo kapalné částice rozptýlené ve vzduchu. Za aerosoly můžeme považovat prach vzniklý např. ze spalování uhlí, dopravy, sopečných erupcí nebo pouští. Většina aerosolů rozptýlených v atmosféře odrážejí sluneční záření zpět do vesmíru, např. ale saze jej pohlcují. Aerosoly mají také silný vliv na tvorbu oblačnosti.

Pak zde stojí široce uznávaná teorie, že za klimatickou změnu může sílící skleníkový efekt.

Z laboratorních měření víme, že skleníkové plyny zadržují stejné tepelné záření jako je to odcházející ze Země - brání tedy jejímu ochlazování.

Asi nejsilnější důkaz přichází ze satelitních měření. V roce 1970 bylo změřeno frekvenční spektrum odchozího tepelného záření ze Země a to samé bylo změřeno roce 1996. Na tomto grafu vidíme, že se snížilo množství odchozího tepelného záření přesně v těch frekvencích, jaké zadržují skleníkové plyny.

Kdyby se oxid uhličitý uvolňoval z oceánů, tak by jeho množství v oceánu klesalo. My ale víme, že množství oxidu uhličitého v mořích a oceánech roste, protože roste jejich kyselost.

Spalováním fosilních paliv se tedy do atmosféry dostávají plyny ochuzené o uhlík C-14, a proto jeho koncentrace v atmosféře klesá. To nám spolu s klesající koncentrací atmosferického kyslíku dává jasný a nezvratný důkaz toho, že za nárůstem skleníkových plynů v atmosféře je člověk a emise skleníkových plynů. Navíc zvýšené koncentrace skleníkových plynů svým výskytem odpovídají lidským zdrojům znečištění.

S jistotou víme, že skleníkové plyny vznikající spalováním fosilních paliv a výrobou cementu zesilují skleníkový efekt, který zadržuje vyzařovanou tepelnou energii ze Země a ohřívají tak atmosféru.

Globální oteplování a klimatické změny jsou na počátku 21. století největší výzvou lidstva.

To, co činí současnou klimatickou změnu výjimečnou oproti těm minulým, je její rychlost. Zatímco v minulosti tyto změny obvykle trvaly tisíce let, ta současná probíhá v řádu desítek let.

Globální oteplování označuje jev, kdy dochází k dlouhodobému zvýšení průměrné povrchové teploty na Zemi. Vyšší teplota znamená více energie a vodní páry v atmosféře. Tyto faktory vedou k dalším klimatickým změnám. Sem patří tání ledovců, zvyšování hladiny moří, změny srážek a častější extrémní projevy počasí jako sucha, povodně, vichřice a další.

Kvůli klimatickým změnám se život (nejen) lidí na planetě stává obtížnější. Častější sucha způsobují problémy v zemědělství, vedra ve zdravotnictví, povodně v dopravě, vichřice v energetice atd. Častější výskyt podobných událostí znamená více nepříjemností a vyšší náklady na jejich překonání. Tyto problémy se týkají všech zemí světa včetně ČR, proto téměř všechny státy usilují o omezení globálního oteplování a s ním o zpomalení souvisejících klimatických změn.

Současné globální oteplování je způsobené rostoucí koncentrací skleníkových plynů v atmosféře, které zesilují skleníkový efekt. Skleníkový efekt znamená, že méně tepla (infračerveného záření) ze slunečního svitu se odrazí zpět do vesmíru, tedy více tepla zůstane na Zemi.

Jedná se zejména o vodní páru, oxid uhličitý (CO2), dále metan (CH4), freony (CFC), halogenové uhlovodíky (HFC) a oxid dusný (N2O). Zatímco samotný výskyt skleníkových plynů - kromě freonů - je v přírodě běžný, jejich rostoucí koncentrace v atmosféře a následné oteplování je výsledkem lidské činnosti. S těmito závěry souhlasí akademie věd většiny průmyslových států včetně té české a nejsou zpochybněny žádným státním či mezinárodním vědeckým orgánem.

Oxid uhličitý má z lidmi vypouštěných skleníkových plynů na globální oteplování největší vliv. Ostatní skleníkové plyny jsou sice účinnější, pokud jde o skleníkový efekt, ale oxidu uhličitého lidé vypouštějí řádově víc. V roce 2020 jsou hlavním světovým zdrojem energie fosilní paliva, tj. ropa, uhlí a zemní plyn. Spalováním obrovského množství fosilních paliv se do atmosféry ve formě CO2 denně dostávají tisíce tun uhlíku, který byl do té doby bezpečně uložen v zemi.

Metan pochází především z intenzivního chovu dobytka a pěstování rýže, ze skládkování odpadu nebo z těžby, zpracování a transportu fosilních paliv.

Freony a halogenové uhlovodíky se do atmosféry dostávají výhradně z lidské činnosti, v přírodě se přirozeně nevyskytují. Používají se zejména v chladicích systémech, pro výrobu izolací a v průmyslových rozpouštědlech.

Mezi další faktory ovlivňující globální klima patří změny v rotaci země, kolísání sluneční aktivity, sopečná činnost, odlesňování, síla ozonové vrstvy a další. Žádný z těchto faktorů ani jejich kombinace však nevysvětluje nárůst globální teploty na současnou úroveň.

Za nárůst globální teploty, který by vedl ke všeobecné katastrofě, je považováno globální oteplení o 2 °C v roce 2100 v porovnání s předindustriálním obdobím (18. století). Snahou OSN je do roku 2100 udržet globální nárůst teploty pod 1,5 °C.

Od konce komunistické diktatury, jejíž hospodaření devastovalo českou krajinu, nás dělí několik desetiletí. Za tu dobu pozorujeme výrazné zlepšení kvality životního prostředí. Na druhou stranu díky klimatické změně, stavu půd a lesů, dozrávají nové environmentální problémy. Voda, jako stěžejní faktor krajiny, z ní mizí. Podařilo se sice zlepšit například čistotu povrchových vod, ale nerozumné hospodaření s vodou v krajině v kombinaci s klimatickou změnou může mít katastrofické důsledky.

Světové ledovce kvůli klimatickým změnám v současné době ztrácí každoročně neuvěřitelných 370 miliard tun ledu. V důsledku toho se neustále zvyšuje hladina moří, což ohrožuje obyvatele pobřežních oblastí. Nebezpečné oteplování planety pociťujeme už nyní, časté záplavy, lesní požáry i vymírání řady živočišných druhů.

Jak to ale bude vypadat za pár desítek let? Odhaduje se, že do roku 2100 bude průměrná teplota Země o 2 až 4° C vyšší. Záležet bude hlavně na našem přístupu.

Měnící se světové klima vážně ohrožuje současný život v Arktidě. Klimatické změny s sebou přinesly změny migračních tras zvěře i vegetačních období rostlin. Místní se musejí rychle přizpůsobit.

Klima se mění a zásadně ovlivňuje fungování celé planety. V posledních letech dochází k extrémním výkyvům počasí, objevují se mimořádné povodně i období sucha. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) dokazuje, že oteplování je způsobeno lidskou činností. Naše průmyslová společnost je postavená na spotřebě fosilních paliv a důraz na ekologicky neudržitelný růst ekonomiky ohrožuje podmínky pro život. Změna klimatu má dopad na zemědělství, snižuje se potravinová bezpečnost a biologická diverzita.

Klimatické výkyvy ovlivňují obyvatele zemí globálního Jihu, z nichž se velká část živí zemědělstvím. Konkrétní dopad změn vidíme na příkladu kávy. Produkci drobných pěstitelů a pěstitelek ohrožují větší vedra a sucho v kombinaci s tzv. kávovou rzí. Změna klimatu ovlivňuje celý obchod s kávou, protože ta je velmi citlivá na změny teploty. Mění se vhodná místa pro její pěstování.

Pěstitelé kávy jako třeba Hamilcar se na změně klimatu podílí minimálně, přesto důsledky pociťuje zcela zásadně. Změna klimatu ovlivňuje nejen jeho úrodu kávy, ale mění mu celý život. Jeho kávovníky, pěstované tradičním způsobem ve stínu, v roce 2014 napadla kávová rez. Toto houbové onemocnění se předtím nikdy do tak vysoko ležících pozemků nedostalo. Velká horka a deště v nezvyklých ročních obdobích vedly k šíření rzi i na pozemky ve výšce nad 1500 m. n. m. Běžní pěstitelé kávy nemají většinou prostředky pro boj s kávovou rzí. (Pro ty zapojené do systému fair trade je výhodou alespoň to, že mohou využívat prostředky fairtradového sociálního příplatku a speciálních technických školení).

Za změnu klimatu je třeba přijmout spoluodpovědnost a pokoušet se aktivně řešit její příčiny i důsledky. Mezi Cíly udržitelného rozvoje OSN z roku 2015 je důraz na odstraňování drahé, nebezpečné a nezdravé závislosti na fosilních palivech (uhlí, ropa a zemní plyn stále kryjí 80 % energetické spotřeby světa) a na systematickou podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Nicméně tato řešení jsou dílčí a k tomu, abychom negativním důsledkům změn klimatu zabránili, potřebujeme zcela nové uspořádání ekonomiky a tím pádem i společnosti.

National Geographic 8. 7. 2025 clock 7 minut Povodně nejsou jen náhlé - stávají se silnějšími, rychlejšími a smrtelnějšími. Představujeme vědecké poznatky o povodních. Zjistěte, jak klimatická změna zhoršuje tento přírodní jev.

Dopad klimatické změny na povodně

Klimatická změna zvyšuje riziko povodní po celém světě, zejména v pobřežních a nízko položených oblastech, kvůli své roli v extrémních povětrnostních jevech a stoupání mořské hladiny. S každým stupněm oteplení atmosféry může vzduch pojmout asi o sedm procent více vlhkosti, což znamená, že bouřkové systémy mohou najednou vypustit více srážek. Vyšší teploty mohou způsobit, že se hurikány pohybují pomaleji a přinášejí více deště, přičemž vlhkost směřují do atmosférických řek, jako jsou ty, které vedly k silným dešťům a záplavám v Kalifornii v roce 2019.

Studie z ledna 2025 zjistila, že do roku 2100 bude dalších 300 milionů lidí vystaveno riziku stoleté povodně, přičemž 21,1 procenta tohoto nárůstu je způsobeno klimatickou změnou. Data z roku 2021 ukázala, že podíl lidí žijících v oblastech náchylných k povodním po celém světě vzrostl mezi lety 2000 a 2015 o 20 procent, což je desetkrát více, než předpovídaly dřívější modely.

Mezitím tající ledovce, rostoucí teploty a klesající města způsobují vzestup mořské hladiny, který vytvořil chronická rizika zatopení pro místa od Benátek v Itálii po Marshallovy ostrovy. Podle studie z ledna 2025 ledovce celosvětově ztratí 39 procent své hmoty ve srovnání s rokem 2020, což způsobí globální průměrný vzestup hladiny moře o 10 centimetrů. Podle analýzy z roku 2017 bude do konce tohoto století čelit opakovaným záplavám více než 670 komunit v USA; již nyní se to děje ve více než 90 pobřežních komunitách.

tags: #klimatické #změny #a #záplavy #příčiny #a

Oblíbené příspěvky:

• Nezaměstnanost Chebsko
• Strategie pro snížení emisí
• Dluhopisy Rohlik Finance II a.s.
• Emise Vibrací: Definice a Normy
• Průvodce měřením emisí