Význam hmyzu v přírodě

30.11.2025

Hmyz je velice úspěšnou skupinou živočichů. Tvoří více než polovinu (téměř jeden milion) všech dosud popsaných druhů živočichů. A každým rokem jsou objevovány tisíce nových druhů. Na druhou stranu dochází v posledních letech k rapidnímu úbytku i těchto šestinohých tvorů - nejen včel a motýlů. Globální populace hmyzu mizí nebývalou rychlostí, zmenšuje se o dvě procenta kusů za rok, odhadují nové vědecké výzkumy. Klesá i druhová pestrost. Od průmyslové revoluce mohlo vymřít až půl milionu druhů, varují ekologové.

Z pohledu různorodosti druhů je hmyz ve srovnání s dalšími větvemi organismů nesrovnatelný, představuje dvě třetiny z 1,5 milionů zdokumentovaných druhů zvířat z celého světa. Další miliony druhů hmyzu podle vědců teprve budu objeveny. Pro srovnání: 73 tisíc druhů obratlovců, zvířat s páteří od lidí až po ptactvo a ryby, představuje méně než pět procent známé říše zvířat, uvádí Mezinárodní svaz ochrany přírody.

Ekologický význam hmyzu

Význam hmyzu pro životní prostředí nemůžeme podle vědců podceňovat, v potravním řetězci je klíčový. Krmí se jím ptactvo, plazi a savci, jako například netopýři. Pro některá zvířata jsou brouci prostě pochoutkou. Býložraví orangutani si rádi pochutnají na termitech. I lidé považují více než dva tisíce druhů hmyzu za potravu. Hmyz však je mnohem víc než jen potrava. Zemědělci na těchto tvorech, kteří opylují plodiny a kypří půdu, přímo závisí.

Opylování více než 75 procent globálních plodin hmyzem bylo Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) oceněno na 577 miliard dolarů (více než 13 bilionů korun). Ve Spojených státech byla hodnota služeb, které hmyz poskytuje, odhadnuta vědeckým časopisem BioScience na 57 miliard dolarů (přes 1,3 bilionu korun). Jen brouci chrobáci známí jako hovniválové přinášejí dobytkářskému průmyslu ročně přibližně 380 milionů dolarů (více než 8,6 miliardy korun) svou prací při rozkladu hnoje a rozmělňování půdy na pastvinách.

Méně hmyzu by znamenalo méně jídla, uvedl ekolog Dave Goulson ze Sussexské univerzity. Opylování zhruba 80 procent všech divoce rostoucích rostlin závisí v přírodě na hmyzu. „Pokud bude hmyz i nadále ubývat, očekávejte docela neblahé důsledky jak pro ekosystémy obecně, tak i pro lidi,“ uvedl Goulson.

Čtěte také: Ekologický význam srnce

Úbytek hmyzu a jeho příčiny

Svět za posledních 150 let přišel o pět až deset procent všech hmyzích druhů - neboli mezi 250 tisíci a 500 tisíci druhy, uvedla studie z roku 2020, kterou publikoval časopis Biological Conservation. Tyto ztráty pokračují, přestože jejich odhady se liší kvůli nejednotným vědeckým datům a nejistotě, která panuje ohledně toho, kolik hmyzích druhů na světě existuje.

Úhyn hmyzu nelze přičítat jediné příčině. Populace čelí mnoha souběžným hrozbám: od ztráty přirozeného prostředí, přes průmyslové zemědělství až po změnu klimatu. Přetížení dusíkem z odpadních vod a hnojiv změnilo mokřady v mrtvé zóny, umělé světlo zaplavuje noční oblohu a růst městských oblastí vede k rozrůstání betonových ploch.

„Až donedávna byl úbytek půdy největší příčinou (úbytku hmyzu),“ uvedl Wagner. „Klimatická změna se ale stává mnohem vážnější a zlověstnější hrozbou, protože vysušuje části planety, které byly dlouhodobě vlhké. A to je pro mnoho druhů hmyzu naprosto katastrofální,“ dodal.

S úbytkem hmyzu vymírají také jejich predátoři. V Severní Americe krmí téměř všichni pěvci svá mláďata hmyzem. Od roku 1970 však počet ptáků ve Spojených státech a Kanadě klesl o 29 procent, tedy zhruba o 2,9 miliardy.

Podle vědců to souvisí s celosvětovým úbytkem hmyzu. Některé výzkumy také spojují používání insekticidů s poklesem počtu vlaštovek obecných, jiřiček obecných a rorýsů.

Čtěte také: Proč je ekologická výchova důležitá

„Příroda se velmi pomalu rozpadá,“ řekl Wagner. S úbytkem hmyzu se podle něj ztrácí celé větve stromu života.

Vliv klimatických faktorů na hmyz

Teplota: Vývoj hmyzu je silně ovlivněn teplotou prostředí. Všechny procesy hmyzu (např. rychlost růstu, metabolismus) jsou závislé na teplotě. K vývoji je potřeba určitá suma tzv. efektivních teplot (fyziologický čas = kombinace času a teploty), tj. za nižších teplot trvají vývojová stadia déle. Hmyz má určité teplotní limity, které při vývoji potřebuje, a při vyšších teplotách žije kratší dobu. Výhodu života v nižších teplotách představuje nižší metabolismus, tj. menší potřeba potravy. Například housenky běláska hynou, pod uvedenou teplotou hmyz neaktivuje, a zároveň se postupně objevuje dostatek listů.

Fotoperioda: Délka dne ovlivňuje chování hmyzu. Hmyz dokáže reagovat na změny délky dne a přizpůsobit rychlost svého vývoje.

Dešťové srážky: Srážky ovlivňují hmyz přímo i nepřímo. Silný déšť může shodit mšice z jejich živných rostlin, blesk může zahubit brouky a ploštice na stromech. Sezónní srážky ovlivňují růst živných rostlin herbivorů, zatímco sucha je stresují. Asi 3% hmyzu je vodní, a řada dalších řádů hmyzu má vodní larvy. Hmyz obývá řadu specializovaných a efemerních vodních biotopů. Pattern srážek může ovlivnit dlouhodobou abundanci hmyzích populací. Na srážkách také závisí např. výskyt patogenních hub žijících na hmyzu.

Vítr: Vítr má řadu možností ovlivnění hmyzu. Hmyz se nechává pasivně unášet větrem (např. mšice), tzv. vzdušný plankton, tj. jedinci (např. mšice, pisivky, mery), ale i větší (např. ploštice, brouci). Vítr také udržuje chemickou komunikaci mezi hmyzem a rostlinami. Přenáší hmyz - klasicky známé migrace, i velkých druhů, např. sarančat, odpovídají vzdušným proudům.Hmyz užívá chemických signálů ke komunikaci i mezi sebou, tj. feromony.Vítr přináší déšť a tak ovlivňuje produkci potravy. Může zničit stromy, tj. jejich živné rostliny.

Čtěte také: Klíčová role bakterií v přírodě

Změna klimatu: Změna klimatu, celkové oteplování, zvyšování koncentrace CO₂ může ovlivnit hmyz buď přímo, nebo nepřímo via jejich živné rostliny, fyziologickými změnami.

Přírodní nepřátelé a populační dynamika hmyzu

Populace hmyzu ovlivňují přírodní nepřátelé (predátoři, parazitoidi, paraziti a patogeny). Dominantní roli mají např. lumci a lumčíci, využití v biologickém boji proti škůdcům.

Predátoři zabíjejí svou kořist okamžitě, nebo velmi brzy po napadení. Parazitoidi se vyvíjejí v hostiteli (např. housence) a nakonec ho zabijí, z toho 75% Hymenoptera, cca 25% Diptera a Coleoptera, a jen malé procento ostatních.

Hmyz a zemědělství

Ve střední Evropě došlo během předchozích několika desítek let k takovým změnám, ze kterých se bude hmyz vzpamatovávat ještě dlouho. Před více než sto lety se totiž zvířata chovala na pastvinách a na zimu se jim sušilo seno. Takový způsob chovu vyžadoval pořádně velké pastviny a podporoval šíření rostlinných druhů. Jejich životní prostor postupně zmizel. V současné době se navíc luční porost kosí dřív, než mohou rostliny vytvořit semena, často dokonce před prvními květy, což nedává žádný smysl z hlediska hmyzu. Takové louky jsou pro hmyz bezcenné a neskýtají mu žádný prostor k životu a potravě.

Význam opylovačů

I když se některé stromy a traviny spoléhají na šíření pylu větrem a vodou, většina rostlin vyžaduje klasické opylování hmyzem. Rostliny a opylovači k sobě nerozlučně patří, tato spolupráce se označuje krásným českým slovem hmyzosnubnost. Hmyz přilákán nektarem sedne na květ a jeho pyl se mu nalepí na tělo. Pak navštíví jiný květ téhož druhu, dojde k dotyku s pylem na jeho těle a květ je úspěšně opylen. A vy se můžete těšit na úspěšnou sklizeň.

Včely medonosné

Patří mezi naše nejvýznamnější opylovače a zaslouženě se pro nás staly symbolem pracovitosti. Oproti jiným opylovačům snáší nektar velké množství dělnic pro celé početné včelstvo, díky čemuž navštíví velké množtví květů. Velký význam má u včel medonosných také věrnost druhu květů (dělnice navštěvuje jeden druh rostlin tak dlouho, dokud poskytuje potravu). Toto chování snižuje konkurenci se samotářskými druhy včel, čmeláky a dalšími opylovači.

Čmeláci

Dokáží opylovat i úzké a dlouhé květy, do nichž včely mnohdy nedosáhnou a podobně jako samotářky vylétávají také za větrného, deštivého a chladnějšího počasí. Na našem území žilo kolem 30 druhů, z nichž v posledních desetiletích některé vyhynuly a další jsou vážně ohroženy.

Včely samotářky

Dokáží opylovat mnoho druhů rostlin a na rozdíl od včel medonosných létají i za nižších teplot či za deště. Na našem území žije kolem 600 druhů rozličného vzhledu i velikostí. Některé druhy přenášejí pyl na spodní straně zadečku, jiné vytvářejí pylové rousky podobně jako včely medonosné.

Mouchy

Sice nepatří zrovna mezi oblíbený hmyz, ale i ony mají na opylování svůj podíl. Kromě funkce opylovací zajišťují v přírodě také regulaci jiných nepříjemných druhů hmyzu, jako jsou například mouchy, pavouci, nebo klíšťata. Mouchy, které svým vzhledem napodobují blanokřídlý hmyz - vosy, včely i čmeláky, díky čemuž se jim často lidově říká vosičky. Pouze však klamou tělem, nejsou nebezpečné, nemají žihadlo ani nemohou kousat. Mají také nižší nároky na počasí, za kterého rostliny navštěvují a opylují velké množství druhů rostlin.

Motýli

Početná skupina denních i nočních motýlů, z nichž mnoho druhů již vyhynulo a řada dalších je ohrožena. Jak denní, tak noční motýli patří mezi významné opylovače a díky svému dlouhému sosáku navštěvují i květy, které jsou pro jiné druhy nepřístupné.

Brouci

Původně byli jedněmi z prvních opylovačů. I dnes se některé druhy podílejí na opylování, nicméně jejich funkce je spíše doplňující a pravděpodobně na jejich opylení žádná rostlina zcela nespoléhá. Květy navštěvují kvůli potravě, ale kromě pylu a nektaru se také často živí i dužnatými částmi květů.

Užitečný hmyz v zahradě

Proti přemnoženým mšicím vám pomohou zlatoočky, jejichž larvy dokáží zkonzumovat neuvěřitelné množství mšic. Dalším úžasným hubitelem mšic jsou slunéčka - jedno jich zvládne během všech svých vývojových stádií slupnout několik tisíc. Užitečná však nejsou jen proslulá slunéčka sedmitečná.

Jak podpořit hmyz na zahradě

Hmyz hledá domov tam, kde najde dostatek potravy. Základem je pestrá nabídka rostlin, stromů a keřů nabízejících své květy od jara do podzimu. Nahrazení třeba jen malého kousku trávníku kvetoucí loukou navíc nejen přiláká užitečný hmyz na vaši zahradu, ale přinese barevné potěšení i vám a zahrada vám ožije před očima.

A když už své hmyzí sousedy nalákáte na bohatou pastvu, nabídněte jim také vhodný prostor k zabydlení. V naší nabídce najdete různé typy a velikosti hmyzích hotelů pro užitečný hmyz a včelky samotářky.

Ale aby se u vás hmyzu opravdu líbilo, stačí pár malých změn v péči o vaši zahradu: sekejte méně a pokud možno ne najednou, ale postupně, aby měl hmyz vždy svůj bezpečný prostor. Zachovejte nějaká "neuklizená" místa, kde si hmyzí obyvatelé budou moci najít svá útočiště (hromádka listí, staré trávy, větví, písku, mulče nebo starý pařez), vyhněte se používání chemických postřiků a odstraňte ze své zahrady všechny nepřirozené zdroje světla.

Hmyzí hotely a zimoviště

Přirozeným příbytkem včely medonosné byly po tisíce let vykotlané dutiny starých stromů, i první úly tzv. kláty se ještě podobaly včelím obydlím ve stromech. Přes slaměné zvony a další pokusy s různými stavbami rozdělenými rámečky dospěli včelaři až k dnešní podobě úlu.

Tato druhově nejbohatší skupina včel uvítá jakýkoli příbytek, který pro ni na zahradě připravíte. Z přibližně 15 čerstvě uříznutých bezových větví nařežete stejnoměrné větvičky o délce přibližně 20 centimetrů. Drátkem nebo pletací jehlicí pečlivě odstraníte vnitřní měkkou dřeň větviček. Všechny větvičky pak naskládejte do staré plechovky - začněte těmi většími a mezery postupně ucpávejte tenkými. Utěsněte obsah plechovky tak, aby se nemohl nijak posouvat a pohybovat. Na horní polovině plechovky můžete z dalších delších větviček vytvořit stříšku, kterou upevníte drátkem nebo provázkem.

Čmeláci potřebují k hnízdění místo, kde se nachází dostatečné množství jemného teplodržného materiálu. Prozkoumávají tedy díry v zemi, dutiny v dřevinách, stěny budov nebo jiné otvory. Před příchodem zimy pak hledají mladé samičky vhodný úkryt k přezimování ve škvírách kořenů, v hromadách listí, staré trávy, nebo v zemi, aby pak na jaře mohly založit nová společenstva. Dokonale uklizená zahrada jim však vhodná útočiště nenabídne.

Bohatě postačí ponechat v koutku zahrady hromádky kamení, písku, starých větví, listí, trávy nebo mulče.

Přirozeným útočištěm jsou pro slunéčka, která často lidově nazýváme berušky, staré stromy s rozpraskanou borkou. Dobře jim poslouží například suchý vykotlaný pahýl či pařez, který si můžete z estetického hlediska nechat porůst třeba břečťanem nebo jinou popínavkou. Slunéčka ráda zalézají také do různých škvír a skulin v kamenech či pod nimi. Zimují ale zpravidla ve dřevě a pod kůrou nebo pod mechem či starou trávou.

Slunéčka se rozmnožují až po přezimování a to je dobrý důvod, proč ze zahrady před zimou za každou cenu neodstraňovat všechen mech a nechat jednu či dvě kupky zetlelé trávy nebo kůry někde v rohu zahrady. Vám taková estetická vada na kráse příliš neublíží, ale slunéčkům může připravit úžasnou skrýš a skvělé místo k přezimování.

Slunéčka se na lákavá místa slétají ve větším počtu - když si jich tedy všimnete u osaměle rostoucího stromu nebo připraveného podrostu, buďte si jisti tím, že si vyhlédla skvělé zimoviště. Zahrada, na které se mají přirozeně vyskytovat slunéčka, nesmí být nikdy dokonale uklizená.

Pokud vnímáte slunéčka sedmitečná jako úžasné zahradní pomocníky, kteří pomáhají s likvidací mšic a dalších škůdců, určitě jim můžete připravit i speciální domov. Přezimovací domeček pro slunéčka nemusí být nijak velký. Stačí jednoduchá dřevěná krabička, kterou snadno stlučete ze zbytkových materiálů, překližky, starších rámů nebo pokladů z půdy. Krabičku pečlivě a bohatě vyplňte senem, mechem, nebo kůrou. Na spodní části krabičky by měla vždy zůstat nejvýše centimetr vysoká škvíra, aby se slunéčka do domečku krásně nastěhovala.

Éterický hmyz s třpytivě průhlednými křídly často vyhledává přezimování poblíž lidského obydlí. Vyhovuje mu stará půda, nevytápěný sklep, kůlna nebo garáž, nepohrdnou ani suchým listím či trávou, škvírou za kůrou stromu, nebo dutou kulatinou. Pokud by se zlatoočko náhodou zatoulalo do bytu, raději ho ve sklenici vyneste na půdu či naopak do sklepa. Zlatoočky stejně jako slunéčka sedmitečná uvítají také ubytování v hmyzím hotýlku. Zlatoočky přilákáte, natřete-li vstupní stranu červenou barvou.

Důležitost ochrany hmyzu

Možná vás představa, že byste si měli hmyz hýčkat a opečovávat trošku překvapuje. Než začnete překvapeně zdvihat obočí, zkuste si představit důsledky úhynu hmyzu na celý ekosystém a zvažte, zda byste několika jednoduchými kroky nemohli k přežití hmyzu přispět.

Budovat hmyzí obydlí může být velká a příjemná zábava pro děti i dospělé. Takovým způsobem přivedete děti k přemýšlení o přírodě a životě daleko účinněji než v běžných hodinách biologie. A vy si zase na prospěšný hmyz vzpomenete, když vás na zahrádce nepřekvapí nepříjemné mšice a jiní škůdci a také kdykoli si pochutnáte na vypěstovaných dobrotách.

Struktura těla hmyzu

Hmyz patří do živočišného kmene členovců, jejichž základní charakteristikou jsou článkované končetiny, článkované tělo a sklerotizovaná vnější kostra. Tělo hmyzu se člení na tři nestejnocenné oddíly: hlavu (caput), hruď (thorax) a zadeček (abdomen). Hlava nese jeden pár tykadel, oči a ústní ústrojí, na hrudi jsou tři páry noh a obvykle dva páry křídel, zadeček je bez končetin, jen s kopulačními přívěsky, někdy má pomocné orgány k pohybu nebo jiným funkcím.

Segmentální uspořádání těla neumožňuje hmyzu dosahovat příliš velkých rozměrů. Druhy delší než 20 cm jsou výjimkou. Malajská strašilka Phobaeticus serratipes měří až 37 cm, největšími brouky jsou jihoamerický tesařík Titanus giganteus dlouhý výjimečně přes 20 cm a středoamerický nosorožík antilský (Dynastes hercules) dosahující maximálně 19 cm. Jihoamerická můra Thysania agrippina má rozpětí křídel až 30 cm, z dvoukřídlých tropický příbuzný roupců Mydas heros až 10 cm.

Vývoj hmyzu

Vývoj hmyzu je nepřímý. Z vajíčka se líhne larva, která dříve než se změní v dospělce, musí projít různě složitou proměnou (metamorfózou). Podle typu metamorfózy můžeme hmyz rozdělit do dvou základních skupin, na řády s proměnou nedokonalou (hemimetabolie) a dokonalou (holometabolie). Holometabolie se vyznačuje klidovým stadiem kukly. Vyvíjí se jí téměř 90 % druhů všeho hmyzu. Délka života dospělce je značně rozmanitá a pohybuje se od několika hodin (jepice, vakonoši) po více let (velcí střevlíci, někteří nosatci), nejčastěji bývá 2-3 týdny.

Význam hmyzu v přírodě a vztahu k člověku

Hmyz má v přírodě i ve vztahu k člověku značný význam. Z čistě praktického hlediska je možné rozlišovat druhy s pozitivním a negativním významem a druhy indiferentní. Užitkové druhy hmyzu poskytují přímý užitek (včela medonosná, bourec morušový), užitečné druhy se projevují pozitivně v mnoha směrech. Dekompozitoři se živí odumřelou organickou hmotou a podílejí se na koloběhu látek v přírodě, také na provzdušňování půdy, zvyšování infiltrační kapacity a regulaci populací půdních mikroorganismů. Opylovači ovlivňují kvantitu a kvalitu semen hmyzosnubných rostlin. Nejvýznamnější opylovači patří do řádu blanokřídlých. Včela medonosná opyluje asi 80 % plodin, opylení zbývajících rostlin zabezpečují převážně samotářské včely, čmeláci a někteří dvoukřídlí. Druhy hmyzu jsou důležitými články potravních řetězců. Například mnohé ryby by nemohly existovat bez larev vodního hmyzu.

Biologické indikátory indikují vlastnosti abiotického i biotického prostředí. Jsou citlivé k určitému faktoru a signalizují jeho působení (čistota vod, koncentrace plynů v ovzduší, obsah prvků v půdě, mikroklimatické podmínky, charakter biotopu). Nejčastěji využívanými hmyzími bioindikátory jsou střevlíkovití, drabčíkovití, denní i noční motýli, někteří rovnokřídlí a larvy jepic, pošvatek nebo komárů. Bioregulátoři regulují početnost jiných druhů organismů. Predátoři, parazitoidi a paraziti (střevlíkovití, lumci, lumčíci, kuklice) snižují početnost jiných druhů hmyzu. Uměle vysazovaní bioregulátoři škodlivého hmyzu využívá biologická ochrana rostlin.

Za škodlivé považujeme ty druhy, které s člověkem soutěží o potravu, o suroviny nebo úkryt, které přenášejí patogeny nebo samy cizopasí, živí se na člověku, na užitečných a užitkových živočiších. Skladištní škůdci snižují kvalitu a kvantitu produktů a surovin během skladování. Vektoři a mezihostitelé patogenů a parazitů jsou zdrojem původců nejrůznějších onemocnění rostlin, živočichů i člověka. Ektoparazité sají tělní tekutiny živočichů a poškozují povrchové struktury (pokožku, peří, chlupy). Většina z nich patří mezi dvoukřídlé: komáři, ovádi, muchničky, pakomárci, kloši a ptakotrudky, dále jsou to všenky, vši, blechy a štěnice z řádu ploštic. Larvy některých druhů se vyvíjejí endoparaziticky (střečci). Jedovaté druhy obsahují jedovaté látky nebo mohou vyvolávat alergické reakce (chlupaté housenky bekyní). Škůdci rostlin se vyvíjejí na kulturních rostlinách.

Rozmanitost hmyzu

Více než milion popsaných druhů je řazeno do 28-35 řádů, z nichž má 24 zástupce na našem území a 27 v Evropě. Z území Evropy je známo skoro 100 tisíc a z České republiky téměř 28 tisíc druhů hmyzu. Třída hmyz se dělí podle primární nepřítomnosti nebo přítomnosti křídel na podtřídy bezkřídlí (Apterygota) a křídlatí (Pterygota). Druzí z nich se dále člení podle typu metamorfózy na skupiny Hemimetabola (proměna nedokonalá) a Holometabola (proměna dokonalá).

Druhově nejbohatšími řády hmyzu jsou dvoukřídlí, blanokřídlí, brouci a motýli.

Tab. 1: Počet druhů hmyzu v různých oblastech.