Tři směry ohrožení svobody

Redukování demokracie, cenzura a omezování trestů jsou tři směry ohrožení svobody.

Redukování demokracie

Vyjádření, při kterém kontrolka stavu demokracie bliká se značnou intenzitou, přišlo od Andreje Babiše. Ten na Národní řekl, že "nerozumí tomu, že by svoboda a demokracie měly být ohroženy". Bohužel je to projev hlubokého nepochopení, co skutečná demokracie znamená, totiž že ji není možné redukovat na pouhý volební akt.

Už známe koncepty neliberální či řízené demokracie, které se postupně z Východu stěhují do našeho bezprostředního okolí (Maďarsko…). Volby nejsou samonosným garantem svobody, jak tvrdí Babiš. Z historie víme, že jsou často i prostředkem, jak o svobodu přijít; množství autoritářských vládců se dostalo k moci skrze svobodné volby. Pořád platí známá věta, že demokracie dává do rukou všechny výhody svým vlastním nepřátelům.

Svoboda slova, cenzura a propaganda v Československu 1968

E-learningová aktivita v platformě IWitness s názvem "Svoboda slova, cenzura a propaganda v Československu 1968" v českém jazyce vznikla u příležitosti padesátiletého výročí událostí v Československu během pokusu o demokratizaci komunistického režimu - pražského jara.

V první polovině roku došlo v komunisty ovládaném Československu k velkým proměnám. Personální výměnou ve vedení komunistické strany, do jejíhož vedení se dostal dosud neznámý, sověty zpočátku tolerovaný, Alexandr Dubček a prezidentem byl zvolen Ludvík Svoboda, se nastartovaly významné změny. Byla zrušena cenzura a masmédia jako noviny, rozhlas a televize se stala otevřeným prostorem veřejné diskuze a místem, kde se poprvé po se dvaceti letech začala objevovat objektivní kritika dosavadních hlavním zločinů komunistické strany.

Čtěte také: Ekonomické aspekty životního prostředí

Nastal proces uvolnění a demokratizace. Sovětské vedení, stejně jako vedoucí činitelé okolních států východního bloku se tímto procesem cítili být ohroženi. To se projevilo jejich zvýšeným tlakem na československé vedení, aby znovuobnovilo cenzuru. Definitivní konec demokratizačního procesu přišel s okupací Československa pěti armádami Varšavské smlouvy.

Přes velké protesty obyčejných lidí se československé vedení v průběhu Moskevských jednání podvolilo sovětskému tlaku a rezignovalo. V Československu byla opět obnovena cenzura a v oficiálních médiích se publikovala pouze prosovětská propaganda, která překrucovala objektivní fakta. Pomalu nastupovala "normalizace".

Hodnocení aktivity studenty

• „Efektivnější a příjemnější než mechanické učení ze sešitu či učebnice.“
• „Velice mě překvapilo, že mě vyplňování otázek bavilo. Přiložené materiály mi pomohly pochopit éru komunismu do důsledků. Vymýšlením odpovědí jsem si o tomto tématu zapamatovala víc informací, než drtěním se učiva nazpaměť z učebnice a určitě to bylo záživnější.“
• „Tato aktivita mě bavila a líbí se mi její interaktivní zpracování.“
• „Rozhodně se mi líbí aktivní práce s dobovými materiály a ukázkami.“
• „Líbí se mi tento systém učení, kdy musím formulovat své myšlenky a argumenty. Oceňuji pomocné přílohy ve formě autentických dokumentů.“
• „Tato aktivita mi přiblížila události v roce 1968. A ukázala mi, jak je lehké manipulovat s informacemi.“
• „Na aktivitě se mi velmi líbili rozhovory s pamětníky. Když to člověk slyší od někoho, kdo to zažil, je to mnohem silnější než o tom jen číst. Co se týče nových informací, překvapilo mne to domácí vězení prezidenta Svobody.“
• „Tato aktivita byla velkým zpestřením výuky a určitě si z toho člověk odnese více než z pouhého poslechu či čtení z učebnice. „Škola hrou!"“
• „Beru to jako kladné obohacení výuky.“
• „Nevěděla jsem, že ruská média stále ještě hrají na tuhle strunu bratrské pomoci a věří tomu. Tahle aktivita určitě byla obohacující v tom, že si teď více budeme vážit toho, že si můžeme říkat, co chceme a nebudeme za to pronásledováni.“

IWitness je e-learningová platforma jako každá jiná, učitelům a jejich žákům schopným komunikace v angličtině ale nabízí i možnost interaktivní střihové práce s více než 1000 filmových interview s plným minutovám indexem a databázemi fotografií a dokumentů. Jde o výborný nástroj k výuce mediální a digitální gramornnosti.

Omezování trestů

Vláda předložila dne 19. 11. 2024 Poslanecké sněmovně poměrně rozsáhlou novelu zákona č. 40/20009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), která má navázat na evropské trendy a modernizovat trestní právo, zejména pak v oblasti ukládání trestních sankcí. Novela v prosinci minulého roku prvním čtením v Poslanecké sněmovně a v dalším čtení se očekává vypjatá diskuse kolem velkého množství pozměňovacích návrhů.

Jedním z hlavních cílů chystané novely je zejména zmírnění náporu na české věznice, které jsou po krátké úlevě v době pandemie COVID-19 znovu přeplněné. Opět tak dochází k rozvíření debaty o tom, zda výkon trestu odnětí svobody je skutečně efektivní z hlediska resocializace odsouzených, prevence recidivy a odstrašení od trestné činnosti obecně.

Čtěte také: Etické aspekty životního prostředí

Návrh novely počítá s tím, že soudům bude umožněno uložit peněžitý trest obecně za jakýkoli trestný čin, zejména pak, pokud pachatel trestným činem získal, nebo se snažil získat pro sebe nebo pro jiného majetkový prospěch. Výjimkami z tohoto pravidla by měly být situace, kdy bude zřejmé, že by peněžitý trest byl nedobytný.

Soudy tedy budou mít možnost ukládat peněžité tresty za širší spektrum trestných činů a méně závažné případy řešit takto alternativním způsobem k trestu odnětí svobody, což má pomoci s náporem na věznice.

Chystaná novela také obsahuje rozšíření seznamu trestních sankcí v trestním zákoníku o trest zákazu plnění veřejných zakázek a účasti ve veřejné soutěží a trest zákazu přijímaní dotací a subvencí.

K mírnějšímu trestání majetkové trestné činnosti má přispět také navrhovaná změna ustanovení § 58 odst. 3 trestního zákoníku upravujícího možnost mimořádného snížení trestu odnětí svobody, pokud lze mít za to, že vzhledem k poměrům pachatele a spáchané trestné činnosti je možné jeho nápravy dosáhnout i mírnějším trestem.

Možnost snížit trestní sazbu trestu odnětí svobody pod dolní hranici by mělo být nově soudu umožněno také tehdy, pokud usoudí, že by vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu a osobě pachatele, v kombinaci s již uloženým a dosud nevykonaným trestem za jinou trestnou činnost, došlo k nepřiměřenému postihu.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Účinná snaha zamezit kumulaci trestů odnětí svobody vykonávaných v řadě po sobě, ačkoliv byly uloženy nezávisle na sobě, by tak mohla přispět k tomu, aby odsouzený pachatel nepobýval ve věznici po neadekvátně dlouhý časový úsek, když zájem na jeho izolaci od společnosti není tak zásadní jako v případech mnohem závažnější trestné činnosti, a často naopak bývá jeho delší výpadek z běžného života problematický z hlediska jeho následné resocializace.

tags: #tri #směry #ohrožení #svobody

Oblíbené příspěvky:

• Jak ukončit povinné ručení
• Více o obnovitelných zdrojích
• Tipy pro přežití v divočině
• Environmentální aspekty a jejich význam
• Tipy pro čištění odpadních trubek