Dělení komunálních vod (vod v domě) má svůj vzor i důvod. Řízení zdrojů a jejich využití lze využít i při řešení problematiky odvádění komunálních vod z městských a venkovských území. Ekologické řešení pro kanalizaci a odvodnění se stává stále důležitějším tématem v době, kdy čelíme klimatickým změnám a nedostatku vody.
Na rozdíl od komunální sféry, probíhá v průmyslu proces čištění odpadních vod smysluplněji, a to jak z pohledu ekonomického, tak ekologického. Základem postupů v průmyslu je totiž vyhnutí se ředění, separování a prosazovat individuální čištění odpadní vody různých parametrů a to obvykle těch, které nelze zpracovávat v městských čistírnách.
Základem znovuvyužití odpadních vod je jejich rozdělení podle původu. Jednotlivé koncepty ponoukají různé varianty dělení odpadních vod z domácností, přičemž jednotlivý druhům vod jsou přiřazeny barvy (černá, šedá, hnědá, žlutá a bílá voda). Např. na úrovni domácností dělíme na černou, hnědou, žlutou a šedou vodu. Přičemž hnědá, černá a žlutá jsou nositeli živin a energie. Šedá je pak voda méně zatížená znečištěním.
To, že tato myšlenka není nová, dokazuje starý systém Liernur, který byl užíván hlavně v Holandsku. Tento systém je příkladem separačního systému užívaného pro sběr odpadní vody z toalet (černá voda) v 19. a na začátku 20. století. V současnosti se vědci z celého světa k této myšlence vrací a s vývojem konstrukčních možností se snaží hledat vhodné sanitační řešení. Cílem těchto řešení je hygienické čištění a úplné využití zdrojů, přičemž se vychází z charakteristiky složení odpadních vod z domácností.
Z této charakteristiky vyplývá hned několik využitelných závislostí, z nichž nejmarkantnější je to u moči, které je co do množství minimum, obsahuje převážnou část nutrientů. Řešením jsou různé druhy toalet s nízkým nebo žádným ředěním a/nebo odvedením moči a různé varianty řešení odváděných odpadů. Každá varianta musí být také doplněna o vhodné organizační zabezpečení sběru a způsobu odvádění, které odpovídá geografické a sociální situaci. Proto existuje široká škála aplikací technologií v oblasti řízení zdrojů, a to hlavně ve Švédsku a Německu.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
DESAR je název, který se již vžil pro celý systém opatření pro decentralizované odvádění a znovuvyužití odpadních vod. Tato metoda používá celou škálu řešení a to od systémů blízkých přírodním podmínkám, jako jsou biologické rybníky, různé vertikální a horizontální filtrace a vegetační způsoby čištění, přes "miniverze" technologií normálně používaných ve velkých centralizovaných čistírnách, až po speciální technologie jako jsou membránové procesy. Základem je však rozdělení vod podle původu. Např. na úrovni domácností je základem dělení vod viz obr. 1. na černou, hnědou, žlutou a šedou vodu. Přičemž hnědá, černá a žlutá jsou nositeli živin a energie. Šedá je pak voda méně zatížená znečištěním.
Řešení ve stylu DESAR lze dále rozdělit na ty, které využívají přírodních způsobů a na ty, které jsou více sofistikované. Systém, kdy u rodinného domu jsou toalety oddělující moč, která se sbírá v zásobníku a zbytek exkrementů, který se pak biologicky čistí (např. v septiku s vegetačním dočištěním) a takto předčištěné vody se společně zasakují s šedými vodami je již běžným řešením.
Při řešení např. administrativních budov a hotelů apod. se sice také uplatňují systémy s dělením vod tj. oddělí se moč a separátně zpracuje, dále se oddělí hnědé vody a šedé vody a zpracují se pomocí biologických procesů a membránové filtrace. Jednou z možností je, že se řeší jen recyklace vod používaných na splachování záchodů. Přičemž základem recyklace vod jsou membránové separační procesy.
Existuje několik inovativních technologií, které mohou pomoci snížit dopad kanalizace na životní prostředí:
Správné odvodnění je klíčové nejen pro ochranu budov, ale i pro udržení přirozeného koloběhu vody v přírodě. Mezi ekologická řešení patří:
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Každý z nás může přispět k lepšímu hospodaření s vodou. Mezi jednoduché způsoby recyklace vody patří:
V rámci projektu #DBU "Konzept für innovatives Wassermanagement im geplanten Wohnviertel 'Smart Lichy'" byly navštíveny vybrané lokality v Lübecku a Hamburku s cílem nasbírat co nejvíce konkrétních informací a následně je využít při navrhování těchto systému v Česku. Výstavba v této lokalitě začala v roce 1999 a v rámci globálního vzorového projektu pro EXPO 2000 v Hannoveru. S výjimkou reaktoru pro čištění černých vod, je od roku 2002 v provozu vakuový systém pro přepravu černých vod a systém pro čištění šedých vod (SUSANA, 2009).
Klíčovými prvky HWC v lokalitě Jenfelder Au je odběr černých vod pomocí vakuové kanalizace a proces anaerobního vyhnívání pro produkci bioplynu, dále pak oddělený odběr šedých vod spádovou kanalizační sítí a začlenění záchytných rybníků pro dešťovou vodu do celkové koncepce okrsku.
MEGA vyvíjí a vyrábí membrány RALEX® od roku 1985. Elektrodeionizace (EDI) je kontinuální, bezchemický proces čištění vody, při kterém se získává ultra čistá voda pro průmyslové použití s odporem až 18,2 MΩ∙cm. MEGA nabízí technologie pro snížení obsahu solí velmi komplikovaných odpadních vod a pro recyklaci průmyslových odpadních vod, abyste je mohli znovu použít ve výrobě.
Technologie MEGA se využívá například při výrobě dusíkatých hnojiv, kde MEGA vyvinula unikátní řešení pro recyklaci kondenzátu založené na elektrodialýze. MEGA je schopna efektivně demineralizovat i velmi zasolené vody z odkališť (TDS 30-40 g/l), které vznikly jako důsledek těžebních prací nebo zpracovatelského průmyslu.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
EDR-IF je vyspělejší verze svazku EDR, který jsme vyvinuli pro úpravu vysoce zasolené vody v průmyslu, jako je koncentrace RO retentátu, předkoncentrace před odpařením, aplikace ZLD (uzavřený oběh vody) a čištění různých typů průmyslových odpadních vod. EDR-IF poskytuje až o 40 % vyšší výkon ve srovnání se současnými svazky EDR.
tags: #recyklace #černé #vody #proces