Klimatický pás se 4 ročními obdobími: Skeptický pohled na klimatickou debatu

Fyzik Luboš Motl patří k nepřehlédnutelným představitelům českých „klimaskeptiků“. V rozhovoru vysvětluje, že jako člověk z prostředí špičkové vědy (a někdejší pedagog z Harvardu) nemůže přijmout některá klíčová tvrzení klimatické debaty. Vyvrací řadu mýtů o „popíračích“ a zdůrazňuje, že oba tábory si jsou v mnoha směrech blíže, než se tuší.

Co znamená být skeptik v klimatické debatě?

Slovo skeptik má samozřejmě mnoho úrovní: skeptický je možné být k mnoha věcem - třeba k paranormálním jevům. V poměrně příbuzném smyslu se to slovo používá v klimatické debatě. Pro mě jsou tedy tvrzení o přicházející zkáze vinou klimatické změny analogické třeba i tomu, že lidé vládnou nadpřirozenými silami. Samozřejmě to není perfektní analogie, ale tak jako tak je to skepse k velkým, silným výrokům.

Když se dostaneme ke skepsi vůči technickému obsahu klimatické debaty, zjistíme, že i ta má mnoho složek. Skeptici se liší v tom, na jaké úrovni s čím nesouhlasí. Obecně se ale shodují v tom, že neexistuje problém natolik vážný, aby vyžadoval zásadní reorganizaci chování lidstva, ekonomiky, problém, který by opravdu hrozil záhubou. Důvod, proč to neexistuje, je samozřejmě předmětem debat.

Mnohé to možná překvapí, ale jsem si téměř jist, že kdybychom probrali názory na klima, která mám já a které má pan doktor Pretel, tak ten rozdíl mezi námi bude dosti malý. V něčem bychom se samozřejmě neshodli - já třeba nesouhlasím s názorem, že extrémy v počasí zákonitě narůstají a že za tím stojí oteplování planety.

Otepluje se planeta?

Ano, otepluje. Otepluje se na úrovni století. Za poslední století se oteplilo asi o 0,7 stupně, nikdo to neví přesně. Za posledních 300 let se oteplilo řekněme o 1,5 stupně. Za posledních 1000 let se možná ochladilo. Je to věc, kterou nikdo neví najisto, závisí to na různých rekonstrukcích klimatu, které jsou velmi ošemetné.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Pokud se podíváme čistě na škálu posledních sta let, tak zjistíme, že třeba za posledních 15 let bylo oteplování téměř nula, takže se trend nedá odlišit od šumu. Za posledních deset let se lehce ochlazovalo, ale to samozřejmě neznamená, že se bude ochlazovat i nadále. Vůbec i ta velikost oteplení kolem půl stupně je na hranici přirozené variability a přesnosti měření. To opravdu není něco, co by bylo významné.

Ale i pokud uznáme, že lidstvo přispívá k oteplování, potřebuje sto či dvě stě let na to, abychom to opravdu dokázali změřit a potvrdit. Tedy zdvojnásobení koncentrací CO2 v atmosféře vede ke zvýšení teploty o zhruba jeden stupeň, to je číslo vyplývající z velkého množství empirických dat a je asi třikrát menší než je střední odhad IPCC, dle nějž to je 2-4,5 stupně. Zdvojnásobení koncentrací nastane někdy kolem roku 2080, pokud budeme přidávat tento plyn tak rychle jako dnes.

Vliv člověka na klima

Další klíčová otázka zní: pokud se tedy otepluje, může za to člověk? Částečně za to člověk zřejmě může. Zároveň je pravděpodobné, že na tom částečně musí mít podíl příroda. Před 300 lety nastala malá doba ledová a ta začala doznívat již kolem začátku průmyslové revoluce.

Skleníkový jev je efekt známý od objevů Josepha Fouriera roku 1824. Jde jen o sílu jevu, o jeho relativní důležitost ve srovnání s jinými jevy. My samozřejmě měníme zeměkouli mnoha různými způsoby a skleníkový jev je jedním z nich. A podle mě jedním z nejméně důležitých. My měníme teplotu na zeměkouli třeba i užíváním asfaltu, změnou plodin, které užíváme, a které mohou být světlejší nebo tmavší než ty přírodní.

Otepluje se, na tom se shodnou skoro všichni. Ale co z toho plyne? I kdyby to bylo o dva, tak bude v podstatě nepozorovatelné a nebude to mít v podstatě žádné zásadní důsledky. Ale i kdyby teplota třeba narostla ještě o víc, například Česká republika by neměla větší problémy s adaptací, ale to už jsou samozřejmě spekulace, do nichž není třeba se pouštět. Hlavní rozpor je tedy v tom, zda ta změna o stupeň či dva je problém, či ne.

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

Role IPCC

V jednom článku jste napsal, že IPCC je politická organizace, jejíž misí je selektivně vybírat, interpretovat a dezinterpretovat. Lidé v IPCC byli pro tuto práci vybráni proto, že mají zájem o prezentaci klimatologie v tomto smyslu. Já pochopitelně vůbec nezpochybňuji, že někteří z nich jsou chytří lidé. Nicméně byli vybíráni, protože souhlasí se základní misí IPCC, tedy varovat před klimatickou změnou.

Důležité je zamyslet se i nad tím, jak vlastně vznikla klimatologie v dnešní podobě. Když jsem studoval na matematicko-fyzikální fakultě, šli ji studovat ti lidé, kteří nestačili na ostatní obory. Na tom není nic špatného, ale je to prostě trochu chaotická věda. Pak ale před zhruba dvaceti roky nastala situace, kdy se klimatologie nafoukla asi desetinásobně. Do tohoto oboru bylo nataženo obrovské množství lidí, několikanásobně stouplo jeho financování, a to vše pouze kvůli tomu, že se stalo populární téma klimatické změny způsobené člověkem.

A co z toho plyne? Že 90 procent financí na tuto vědu je zacíleno právě na řešení této údajné katastrofy způsobené člověkem. Kdyby tomu nikdo nevěřil, klimatologie se vrátí do pozice standardního skromného předmětu fyzikálních věd, jímž byla před 20 lety.

Je to obor, který si vybírá lidi, kteří předem mají určitý pohled na to, jak svět funguje. A to je jeden z hlavních problémů IPCC, i když samozřejmě i tam jsou skeptici. Ale i ti lidé nakonec našli své podpisy, svá jména pod závěry nebo shrnutími, s nimiž vlastně nesouhlasili. V panelu totiž existuje velmi přísná hierarchie, jejíž hlavní cíl je určen, a smyslem práce je dát vědecké ospravedlnění něčeho, co se rozhodlo někde jinde.

Každopádně debaty jsou pro nás laiky zcela nepřehledné. Ale od názoru, že třeba loňská vlna veder v Rusku měla nějakou souvislost s jinými extrémy, se už opravdu ustupuje. Je vědecky prokazatelné, že oteplovací trend posledních staletí nemůže sám o sobě působit jevy jako zvýšenou aktivitu hurikánů, vedra v Rusku a jiné věci, které byly prezentovány jako možný důsledek globálního oteplování.

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

Rok 2005 třeba překonal rekordy v počtu hurikánů a tropických bouří a všichni tehdy říkali: to je důsledek globálního oteplování, klimatická změna bude způsobovat něco podobného každý rok. Jenže další ty sezóny byly průměrné až podprůměrné a ty spekulace a sliby dalších hrůz zcela zmizely. Příslušní vědci pochopili, že už to není prodejné a my můžeme v klidu konstatovat, že tehdejší hurikány byly prostě dílem náhody. A že se to nebude pravidelně opakovat.

Politizace klimatické debaty a finanční zájmy

Protože různí lidé mají různé zájmy. Někteří jsou opravdu věřící environmentalisté, kteří touží po návratu Země do dob, kdy byla neposkvrněná člověkem. Pak jsou politici, kterým se to hodí, protože stejně jako stav války je i hrozba zkázy klimatickou změnou něco, co sjednocuje voličstvo a dodává politikům punc spasitelů a důležitost. Navíc mohou slibovat věci pro rok 2100, tedy věci, za které neponesou žádnou odpovědnost.

Další klíčová věc je, že v tom všem se točí obrovské peníze, všude je mnoho grantů. Odhaduje se, že za poslední roky do této obrovské hry naplynulo zhruba 50 miliard dolarů, to je obrovská suma. Výzkumníci, kteří dostávají granty, pochopitelně nechtějí někoho přesvědčovat, že jim peníze dává zbytečně.

Václav Klaus a jeho vliv na debatu

Opravdu zásadní vliv na debatu o klimatických změnách v ČR má samozřejmě Václav Klaus. Největší hrozba znamená, že žádná větší nyní neexistuje, a tak to je, jde o obrovský program, který ohrožuje základní svobody. To, co říká pan Klaus, se stalo nejvíce politicky nekorektním tvrzením, které můžete vyslovit. Překonalo rasismus a je to nejcitlivější možné téma a hlavní způsob, kterým se někteří lidé snaží regulovat společnost.

Omezuje to svobodu ekonomickou; pokud by se uskutečnila všechna ta navrhovaná opatření, tak nemůžeme bez povolení vlády dělat vlastně nic. Cokoliv děláme, ať to jsou přírodní projevy života či industriální aktivity, to vše produkuje oxid uhličitý. To má prezident na mysli, a také to omezuje svobody vědecké, protože mnoho vědců bylo doslova vyhozeno z práce či diskriminováno v důsledku jejich skeptických názorů.

tags: #klimatický #pás #se #4 #ročními #obdobími

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana ovzduší v ČR
• EVVO
• Turistika v Nízkých Tatrách
• Škola v přírodě a odpovědnost
• Příznaky alergie na plísně