Ohrožené druhy ptáků v České republice

Ubývání biodiverzity je jedním z nejzávažnějších globálních problémů současnosti. Biologickou rozmanitost lze posuzovat jedním ze základních hledisek - podle populací a druhů. Nejčastěji se vyjadřuje jako počet druhů v určité oblasti.

Za měřítko stupně ohrožení jednotlivých druhů a za nejspolehlivější ukazatele pravděpodobnosti jejich vyhynutí či vyhubení jsou považovány tzv. Červené seznamy ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Ty jsou nejúplnějším zdrojem informací o stavu ochrany živočišných a rostlinných druhů a hub na světě. Z kritérií výběru druhů pro červené seznamy IUCN vychází celá řada dalších seznamů, které vznikají na úrovni států případně jejich regionů nebo na úrovni větších územních celků (např. evropský červený seznam). Také Česká republika má aktuální červené seznamy živočichů a rostlin. Řada z nich byla publikována v odborném časopise Příroda.

Zmenšování velikosti a fragmentace populací, ubývání přirozených stanovišť a jejich degradace jsou jedny z nejčastějších příčin ohrožení druhů.

Ptačí oblasti a jejich význam

Ptačí oblasti (PO) jsou jedním ze dvou typů chráněných území v rámci soustavy Natura 2000. Jsou vymezovány zejména za účelem ochrany druhů ptáků, uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně volně žijících druhů ptáků 2009/147/ES („směrnice o ptácích“). V této směrnici jsou uvedeny druhy, které jsou ohrožené vyhynutím nebo citlivé vůči specifickým změnám na stanovišti, případně druhy s málo početnými populacemi, prostorově omezeným místním rozšířením nebo vyžadující zvláštní pozornost z důvodu specifického charakteru jejich stanoviště v rámci území členských států Evropské unie. Požadavky směrnice jsou včleněny do zákona o ochraně přírody a krajiny. Seznam druhů ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti na území ČR, je uveden v nařízení vlády č. 51/2005 Sb.

Na rozdíl od směrnice o stanovištích, směrnice o ptácích nestanovuje kritéria výběru lokalit, nicméně musí být uplatněna odborná ornitologická kritéria (zejm. V současné době je v České republice vymezeno 42 ptačích oblastí, které zaujímají plochu 717 404 ha (9 % ČR). Jednotlivé ptačí oblasti jsou v České republice vymezovány vždy pro konkrétní ptačí druhy z přílohy I směrnice o ptácích (nebo v několika málo případech i jako významná tahová či zimní shromaždiště) samostatně formou nařízení vlády, ve kterých jsou specifikovány činnosti, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody.

Čtěte také: Jihoamerické ptactvo v ohrožení

Příklady ohrožených druhů a jejich stanoviště

Strnad zahradní

Strnad zahradní patří u nás mezi kriticky ohrožené druhy. Veliký je zhruba jako vrabec, hlavu a hruď má šedou. V minulosti býval běžný, v poslední době však jeho počty klesají, a to nejen u nás, ale v celé Evropě. Vědci odhadují, že v celé republice žije už jen kolem osmdesáti až sto šedesáti párů. Vyskytují se například na výsypce Pokrok nedaleko Duchcova, u Března na Chomutovsku či na okraji výsypky u Prunéřova. „Vyhovují mu jen v určitém stádiu, tam, kde má volnější plochy s řídkým travním porostem. Hnízdo si staví na plochách několik měsíců po jejich nasypání. Postupně zde začínají růst traviny a keře, jejichž semena sem zavál vítr nebo je přinesli na svých tělech či v trusu jiní živočichové. Vyskytuje se i na výsypkách krátce po jejich rekultivaci.

„Strnad by se tam mohl vrátit, pokud se povede krajinu zachovat. Na mnoha místech by se však musely odstranit dřeviny, jež nejsou původní a přirozeně otevřené plochy zarůstají, jako třeba akát,“ dodává zoolog.

Linduška úhorní

Kdo ovšem lindušku úhorní nezná, dost možná si jí ani nevšimne. I ona je totiž velká zhruba jako vrabec, jen má delší ocas. Svrchní stranu těla má pískově hnědou, spodní pak bělavou. Nad okem ji zdobí výrazný bílý proužek. A proč se jí líbí zrovna na výsypkách? Linduška úhorní se totiž pohybuje po zemi, rychle běhá a v prohlubních na zemi si staví svá hnízda. Vajíčka jsou přitom zbarvena podobně jako půda, aby je predátoři neobjevili, a samotné hnízdo navíc bývá překryto převislou travou.

V Evropě lindušku najdete od Středozemního moře až po pobaltské státy. Ve střední Evropě ale hnízdí jen na několika málo místech. U nás její počet neustále klesá. Patří mezi pěvce z čeledi konipasovitých. Je to tažný pták, který se živí hmyzem. Na českém území se v největším počtu vyskytuje zejména na výsypkách v Podkrušnohoří. V září odlétá do Afriky, kde přečká zimu, a vrací se na přelomu května a dubna. Hnízdo staví jen samička, která snáší pět vajec, na nichž sedí zhruba dva týdny.

Synantropní ptáci a jejich problémy

Lidská sídla již dávnou nejsou domovem jen pro člověka. Městské a vesnické prostředí přilákalo i mnoho ptáků, které nazýváme synantropní. Jednoduše řečeno se jedná o druhy, které žijí v blízkosti lidských sídel a naučily se profitovat ze změn prostředí, které lidská přítomnost přináší. Po staletí se tihle ptáci totiž učili žít v naší blízkosti. Současná moderní doba jim však přináší nástrahy, kterým se ale během několika málo let přizpůsobit nedovedou. Čelí proto různým nebezpečím, mnozí jsou ohroženi.

Čtěte také: Mistr vzdušného prostoru: Rorýs obecný

Sýček obecný

Tahle drobná sovička patřila v minulosti mezi druhy s širokou působností. Ještě začátkem minulého století byl sýček dokonce nejběžnější sovou a jeho populace čítala několik tisíc až desítek tisíc párů. Během posledních 60 let se situace výrazně změnila a došlo k dramatickému populačnímu poklesu. Jejich drastický úbytek souvisí především se změnou lidského přístupu ke krajině. Intenzifikace zemědělství s sebou přinesla řadu nepříznivých změn - ze zdravého a druhově pestrého prostředí se stalo nehostinné místo plné jednotvárných lánů a chemie, ve kterém se nedaří většině živočichů, včetně sýčka. V současnosti hnízdí sýček v ČR výhradně v budovách. Tyhle hnízdní příležitosti však zanikají při rekonstrukci či zateplování budov. Ubývá i míst, na kterých sovy loví potravu - louky a pastviny jsou zastaveny nebo zarostou vysokou trávou.

Velký problém nejen pro sýčka představují i tzv. technické pasti, které člověk vytváří neúmyslně. Patří mezi ně třeba komíny, roury či nádrže s vodou. Na odstraňování nezabezpečených technických pastí spolupracují odborníci ČSO přímo se zemědělci u nichž se sýček vyskytuje (může vyskytovat). Právě úzká spolupráce ornitologů s hospodáři a majiteli pozemků, kde sovy hnízdí, je pro ochranu sýčka klíčová.

Sova pálená

Sova pálená kdysi obývala skalní štěrbiny a dutiny stromů. Dnes je obyvatelem otevřené zemědělské krajiny nižších poloh, kde se nastěhovala do výhradně lidských sídel. Jejím domovem jsou dutiny budov, které se nachází na hospodářských usedlostech, oblíbila si i stodoly či půdy domů. V dřívějších dobách jsme ji mohli potkat i ve věžích kostelů. V České republice se jedná o vzácný a ubývající druh. Tuto sovu často můžeme nalézt ve stejných oblastech i prostředí, které obývá sýček obecný. Jejich způsob života je ale poněkud odlišný. Narozdíl od sýčka například vyhledává sova pálená i temnější prostory na půdách a v letech bohatých na myši může zahnízdit i dvakrát.

Příčiny poklesu jsou u toto ptáka podobné jako u většiny druhů zemědělské krajiny - intenzivní způsob hospodaření, při kterém mizí meze (oblíbená loviště pálenky) a ubývá potravních příležitostí.

Kavka obecná

Tento druh můžeme považovat (až na pár výjimek) v současné době za plně městského obyvatele. Z původního prostředí starých lesů, skal a hradních zřícenin se kavka přesunula do těsné blízkosti člověka. V druhé polovině 20. století (70. až 90. léta) došlo k výraznému poklesu populace tohoto ptáka u nás. Z otevřené krajiny téměř vymizel a přesunul se do městského prostředí, které kavce poskytuje vhodné hnízdní a potravní podmínky. To vedlo k populačnímu nárůstu. Areál rozšíření kavky se v České republice zmenšuje, ale její celková populace zůstává v současnosti víceméně stejná. A to právě z důvodu přesunu do lidských sídel.

Čtěte také: Ochrana ptactva v Evropě

Kavka je společenský pták který hnízdí rád v koloniích. Ve městech si k hnízdění oblíbila věže, podkroví, staré nepoužívané komíny, budovy s výklenky, větrací otvory, ale i dutiny stromů. Často se s nimi můžeme setkat i v dírách na barácích, které vykutal nějaký ten šplhavec. Nebezpečí pro kavky v současnosti představují rekonstrukce střech budov či jiné stavební úpravy zejména v době hnízdění. Problémem je i záměrné zavírání hnízdních dutin a ničení hnízdišť.

Jiřička obecná

Tenhle švitořící opeřenec je společně s vlaštovkou považován za symbol příchodu jara. Každý rok k nám jiřičky přilétají ze svých zimovišť v subsaharské Africe, aby zde mohly vyvést své potomky. Jiřička je především synantropním ptákem se silnou vazbou na lidská sídla. Lokální populace jiřiček můžou různě kolísat. Celé generace jiřiček jsou schopny obývat stejný objekt po desítky let. Tento pták je na své hnízdiště obecně silně vázaný. Nejčastěji se s jiřičkou můžeme setkat v koloniích v zástavbě (na zdech budov pod římsami, v okenních nikách či zapuštěných lodžiích), ale nepohrdne například ani mosty či rozhlednami.

Bohužel každoročně dochází k nezákonné likvidaci hnízdišť při rekonstrukcích a údržbě objektů. Problémem je i záměrné zabraňování hnízdění či shazování hnízdišť. Lidé umisťují různé překážky do oken, včetně ostrých bodců, které se prodávají jako prostředek proti dosednutí zdivočelých domácích holubů. Ten ale může jiřičkám paradoxně sloužit jako opora hnízda. Jenže bodce, kovové i plastové, mohou ptáky zraňovat či zabít. Lidé mají obavy i z poškození omítky a hromadění trusu.

Otravy ptáků

V České republice byli letos otráveni dva orli královští, čtyři orli mořští a dva luňáci červení. Orel mořský patří mezi kriticky ohrožené druhy, u nás hnízdí zhruba sto párů. Ornitologové letos evidují nebývalé množství otrávených ptáků. Jednotlivé případy vyšetřuje policie podle ČSO, pro boj s traviči cvičí psa, který dokáže otrávené návnady najít. Traviči nejčastěji používají nervový jed karbofuran, který je v Evropě od roku 2008 zakázán. Po požití jedu zvířata hynou udušením za plného vědomí.

Traviči se dopouštějí několika trestných činů, od pytláctví a neoprávněného nakládání s ohroženými druhy až po týrání a obecné ohrožení. Ornitologové ve spolupráci se Státní veterinární správou, Českou inspekcí životního prostředí, Ministerstvem životního prostředí, Policejním prezidiem ČR a jinými institucemi připravují společnou metodiku vyšetřování. Ornitologická společnost loni zaznamenala 34 případů otrav ptáků, mezi nimi bylo i 12 orlů mořských a jeden orel skalní.

Raroh Velký

Klíčové asijské populace jsou negativně ovlivněny změnami biotopů a přímým pronásledováním, nicméně hlavním důvodem úbytku celosvětové populace je intenzivní odchyt zimujících rarohů na Arabském poloostrově pro sokolnické účely, ročně se jedná o (dle různých zdrojů) stovky až tisíce ptáků. Ačkoliv je hnízdní populace v České republice dlouhodobě poměrně stabilní, je extrémně malá (10-15 párů) a úzce závislá na sousedních populacích v Maďarsku a na Slovensku. Jde především o ohrožení díky lesnickým pracím. Většina české populace dosud hnízdí na přirozených hnízdištích v lesních oblastech a hnízda jsou díky skrytému životu obtížně dohledatelná. Každoročně je velmi důležité důsledné dohledávání jednotlivých hnízd, aby bylo možné zamezit zbytečnému rušení kácením v okolí hnízda. V posledních letech nebyl zaznamenán, nicméně během 20. století byl vliv nelegálního odchytu pro sokolnické účely ve střední Evropě značný a vedl až k zániku některých lokálních populací. S častějším chovem a množením v zajetí se toto riziko snížilo, rozhodně je ale nelze podceňovat. Díky lovu v otevřené krajině představují nechráněné linie vedení velmi vysokého napětí značné riziko. V oblastech s pravidelným výskytem rarohů je třeba označit dráty elektrického napětí, aby se staly pro ptáky viditelnými.

Zoo Brno a ochrana ohrožených druhů

Hned devět nových druhů ptáků přibylo ve voliérách brněnské zoo. „Doplnění ptačí kolekce už dávno nesouvisí jen s tím, jak daný pták vypadá, jak je barevný a aby se co nejvíce líbil návštěvníkům. Důvodů, proč klesají počty ptáků je volné přírodě, je celá řada. Jedním z nich je určitě nebezpečí na migračních trasách. A právě posledně jmenované hrdličky je možné nově vidět na Mniší hoře. Chováme dva jedince, samec dorazil z Nizozemska, samice z Německa. „Tento druh je jakousi vlajkovou lodí ochranářské organizace Birdlife International pro nebezpečí ptáků na migračních trasách. Hrdlička divoká je v Evropě trvale vyvražďována na tahu a je silně ohrožená zejména lovem. V České republice jsou silně ohrožené i další druhy, které čelí stejným nástrahám. Jedná o žluvu hajní a dudka chocholatého, v obou případech vždy nově chováme jednu samici. Ostatně o dudka pečuje Zoo Brno i přímo ve volné přírodě jižní Moravy prostřednictvím záchranného programu. Letos se podařilo dospělým jedincům, využívajícím naše speciální budky (tzv. dudníky), vyvést hned 11 mláďat. Naopak z české přírody už prakticky vymizel dytík úhorní. „V zoo máme pár těchto ptáků. Oba přijeli z Polska, ale zatímco samec z Opole, samice z Varšavy. Dytík úhorní není nikde v Evropě úplně běžný druh. Obývá stepní krajinu a má typické, obrovské oči pro noční vidění, také se ozývá silným křikem. Ptačí kolekce brněnské zoo je také bohatší o dva ohrožené druhy bažantů. Bažant mikado je endemitem Taiwanu a na celém světě ho chová jen 10 zahrad. My máme jeden pár v ptačí aleji nad správní budovou. Na stejném místě se zabydluje také samec a samice bažanta Humeové. Ten pochází z jihovýchodní Asie a ve světových zoo jsou k vidění jen ve čtyřech institucích. Úplně novým druhem je jeřáb panenský v Králově voliéře v Beringii. „Přestože se neřadí mezi ohrožené, není jich v Evropě mnoho - největší populace hnízdí na Ukrajině, zejména na Krymu a v Rusku. Aktuálně se v zázemí nově nachází ještě čtyři majny hnědé. Ty výjimečně nepochází z jiné zoo, ale dostaly se k nám po dohodě s Českou společností ornitologickou formou odchytu z volné přírody na území Brna. V jihomoravské metropoli je to nepůvodní druh, který je zároveň v zoologických zahradách velmi raritní. Jak se v naší přírodě vyskytly, se už nedozvíme.

Přehled vybraných ohrožených druhů ptáků v ČR

Zdroje: web ČSO; KLVAŇOVÁ, Alena, Pavlína VYMAZALOVÁ, Miroslav BAŽANT, Zdeněk VERMOUZEK, Václav ZÁMEČNÍK, Libor PRAUS a Martin ŠÁLEK. Ptáci lidských sídel: příručka. Ilustroval Jan HOŠEK. Praha: Česká společnost ornitologická, 2020. ISBN 978-80-87572-34-4.; Ptačí svět 1/20; Ptačí svět ŠŤASTNÝ, Karel, Vladimír BEJČEK, Ivan MIKULÁŠ a Tomáš TELENSKÝ. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2014-2017. Praha: Aventinum, 2021. Aktualizováno: 8. 7.

tags: #ohrožené #druhy #ptáků #v #české #republice

Oblíbené příspěvky:

• Inovace odpadového hospodářství
• Kritika vojenských výdajů Greenpeace
• Inspirace pro zahradní domek
• Legislativa EU a odpady
• Hrnek pro děti z bio plastu