Štika obecná v ekosystému

Štika obecná (Esox lucius) je nejhojnější dravá ryba v Třeboňských rybnících - elegantní, typická svým protáhlým tělem, od nepaměti ceněná rybáři i kuchaři.

Naše nejznámější dravá ryba vyskytující se ve většině našich revírů. Dorůstá poměrně velkých rozměrů, rychle roste a je schopna lovit i značně velkou kořist.

V rybnících Třeboňska má své nezastupitelné místo a dodává místní přírodě i kuchyni jedinečný půvab. Štika je kvůli své bojovnosti oblíbenou rybou sportovních rybářů. Běžná tržní velikost velikost štiky je 40 až 70 cm.

Štika obecná je rybou dávající přednost mělčím vodám s bohatstvím úkrytů. Těmi mohou být nejrůznější překážky jako jsou nerovnosti dna, balvany, padlé stromy a bujné vodní rostlinstvo. Členitá místa s úkryty a dostatkem potravy jsou pro štiky značně atraktivní, jsou trvale obsazována a pokud je jejich obyvatelka ulovena, netrvá dlouho a její místo zaujme jiná štika.

Na stojatých vodách se pak většina štik pohybuje jen v rozsahu několika stovek metrů. Při přesunech je celkem běžné, že existují místa, kde se dočasně mohou i na malé ploše nahromadit někdy až desítky štik najednou. Příkladem jsou například mělké prohřáté zátoky na celkově chladných revírech, jámy pod jezy apod.

Čtěte také: Ekologie štiky

Čoby dravec je také nenahraditelným článkem biologické rovnováhy sladkých vod. Štika je na našich vodách nezastupitelnou rybou. Na mnoha revírech je jediným původním velkým predátorem regulujícím stav drobnějších druhů ryb.

Výskyt štiky obecné

Kromě Evropy se vyskytuje i v Asii a žije i v Severní Americe. Všude je běžným rychle rostoucím dravcem lovícím vzhledem ke své velikosti poměrně velkou kořist a dorůstajícím velkých rozměrů. Splést si štiku s jinou rybou je téměř nemožné.

U nás je štika hojně loveným i chovaným druhem. Vyskytuje se prakticky ve všech vhodných vodách na našem území, místy se ale její stavy udržují jen díky intenzivnímu vysazování. Optimálně jí vyhovují rozlehlé mělké nádrže (Lipno), střední a dolní toky většiny řek a zarostlé tůně a ramena.

Prakticky na jakékoli vodě, kde najde alespoň průměrné podmínky k životu, může štika bez potíží dosáhnout délky 1metru. Žije téměř ve všech typech vod, především v cejnovém pásmu a ve stojatých vodách s úkryty a vodními porosty. Hospodářsky i sportovně jde o velmi cenný druh, který je zároveň významným regulátorem plevelných ryb.

V pstruhových vodách je tedy tento dravec nežádoucí. Štika je stanovištní rybou.

Čtěte také: Ekologický význam srnce

Kde chytit štiku obecnou: Ve vybraných rybnících na Třeboňsku si příznivci Petrova cechu můžou chytit na udici vlastní štiku. Štiku máte šanci chytit především ve větších rybnících určených pro sportovní rybolov - Nový Kanclíř, Staňkov, Hejtman. K dispozici je několik revírů pro sportovní rybolov.

Popis a biologie štiky

Štika obecná je dravá sladkovodní ryba, která je známá svými dlouhými a štíhlými tvary. Její tělo je protáhlé a má dlouhý hřbetní ploutev. Štika je známá svou dravostí a agresivitou při lovu kořisti.

Štika obecná je na území Evropy jednoznačně nejznámější dravou sladkovodní rybou. Vzhled: Dlouhé, štíhlé tělo, délka až 1,5 m, váha až 20 kg. Tělo je tmavší se světlými skvrnami.

Štika obecná je rybou dávající přednost mělčím vodám s bohatstvím úkrytů. Těmi mohou být nejrůznější překážky jako jsou nerovnosti dna, balvany, padlé stromy a bujné vodní rostlinstvo.

Hřbetní ploutev má 3 - 6 nerozvětvených paprsků a dalších 10 - 16 rozvětvených, řitní ploutev 4 - 7 nerozvětvených a 10 - 13 rozvětvených paprsků, na prsní ploutvi bývá obvykle 1 nerozvětvený a 11 - 16 rozvětvených paprsků a na břišní 1 - 2 nerozvětvené a 7 - 11 rozvětvených.

Čtěte také: Proč je ekologická výchova důležitá

Štika je dravá ryba s protáhlým tvarem těla uspůsobeným tomuto způsobu života - široká protáhlá tlama s dozadu zahnutými zuby a hřbetní a řitní ploutev posunuty až na konec těla kvůli rychlému startu na kořist. Vrchní část trupu štiky je zelenohnědá, spodní světlejší až do šeda nebo bíla. Na bocích štika mívá světle žluté skvrny. Jako správný dravec má štika žluté oči.

Na řece dochází k výrazným přesunům štičí obsádky zejména zjara v souvislosti s výtěrem. Podobně se štiky zase na podzim přesouvají do míst, kde zimují.

V mládí se bez problémů navzájem požírají štičky stejné velikosti, v dospělosti podle literatury dokáže štika pohltit kořist dosahující 60 % délky jejího těla.

Štika pohlavně dospívá už v prvním (skoro všichni samci), případně ve druhém roce života (část samic). Už tohoroční štičky obou pohlaví s celkovou délkou pod 20 cm mohou mít plně vytvořené pohlavní orgány a v příštím roce se účastnit výtěru.

K rozmnožování štik dochází v časném jaru, kdy vzestup hladiny zaplaví travnaté porosty na březích vod. Obvykle to bývá v březnu až dubnu, výjimečně už koncem února. Na trdliště zpravidla napřed dorážejí samci a obecně ryby menších velikostí, největší exempláře připlouvají až později. Jikry se při teplotě vody líhnou asi za 12 dní a plůdek tráví první dny života zavěšen na rostlinstvu.

V dnešní době jsou podmínky pro ideální výtěr štik vzácné díky úpravám břehů, manipulaci s průtokem či výškou hladiny apod. Počet jiker je u štiky tak jako u jiných druhů závislý na velikosti jikernačky a pohybuje se u ryb běžné velikosti v rozmezí 10 000 - 100 000 kusů.

Potrava štiky

Potravou štiky jsou veškeré vodní organismy. V prvních týdnech života se malé štičky živí planktonem, ale rychle přecházejí na potěr ostatních druhů ryb a nakonec ryby tvoří značnou část potravy stále rostoucích dravců. Rybky štika polyká zpravidla od hlavy, ocasem napřed byla pohlcena necelá 3 % rybek nalezených v žaludcích štik při provádění analýzy jejich potravy.

Potravou štiky jsou všechny vodní organismy od planktonu, kterým se živí krátce po vylíhnutí z jikry, až po velké ryby a jiné vodní živočichy. Obvykle se štika pokouší lovit potravu odpovídající rozměrům její tlamy - pokud jde o rybky, tak zhruba v délce své hlavy, což je pětina až čtvrtina těla. Pokud je ale hladová, troufá si na daleko větší sousta.

Příjem potravy není u štik zcela pravidelný. Dál příjem potravy závisí i na teplotě vody, množství rozpuštěného kyslíku a dalších faktorech. Velké štiky lovící objemnou kořist tráví svá sousta delší dobu a mají delší prodlevy mezi okamžiky potravní aktivity než mladí jedinci.

Růst a věk štiky

V prvních letech svého života je štika naší nejrychleji rostoucí rybou. V dobrých podmínkách může rok po vykulení z jikry měřit přes 40 cm a někdy i víc než půl metru. V přírodě je ale u ročních štik běžnější délka kolem 25 cm. Dále se sice růst zpomaluje, ale i tak je velmi rychlý. Takové tempo růstu je ovšem podmíněno dostatkem potravy a vhodnými životními podmínkami vůbec.

Největší štiky se sice loví v údolních nádržích, ale kusy přes 120 cm mohou vyrůst i v říčkách s šířkou kolem 10 metrů. Růstový potenciál štiky zůstává bohužel nevyužit, protože nejčastěji se loví ryby dlouhé kolem 60 cm a staré zhruba 4 roky, což je s ohledem na růstové možnosti tohoto druhu zoufale málo.

Co se věku týče, dá se říci, že většina štik nežije příliš dlouho - což poněkud ospravedlňuje jejich intenzivní lov. Rekordní úlovky štik, zpravidla špatně zdokumentované, pocházejí z poměrně vzdálené minulosti, hovoří se např. o úlovcích z Irska s hmotností těsně nad hranicí 40 kg a délkou kolem 170 cm.

Tabulka běžného růstu štiky ve středně velké řece:

Sportovní rybolov štiky

Co se týče sportovního rybolovu, je štika více než vyhledávaným druhem. Zvláště je ceněna pro svou schopnost ochotně útočit na umělé nástrahy a po zaseknutí na udici tvrdě bojovat. Pro vyznavače přívlače je asi nejvíce vyhledávaným dravcem. Jednodušší a stále velice častý je i lov na živou či mrtvou rybku, který je úspěšnější hlavně při lovu větších exemplářů.

Náčiní je velmi závislé na očekávané velikosti ryb. Za rozumný je dnes pro běžný lov štiky považován prut délky 270 s odhozovou hmotností 10 - 30g, případně o něco víc, pro lov velkých jedinců lze sáhnout i po prutu s gramáží 40 - 80 g, výjimečně i vyšší. Vlasec 0,18 - 0, 22 mm postačí pro běžný lov, pro větší kusy je možné použít průměr 0,25 - 0,30 mm anebo ještě lépe pletenou šňůru s nosností 10 - 15 kg.

Pletené šňůry jsou dnes při lovu štik stále ve větší oblibě, protože umožňují lepší kontrolu nástrahy a jistější zásek ryby. Nástrahy: Štiky zabírají na veškeré vláčecí nástrahy, ale asi nejvíce se dnes při jejich lovu používají rotační třpytky, voblery a gumové nástrahy. Rozpětí velikosti nástrah je velmi široké, štiky zabírají na drobná i značně velká sousta. Prut je v tomto případě silnější než při vláčení - zejména s ohledem na hmotnost nástrahy.

tags: #stika #v #ekosystému

Oblíbené příspěvky:

• Podmínky ekologické známky v Rakousku
• Odpad Němčice: Podrobné výsledky ankety
• Vaše zkušenosti s nákupem v outdoor shopu Šumperk
• Čistič odpadu Krtek
• Správné třídění kovového odpadu