Historie a současnost lesů ve Zvanovicích

Území, kde se nacházejí dnešní Zvanovice, bylo před zemědělskou kolonizací zřejmě součástí rozsáhlého lesního komplexu. Toto území bylo osídleno dvěma kmeny (Pražsko, Kouřimsko) v dobách předhistorických i na počátku doby historické.

Do 16. století toho o černokosteleckých lesích mnoho nevíme. Jen tolik, že již tehdy se kolem Kostelce n. Č. 1. nacházely lesy, podle kterých dostala osada své přízvisko. V roce 1358 je kostelecké hradiště zmiňováno pod názvem Castrum Costelitz in nigra silva.

Okrajové části lesů byly vystaveny dlouhodobému vlivu člověka. Klíny zemědělské půdy se začaly zařezávat do jejich komplexu a narušovat jejich celistvost. Zmenšování rozlohy lesů můžeme sledovat až do konce 18. století, i když od počátku 15. století se začalo dbát o dostatek dřeva. Lesy byly postiženy i válkou třicetiletou, kdy docházelo k jejich devastaci.

Druhová skladba a využití lesů

Lesy se dělily na listnaté a jehličnaté. Jehličnaté lesy, složené převážně ze smrku a jedle, se většinou nazývaly lesy chvojové, chvůjové nebo krátce bory. V okrajových částech lesů v blízkosti vesnic a měst byly obhospodařovány jako pařeziny, v krátké obmýtní době 5-30 let. Mladších se les také bujněji obnovoval.

V lesích se vyskytovaly dřeviny jako bříza, osika, habr, lípa a dub. Svědčí o tom popisy lesa Teplá u Bohuňovic, lesa Křivec u Plaňan ještě z r. 1773.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Hospodářský význam lesů

Jen lesy měly pro vlastníka - feudála malou cenu. Až do konce 17. století se využívalo dřevo pro vlastní spotřebu panství a na deputáty panských zaměstnanců. Dobytek vrchnostenský i poddaných se pásl v lese. Lesník měl povinnost chránit les proti krádeži a vykazovat potřebné dřevo.

Koncem 18. století byl rozdíl mezi cenou dřeva a zvěřiny markantní. Za dřevo se platilo jen šest- až desetkrát vyšší cenu než za zvěřinu, kdežto koncem 19. století se tento poměr výrazně změnil. Rys a vlk byli tehdy běžnou šelmou. Bylo zastřeleno na Černokostelecku 6 rysů a 50 vlků. Ještě v r. 1857 se setkáváme sporadicky s výskytem vlků v lesích.

Větší počet rybníků podmiňoval i bohatší výskyt vodních dravců.. Užitkové je na Černokostelecku až do poloviny 18. stol. - divočáci, hojně byla zastoupena ve volnu i zvěř jelení. Jelení a daňčí zvěř žila i v černokostelecké oboře, která se zmiňuje již r. 1602. Obo­ra byla zrušena r. 1809 a jelení zvěř v počtu 19 kusů v ní vy­střílena. Stav jelení zvěře byl na panství odhadován v r. 1851 na 115 kusů, v r. 1857 na 30 kusů. Dnešní stav je vyšší než byl v 18. a 19. stol.

Pastva v lesích

Hlavním zdrojem příjmu byla pastva, která byla povolena poddaným. Pásl se jak dobytek hovězí, tak i ovce, prasata a kozy. Výhodou pastvy bylo, že kromě šťavnatých výhonků dřevin, trávy poskytovala i t. zv. bukvice. Z tohoto důvodu byly 1ub a buk téměř až do r. 1750 v lese udržovány. Pastva byla vítanou příjmovou položkou, ale zároveň i metlou lesa, která v 18. stol. byla jednou z hlavních překážek ve snaze o zlepšení celkového stavu lesa.

Patent o pastvě a lesní řád pro Čechy z r. 1754 omezuje pastvu v lese a zakazuje poddaným jejich pastvu v lese. Nicméně, tyto zákazy byly v praxi často přestupovány a ještě r. 1788 se naříkalo na velké škody způsobené pastvou.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Spotřeba dřeva

Spotřeba dřeva byla značná. Jednotlivým obcím bylo povolováno smýcení části lesů o rozloze několika desítek strychů. Duby se prodávaly na stavbu lodí až do Holandska.

Panství Kostelec prodávalo dřevo panstvím Kounic, Škvorce a Uhříněvsi. V 18. století se ročně vyrábělo asi 300 000 a v první polovině 19. století 400 000 kusů šindelů. Většina vyrobeného sáhového dřeva šla v 18. století do Prahy, menší díl se prodával. Dřevo se spotřebovávalo v místním "průmyslu". Například, pivovar a sušárna sladu spotřebovaly 500-550 sáhů dřeva ročně. Průměrná roční těžba byla 1790 sáhů a prodáno bylo průměrně 1170 sáhů.

Potas se vyluhoval z dřevního popele, což bylo jediným možným zhodnocením dřeva v málo přístupných lesích. Na popel se pálilo naposledy r. 1852.

Opatření ke zlepšení stavu lesů

Nedostatek dřeva a starost o palivo vedly k omezování spotřeby dřeva. Ve městech se kryly domy břidlicí místo šindelem a na panství Kostelec se r. 1771 nařizovalo krýt postranní budovy venkovské doškem. Kvůli častým požárům se začaly stavět kamenné komíny a domy z kamene. Hledala se i palivová náhrada za dřevo, například kamenné uhlí. V druhé polovině 18. století se začaly otevírat uhelné doly.

Zintenzivnilo se celé hospodaření v lesích. V polovině 18. století byl jmenován lesmistr, jemuž byl přidělen na 3 roky k ruce myslivec. V roce 1782 byl jmenován černokostelecký lesmistr Václav Eliáš Lenhart. Zavedl do praxe umělou kulturu, t. j. porostů síjí a sadbou. V r. 1786 vypracoval plán na úpravě černokosteleckých lesů a zavedl do praxe umělou kulturu, t. j. porostů síjí a sadbou. Zajištěno na každý rok přibližně stejné množství dřeva, Na př. na rozloze jedné takové plochy. nesnížila. pasekách, které dohromady dávaly určenou plochu. přirozená obnova lesa zasemeněním z okolních stromů. holá bez užitku, pomáhalo se obnově lesa umělou kulturou. lesních školkách. panstvích. Na Černokostelecku začíná po r. V. E. Lenharta po r. 1790.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Pěstování sazenic

Bylo provedeno nařízení, že uživatel musí třetím rokem osít semenem, které sám opatří. Počátkem 19. století se začaly sbírat šišky borovice a břízy, po r. 1800 přesunuje se těžiště na smrk. Semena se luštila a používala k zalesňování pasek. Již před r. 1800 se doplňovaly mezery v přirozeném zmlazení nebo holých míst na osetých pasekách sazenicemi. Pro pěstování modřínových sazenic existovala již r. 1794 lesní školka na panství Kostelec n. Č. 1.

Pěstování sazenic v lesních školkách se uplatňuje čím dále tím více a r. 1849 navrhuje hejtmanství, aby školky byly zřizovány v intervalu 8-10 let. Do r. 1870 se dováželo semeno smrku i ze Slavonie.

Přechod na jehličnaté porosty

Palivové dřevo je vytlačováno uhlím a jeho ceny klesají. Rostou ceny dřeva stavebního, na něž se lépe hodí dřeviny jehličnaté. Proto se nové paseky zalesňují hlavně smrkem, na sušších místech borovicí. Původní smíšené lesy s jednovrstevnatých porostech, mizí z lesa. Vznikají čisté porosty smrku a borovice. To vedlo k soušovými a živočišnými kalamitami. Například, mnišková kalamita v r. 1919, větrné polomy 1923-30 a škody suchem v r. 1921.

Druhová skladba lesů dle urbáře z roku 1677

Co říká o druhové skladbě kosteleckých lesů urbář z r. 1677?

• Revír Zvanovice: ...nad lukami z obojí strany po hřebeně až k dobropůlským lesům...
• Revír Dobropolské: ...dobropolské až k Brníku dobíhající.
• Revír Velké: ...nemálo se nachází (rev. velké, též borové velké na klády a trouby (rev. rozdílným dřívím zarostlé...
• Revír Kusy: ...rozdílných (rev. kusích k Voděradům jedlových velkých k stavení a na kládí (rev. až pod Hanušku k lipám černý lesy jedlový a dubový velký (rev.
• Revír Jevany: ... a na díle lipí a javoroví, též místem dubí (rev. rozdílného, totiž dubí na kládí, mladistvo na koly, vostavčí... (rev.
• Revír Louňovice: Lesy panské od. k lipám hraničníkům a dobíhají k vyžlovským lesům. Černé lesy jedlové... (rev. les jedlový velký. jedlovej. Item k Struhařovu les velkej jedlovej. Vojkova, však v krajích bílé promíšené (rev. dubové velké k stavení,na koly... též mladiství duby...též něco borového (rev. jiných směšných (rev. i k stavení, též borových a jiného rozdílného dříví... (rev.
• Revír Dolánky: ...Dolánkami až k přehvozdeckým lesům duby velký na klády... (rev.
• Revír Brník: ...les Brník s větším zastoupením borovice.

Je patrné, že jedle byla hojně zastoupena ve všech částech, zejména v jevanské části revíru Voděrady. Dub není nikde zvlášť zdůrazňován.

Lesní hospodářství se tak vyvíjelo od přirozených smíšených lesů k uměle vysazovaným jehličnatým monokulturám, což s sebou neslo i určité negativní důsledky. Snahou moderního lesního hospodářství je návrat k přírodě blízkému hospodaření, které zohledňuje ekologické a produkční funkce lesa.

tags: #skladka #Zvanovice #historie #a #současnost

Oblíbené příspěvky:

• Definice a vývoj environmentální historie
• Přečtěte si o Štramberku: Přírodní krásy, dávná historie a zajímavá místa
• Kanibalismus v Přírodě
• Ohrožené památky v ČR
• O ekologických katastrofách způsobených lesními požáry